Rýmařov – Panna Maria Immaculata

Severomoravský Rýmařov (ano, město skutečně leží ještě na Moravě) sice nedominuje bedekerům na prvních stránkách, nicméně zvídavý výletník tu objeví celkem dostatečné množství pozoruhodných míst a objektů. A nemusí to být jen skvostný filiální kostel V Lipkách, nebo malý pivovar Excelent.

První zprávy o místě jsou z poloviny 14. století, jako město je Rýmařov uváděn od r. 1406. Počátky osídlení jsou zřejmě podníceny prospektorskou činností na rozhraní pohoří Hrubého, Nízkého Jeseníku a Hraběšické hornatiny. O správě hornických činností svědčí i fakt, že objekt dnešní fary je původně sídlem horního úřadu. Objekt fary má původ v renesanční epoše 16. století.

Poblíž fary je v současnosti instalovaná cenná socha Panny Marie Immaculaty. Socha tu ale nemá své původní místo. Stávala dříve v Janovicích u zdejšího skvostného, byť zanedbaného zámku.

Dílo pochází od zřejmě neznámého autora z poloviny 18. století. Dílo je zhotoveno z tzv. mušličkového vápence. Na současné místo bylo dílo přemístěno v roce 2010, ovšem před tím bylo podrobeno expertíze a opravě v ateliéru Mgr. Ladislava Werkmanna v Olomouci.

V samotných Janovicích socha neměla své místo v parku rovněž stálé, různě byla v okolí objektu přemísťována. Hlavním důvodem přesunu do Rýmařova byl i fakt, že v Janovicích byl zrušen státní archiv, stálé využití má jen část objektů (lesní správa, obřadní místnost, částečně ZUŠ). Socha tak trpěl nejen fyzicky (povětrností), ale i činností některých nenechavců, neboli vandalů.

Socha je umístěna na nižším čtvercovém základu, na něm spočívá nižší soklík a pokračuje hranolovým podstavcem s volutovým rozšířením ve spodní části. Podstavec je zakončen profilovanou římsou. Na podstavci jsou některé nápisy, na čelní straně latinsky: Regina pacis / ora / pro nobis.

Na zadní straně je v kartuši A.D. / MCM / XL což zřejmě bude nějaký letopočet, ale rozhodně se nepodobá 18. věku.

Po stranách jsou erby Harrachů, kteří janovické panství vlastnili. Panna Marie je znázorněna v postoji se sepjatýma rukama, stojí na zeměkouli s hadem a půlměsícem. Oděv světice tvoří plášť s výrazným mísovitým záhybem. Za zmínku stojí i použitý materiál. Vápence obecně vznikají z usazených zbytků mikroskopických mořských živočichů (korálů), pokud je vnich zastoupen větší podíl viditelných zbytků různých schránek plžů (ulity), pak můžeme hovořit o mušličkových vápencích.