Janovický zámek

Kam a jak jedeme?

Do Janovic u Rýmařova, tedy téměř na konec Moravy. Ves se rozkládá podél silnice č. 11 Praha – Ostrava, konkrétně v místech kde končí nebo začíná stoupání z (do) horského sedla Skřítek. Nejjednodušší je tedy sednout do automobilu, ale dá se dojet autobusem, případně i na kole (z Rýmařova vede do Janovic zánovní cyklostezka).

Za čím jedeme?

Středu obce dominuje nepřehlédnutelný objekt zámku. Nejedná se sice o zvlášť výstavnou stavbu, ale dodejme, že na neutěšeném vzhledu se podepsala i léta vzorného socialistického hospodaření.  

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Prohlídka zase není tak vyčerpávající, takže se i bez občerstvení dá obejít, kdo by to přes to nutně vyžadoval, poslouží například nedaleký penzion Albert, něco se dá tuším i najít u nedalekého kempu Indiana.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Protože jsme v oblasti severozápadní Moravy, ani příliš nepřekvapí, že zámek, tedy spíše pozdně gotickou tvrz postavili Žerotínové, konkrétně Petr ze Žerotína v l. 1520–30. Do Velkých Losiny (kde měl rod sídlo) to přes kopec není zas tak daleko.

Podobu renesančního zámku získal za majetnictví Ferdinanda Hoffmana z Grünbüchlu. Vzdělaný šlechtic patřil k osobním přátelům Rudolfa II. Vlastnil poměrně rozsáhlou knihovnu, která měla určitou vlastnost – velká část knih byla vázána v kůži zelené barvy – což je patrné i v přídomku dotyčného.

Nějakou dobu vlastnili zámek (a panství) mikulovští Dietrichštejnové, po roce 1721 zde sídlila větev jednoho šlechtického rodu, který máme spojen s nejvyššími českými horami – Harrachové. Ostatně i jedna část Rýmařova nese jméno totožné se slavným krkonošským střediskem Harrachov.

Za jejich majetnictví zámek získal dnešní podobu, poslední přestavby proběhly koncem 19. a počátkem 20. století.

Jeden z posledních Harrachů, který na zámku sídlili – (František Maria) Alfréd byl velice zajímavou postavou. Tajný rada Ferdinada d´Este, jeho osobní řidič Leopold Lojka řídil automobil následníka při sarajevskému atentátu. Před tím byl ovšem i velkým milovníkem přírody, hor a turistiky. Na zámku zřídil i lesnické muzeum a osobně zde vítal nejednoho turistu a výletníka. Nakonec jeho jméno je zvěčnělé ve stavbě lovecké chatě Alfrédka (té co neshořela), dcery připomíná např. Josefínka, Alice nedaleko Rabštejna, u cesty na Skřítek je nepřéhédnutelná krásná chata Čokoládka.

Po válce přešel zámek do státního vlastnictví, vybavení mělo být odvezeno do Maďarska (poslední majitel byl Maďar), to se však ztratilo, část se snad dochovala na zámku Liběchov.

Určitým štěstím bylo, že se na zámku neusídlila nějaká Branná moc (armáda), po dlouhá léta (do roku 2001) velkou část zámku zabíraly sbírky Státního archivu. Přesto však ze zámecké nádhery se toho do dneška příliš nedochovalo.

Interiéry zámku byly upraveny pro potřeby skladování různých písemností, velké místnosti byly často rozděleny přepážkami na menší místnosti, mj. Na různé kanceláře či badatelny. Pod nánosy optimistických porevolučních válečků (jak by řekli kolegové cimrmanologové) zmizely původní malby, někde byly původní podlahy nahrazeny novějšími krytinami (jednoduché parkety, dlažby), sem tam na bývalých intarzovaných podlahách může nejeden absolvent základní vojenské služby rozpoznat užití červeného vosku, erár asi fasoval i jinde, nejen do kasáren.

Podle průvodkyně se zřejmě někde pod přemalbou dochovaly i původní fresky či malby, schované jsou zatím chráněné, když nejsou na opravy peníze.

V některých místnostech najdeme zbytky původní výbavy (kazetové stropy, štuky apod.). Geniální je ovšem použití několika historických skříní, které posloužily k umístění sociálního zařízení. Zbytky výmalby se dochovaly v bývalé zámecké kapli.

V archivu dlouhá léta působil známý šumperský historik František Spurný, není bez zajímavosti, že i zde se ukrývaly písemnosti, díky nimž spisovatel Václav Kaplický vytvořil známý román a posléze Otakar Vávra natočil film Kladivo na čarodějnice. Právě Dr. Spurný na tyto skutečnosti spisovatele navedl.

Od června 2019 spadá zámek pod správu Národního památkového ústavu.

Ostatní informace

Na zámku je možné navštívit prohlídkový okruh Svět "janovických" Harrachů, další informace na www.zamek-janoviceurymarova.cz.

Návštěvní doba v r. 2020:
1. 1. – 31. 5. uzavřen
3. 6. – 30. 6. pá–ne 10.00–16.00
1. 7. – 30. 9. út–ne 9.00–16.00
1. 10. – 31. 10. so–ne 10.00–16.00