Slovensko - Biele Karpaty: Vršatské bradlá
Turistické cíle • Skalní útvar
Biele Karpaty: Vršatské bradlá (04/2014)
Vršatské bradlá jsou výraznou dominantou slovenské části Bílých Karpat a nachází se jen kousek od naší státní hranice. Menší vápencový masiv vystupuje nad okolní terén a kontrastuje jak tvarem, tak barvou s okolními kopci. Tento kout Slovenska je krásný především na jaře, kdy zdejší louky a skály doslova rozkvétají.
Pod pojem Vršatské bradlá se zahrnuje jak bradlo Vršatec – Javorník (898 m n. m.), na jehož území byly vyhlášeny přírodní rezervace Vršatské bradlá a Vršatské hradné bradlo se zříceninou hradu Vršatec, tak vrchol Chmeľová (925 m n. m.), druhý nejvyšší vrch Bílých Karpat.
Lokalita je přístupná autem, lze prakticky přijet na parkoviště až těsně pod bradla po silnici od obce Vršatské Podhradie. To způsobuje vyšší návštěvnost, především o víkendech a při pěkném počasí. Kolem bradel i pod hradem jsou značky zakazující vstup mimo značené turistické trasy. Značených stezek je tu ale hodně málo a nevedou například ani ke zřícenině hradu. K těmto nyní neoznačeným místům však směřují výrazně vyšlapané chodníky. Lidé si zákazu nevšímají a tak jsou všude, hlavně na zřícenině hradu, kde i opékali špekáčky.
My jsme se rozhodli, že k bradlům nepojedeme autem, ale že půjdeme pěšky z obce Červený Kameň po žluté turistické trase a zpět po modré, abychom si lokalitu prošli. Celá trasa včetně výstupu na Chmeľovou je v délce cca 10 km, převýšení 800 m. Na Slovensko jsme dorazili od moravského města Brumov–Bylnice po silnici přes Nedašovu Lhotu. Auto jsme zaparkovali v Červeném Kameni u kostela, tudy prochází turistické značky. Nad obcí je výrazné Červenokamenské bradlo, na které budou později krásné pohledy z louky pod Vršatskými bradly. Od kostela se vydáváme po žluté značce, která až za vesnici probíhá společně s modrou po asfaltce.
Za obcí se značky rozdělují. Toto místo můžete lehce přehlédnout, nebyla zde šipka, že žlutá odbočuje z asfaltové cesty. Odbočka je ještě před rekreační chatou vpravo na polní cestu do kopce. Stezka vede přes trnkové sady na louku, ze které se otvírá první pohled na Vršatské bradlá - rozeklané skály s názvem Bábky. Pod bradlem je další (menší) chata s ohrazeným pozemkem. Z louky pod chatou je krásný pohled na již avizované Červenokamenské bradlo a panorama dalších skalních útvarů. Na loukách kvete prvosenka jarní, některá místa jsou doslova posetá květy.
Chvíli sedíme na louce, je teplo a je tu klid, většina lidí přijela z druhé strany bradel na parkoviště a tady není nikdo. Dál pokračujeme po žluté lesem plným rozkvetlých dymnivek do kopce k sedlu pod Chmeľovou. Těsně pod sedlem se to kolem potoka jen žlutí rozkvetenými blatouchy bahenními. V sedle odbočuje žlutá (slepá) značka na vrch Chmeľová. Tato odbočka také není nijak dobře viditelná a u bílé vápencové skály v sedle, kterou uvidíte vlevo, je již třeba dávat pozor na vyšlapanou pěšinu vpravo do lesa.
Výstup na Chmeľovou vede lesem s krásnými starými pokroucenými buky po místy strmé pěšině, která je zvláště pak zpět z kopce trochu hůře schůdná. Nahoru to trvá tak 15 min. Z Chmeľové se otvírá půlkruhový výhled na moravskou stranu Bílých Karpat, viditelný je Velký Lopeník a Velká Javořina, a částečně na údolí řeky Váh a Povážský Inovec.
Dole se pod kopcem krčí hradné bradlo se zříceninou Vršatce. Pohled do údolí narušuje stavba nového hotelu přímo pod Chmeľovou, ale o tom dále. Také celá Chmeľová kvete a občas proletí otakárek nebo babočka. Na vrcholu je nějaká podivná, blíže neurčená a opuštěná stará dřevěná chatka, jakoby sem spadla z Marsu.
K hradnému bradlu je to odtud jen kousek, z Chmeľové jdeme zpět do sedla a pak po asfaltové cestě. Míjíme zákaz vstupu k Vršatci a procházíme území po vyšlapaných pěšinách se zbytky zříceniny. Z vrcholových částí hradu se naskýtá klasický a velmi fotogenický pohled na Vršatské bradlá, Chmeľovou, dále pak na obec Vršatské Podhradie, údolí Váhu, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a část Malé Fatry. Jen je na místě velká opatrnost, dá se jít až na okraj prudkého srázu.
Pohled severozápadním směrem dolů do údolí pod hradem není pěkný. Vidíme zde tři stavby. Zleva je hotel Vršatec, funguje a dá se říct, že v místě až tak nevadí. Uprostřed se krčí chata Vršatec, dříve chátrající, nyní je po rekonstrukci. Vpravo je bohužel obludná novostavba nějakého mega hotelového komplexu. Podle dostupných informací z internetu se jedná o nový hotel v místech bývalého zchátralého dětského tábora. K čemu zde budou takové obrovské ubytovací kapacity? Přírodní oblast tolik lidí nepojme a lze ji obejít během jednoho dne …. Navíc povolit stavbu takového disneylandu těsně u národní přírodní rezervace?
Ještě zkoušíme, kam se dostaneme po vyšlapaném chodníku těsně pod bradlem Javorník naproti hradu. Vede kousek za první viditelnou skálu a tady se ztrácí. Také sem je vstup zakázán. Odtud pořizujeme ještě pár záběrů směrem na hradné bradlo, ale je to odpoledne již proti slunci.
Ve Vršatském Podhradí se stavujeme občerstvit v místním pohostinství. Z dědinky nelze bradla vyfotit, aniž byste nezvěčnili také místní domky, příp. další všudypřítomné vozíky, traktory a jiné věci. K autu se vracíme po modré značce a to celou dobu po málo frekventované asfaltové cestě. Skála v Červeném Kameni je už méně osvětlená, tady bylo ideální fotografovat ráno.
Mapa oblasti na mapy.cz: Vršatské bradlá (mapy.cz/turisticka)
Mapa oblasti na hiking.sk: Vršatské bradlá (mapy.hiking.sk)
A ještě zajímavé informace o bradlech na Slovensku z informační tabule:
"Bradlá Vršatca sú jednou z najmalebnějších a morfologicky najvýraznějších častí bradlového pásma na Slovensku. Túto geologickú jednotku, ktorá delí Karpaty na vonkajšie a vnútorné, tvorí len niekoľko kilometrov široký, no stovky kilometrov dlhý pás. Jeho priebeh mozeme dobre sledovať vďaka desiatkam bradiel rozličných veľkostí od Myjavy (vyvýšenina hradu Branč) cez Považie (Bošácke bradlá, Krasín pri Dolnej Súči, Vršatec) a Oravu (bradlo Oravského hradu). Spoza Tatier sa vracia z Poľska na Slovensko na Spiši (Pieniny) a západným úpätím Čergova sa dostáva až k severným výběžkom Východoslovenskej nížiny, kde sa opät ponára pod treťohorné usadeniny."
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
- Slovensko - Považský Inovec: Inovec
- Slovensko - Strážovské vrchy (1): Strážov
- Slovensko - Strážovské vrchy (2): Vápeč
- Slovensko - Súlovské vrchy (1): Súlovské skaly
- Slovensko – Súľovské vrchy (2): Veľký Manín, Manínska tiesňava
- Slovensko - Javorníky: Hřeben Čerenka - Hričovec
- Bílé Karpaty (1): Velká Javořina
- Bílé Karpaty (2): Velký Lopeník
- Bílé Karpaty (3): Javorník
- Bílé Karpaty (4): Moravské Kopanice
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Slovensko - Biele Karpaty: Vršatské bradlá
