Semanín – opevněná zvonice s márnicí

V centru menší východočeské obce Semanín, nacházející se nedaleko České Třebové a – relativně - i dvou okresních měst (leží na půli cesty mezi Ústím nad Orlicí a Svitavami), můžeme objevit několik pozoruhodných pamětihodností. A přiznám se, že překvapivě mezi ně tentokrát neřadím místní svatostánek, čímž ovšem nemyslím fotbalový stadion, ale kostel sv. Bartoloměje. V hřbitovním areálu tohoto – nepříliš zajímavého, raně barokního - kostela se nachází památka, kterou naopak považuji za velmi zajímavou, a tou je samostatně stojící opevněná zvonice s přistavěnou márnicí. Jedná se obranný typ zvonice, které byly stavěny počátkem 17. století.

Čtyřboká zvonice, zrekonstruovaná v letech 2007 až 2008, se pyšně tyčí východně od kostela. Jedná se o stavbu ve spodní části zděnou a v horní dřevěnou. Původně byla součástí ohradní zdi hřbitova a sloužila současně jako vstup do areálu kostela, v jehož prostorách se dnes nachází. Velmi neobvyklou zajímavostí těto zvonice je boční přístavba márnice, pocházející z let 1720 až 1740. Horní - tedy dřevěná - část zvonice se směrem nahoru dvakrát zužuje a její vrchol tvoří nízká cibulová helmice se špicí. Jednotlivé stupně nesymetrické dřevěné části mají podhledy, které zdobí jednoduché malované motivy ve stylu dekorativní práce zdejších hrnčířů. Horní podhled naopak zdobí německé nápisy.

Márnice je menší přízemní stavba obdélného půdorysu. Je postavena ze smíšeného zdiva, má valbovou střechu krytou šindelem, vápennou omítku bez členění a její interiér je plochostropý. 

Do zvonice byly původně umístěny dva zvony (konstrukce je však jednoznačně připravena pro zavěšení tří zvonů). Větší z nich (průměr 1,05 metru, výška 0,8 m) byl ulit v roce 1609 (obnoven roku 1670) a stále slouží svému účelu. Ucha zvonu tvoří postavy andělů a ornamenty, na jeho plášti se pak nachází reliéf kalvárie a nápisy oslavující boha i donátora výroby tohoto zvonu, tady místní hrnčířský cech. Menší zvon (průměr 60 cm a výška 46 cm) byl za války sejmut a roztaven. Jednalo se však zřejmě opravdu o zvony dva. V roce 2010 byl do zvonice opět přidán druhý zvon, vážící 157 kg.

V opevněné barokní zvonici, kterou horizontálně člení patrové římsy a jejíž stavební součástí je i „průjezd“ a střílny, se dnes nachází expozice o historii Semanína (bývá zpřístupněna na požádání). O chráněnou kulturní památku se jedná již od května roku 1958.

Na závěr ještě jedna „kuriozitka". Z hlediska historicky-statistického je neobvyklé, že přesný letopočet vzniku zvonice není znám, takže se nejčastěji hovoří o polovině nebo o závěrečné čtvrtině 17. století (s tím, že bedněné patro je mladší a bylo dokončeno až v I. čtvrtině století následujícího). Na zvonové stolici je vyřezán letopočet 1721, ale podle dendrologů pochází její dřevo z let 1676 až 1677. A přitom je tato stavba stále velmi často označována za renesanční …