Pokud vyšplháme na kopec ve Velichovkách, kde se nachází kostel Proměnění Páně, uvidíme na sever od něj a od hřbitovního areálu dvojici mohutných lip, pod nimiž se ukrývá na trojdílném soklu a vypjatém podstavci na oblacích stojící socha sv. Jana Nepomuckého, která má podle vytesaného datování pocházet z roku 1760. Podle období vzniku a také jejího zpracování se uvažuje, že jde o dílo některého ze žáků výrazného sochařského genia Matyáše Bernarda Brauna, kterého si mnozí spojují pouze s Kuksem, ale těch památek na něj je jen po celém širém okolí více.
Jde o zajímavou plastiku, ale já se chci zmínit o něčem jiném, protože u sochy se nachází zvláštní kamenný kříž, jenž je vydáván za smírčí. Zaujme člověka hned na první pohled, protože nepřipomíná ani smírčí či hraniční kříže, natož klasické novověké krucifixy. Jedná se totiž o hrubě tesaný kříž z jemnozrnného pískovce o výšce kolem 1,3 m, jenž je na jedné straně nepravidelně zakulacený a na druhé straně má vypouklý kříž s rozšířenými rameny, takže spíše připomíná jakýsi keltský kříž, vytesaný na 30 cm širokém kotouči o průměru 98 cm (rozměry podle památkářského webu).
Většina historiků klade jeho původ do 16. století, někteří autoři dokonce tvrdí, že může mít spojitost se zdejším keltským osídlením, což se nedá rovněž vyloučit, ale vytvoření kříže v pohanských časech je více méně nepravděpodobné. Spíše se jedná o dílo někoho, kdo se dostal do kontaktu s některým misionářem, nejspíše z Irska nebo jiných Kelty osídlených oblastí, případně ho kdesi zaujalo něco jako kříž sv. Patrika. Když se na něj podrobněji podíváme, tak nám připomene jeden ze smírčích křížů v Třebověticích před čp. 9 (původně byl tento soubor přenesen před dům čp. 43 proti hostinci J. Mindla, kde stával před rokem 1890), který byl rovněž stejným způsobem vytesán na kole, ale v průběhu času byl olámán tak, že jeho vrch připomíná spíše trojúhelník. V článku "Starobylé kříže kamenné na Hořicku" od Viléma Dokoupila, jenž vyšel v roce 1895 v "Národopisném sborníku okresu Hořického", se jedná o kříž č. 4.
Původně se tento kříž nacházel na jiném místě obce, což dokládá zápis místního kronikáře, že do června 1908 bychom ho našli na mírném svahu po pravé straně silnice z Velichovek do Jaroměře, a to v místech, kde se dnes nachází vjezd do dvora objektu čp. 71 a sousední čp. 72. V té době se totiž stavěly oba domy a tento kříž byl stavebníkům na závadu, zejména proto, že tehdejší cesta byla oproti dnešku mnohem více snížena, takže její pravá strana tvořila rovněž mírný svah. Aby se však dosáhlo stejné úrovně novostaveb, došlo ke snížení zvýšeného břehu a kříž již nebyl nejen dominantním objektem, ale začal přímo překážet. Pokud však nahlédneme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840, tak zde uvedený kříž nenalezneme, nejspíše nepřipadal adjunktovi Vojtěchu Wenzelovi a geometrovi 4. třídy Eduartovi von Kiszelenyimu příliš zajímavým a orientačně dominantním (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA521018400), případně se mohl nacházet jinde, protože vidíme, že v té době procházely Velichovky řadou stavebních změn, které můžeme vidět v dodatečných zákresech do reambulace stabilního katastru z roku 1877 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_8072_3).
Jeho přemístění však nějakou dobu trvalo. Teprve v květnu 1908 se sešlo obecní zastupitelstvo přímo v této věci a na ní tehdy velkostatkář Karel Seisser přislíbil, že svým nákladem přemístí kříž na mnohem důstojnější místo. Hned bylo jasné, že nejlepším umístěním bude lokalita poblíž kostela Proměnění Páně, a tak byl kříž odvezen a zasazen poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého, čímž se stal jednou z dominant tohoto návrší. Vzhledem k jeho umístění se mu někdy lidově říkalo "Zapadlý kříž". Není tedy pravdou, jak zde napsal kolega, že by se ocitl v této lokalitě až v roce 1975, natož že vznikl na počest obětí prusko-rakouské války, ale to nejspíše vzniklo kvůli knize "Kamenné kříže Čech a Moravy" od Stanislawa Wiesera, Valentina Urfa a Jaroslava Víta, v níž se tvrdí toto:
"0094 Velichovky NA
Zakulacený křížový kámen s vystouplým reliéfem tlapatého kříže.
Rozměry: 120x104x30 cm.
Kolem roku 1975 byl objekt přemístěn od místní školy ke kostelu, kde stojí vedle barokního sousoší."
Kvůli čemu tento objekt vznikl, tak to se již sotvakdy dozvíme. Podle článku "Keltský kříž pamatuje tragédii", jenž byl publikován v deníku "Právo" 28. července 2001, došlo k jakési sázce mezi vysloužilým vojákem z nedaleké vsi a zdejším bohatým sedlákem a ta skončila tragicky, neboť vysloužilec přecenil své síly a v místech pozdější školy vydechl naposled vyčerpáním. Podle všeho jde o novodobou legendu, kterou si kdosi vymyslel o mnoho staletí později, než byl tento kříž vybudován. Ale i tak jde o zajímavý příběh, který nám představila amatérská historička a badatelka Jana Kovaříková. Na závěr ještě musíme dodat, že 10. března 1964 byl kříž zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/kostel-promeneni-pane-142707).