Rybník Šust

Na Královéhradecku snad není obce, která by neměla alespoň 1 rybník. Stejně tak je i v Čistěvsi, i když neznalý ho téměř vždy mine, protože se nachází západně od obce a vytváří zde biocentrum lokálního významu LBC 1, jež je tvořeno právě zmíněným rybníkem Šustem o ploše 1,39 ha a jeho okolím, a to včetně bezejmenného přítoku, který sem teče od Lípy. Sama vodní plocha má několik majitelů - obec Čistěves, Ing. Josefa Neumana z Hradce Králové a Zemědělské družstvo Všestary, jež vlastní největší část z vodní plochy (1,06 ha).

Již v 16. století existující rybník měl obdržet svoje pojmenování podle toho, že byl značně zarostlý rákosem, který "šustil". Jiná teorie hovoří o tom, že byl nazván podle člověka, jenž se tak jmenoval, ale to je hloupost, protože nikdo takového jména tu nikdy nežil, alespoň podle urbářů a jiných soupisů. Podle rybníka pak byla nazvána celá lokalita - "U Šustu", což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA083018400). Z tohoto pojmenování pak vyšla 2 současná jména zdejších lokalit - "U Šustů" (od tereziánského katastru z roku 1748, v josefinském katastru z roku 1789 uváděno místo jako "U rybníka Šustu") a "V Šustě". K zjištění více podrobností o původním rybníku téhož jména je nejlepší otevřít pamětní knihu obce Sovětice. V této obsáhlé práci od ředitele královéhradecké měšťanské školy Josefa Všetečky se o něm dočteme toto:

"Rybníky. Mimo rybníky ve vsi byly na území katastrální obce Sovětice-Sadová 4 rybníky velké a to v katastru sovětickém Šust a Mlýnský, v katastru sádovském Kozinský a Prostřední.

1. Rybník Šust dostal jméno od toho, že v něm rákosí šustilo (jako hory, kde lesy šuměly, nazvány Šumava). Prostíral se na nynějších lukách k Čistěvsi; voda jeho zadržována byla navezenou hrází, jež se dosud zachovala. Nyní je na ní panské pole. Kavernou odváděna velká voda pod hráz do stružky dosud zachované lukami do staré řeky. Po hrázi té jezdíval denně panský vozík se soudkem, tažený volem, pro vodu ze studánky ve Skalce. Po vysušení rybníka byla hráz prokopána, aby voda stroužkou odtekla do Bystřice. Průkop ten je dosud znalý a je porostlý křovím. - Dříve, nežli byla voda vypuštěna, bylo dno rybníka rozprodáno. Říkalo se, že jak daleko koupěchtivý v rybníku zašel, potud mu byl pozemek prodán. Někteří prý zašli, až jim voda sahala pod krk.

Dle josefinského katastru měl rybník Šust 6 jiter 657 □° výměry a výnos jeho ocenil se jako výnos louky na 85 1/2 centů sena a 42 3/4 centů otavy.

Vedle toho rybníka byla panská louka 1 j 92 □°, kterou užívali Horák, Polák a Ryba ze Sovětic."

V období zpracovávání stabilního katastru však byl tento, původně rozsáhlejší a na jiném místě se nacházející rybník již vysušen (zanikl v 18. století, snad ještě za Šporků, kteří prodali panství Hoříněves v roce 1790 císaři Josefu II., nejspíše krátce po zahájení prací na josefinském katastru nebo těsně před nimi) a využíván jako pole a pastviny. Rozdělen byl mezi obec a hospodářství čp. 18,19 a 22. Takto tomu bylo i v pozdějších letech. K jeho obnově došlo až ve 2. polovině 60. let, což můžeme vidět z leteckých měřicích snímků z let 1962 (ještě neexistoval) a 1968 (na snímku je zaznamenán).

Dnes tento rybník slouží jako chovný, ale není to s ním jednoduché, což můžeme zjistit z následujících řádků, které vyšly ve "Zpravodaji mikroregionu obcí Památkové zóny 1866" č. 1/2020: "Proběhl výlov rybníka Šustu a zatím je stále vypuštěn, zřejmě proto, aby vymrzl. To se zatím nevede, ale bylo by potřebné z něj vybrat bláto. To se ale asi díky většímu množství vlastníků nezdaří. Po napuštění tak bude leckde hloubka stěží půl metru." Přes všechny zmíněné nedostatky se jedná o oázu všech živých tvorů, kteří potřebují ke svému životu vodní prostředí, a to od různého hmyzu přes plazy a obojživelníky až po vodní ptactvo, jež je zde zastoupeno dokonce párkem labutí. Vzhledem ke zdejšímu klidu by člověk ani neřekl, že necelých 300 m odsud se nachází velmi vytížená a hlučná silnice z Hradce Králové do Hořic a dále na Jičín. Vlastně řekl, když se často potkává se sraženou zvěří, která mířila od Horních Dohalic a lesa Holé právě sem a díky značné frekvenci na silnici neměla kolikrát dáno do těchto míst ve zdraví doběhnout. V současnosti se tato místa vůbec proměňují, neboť v blízkosti biocentra vznikla dálnice D35 v úseku Sadová-Plotiště (viz https://www.dalnice-d35.cz/public/files/documents/infoletak-d35-sadova-plotiste-5.pdf) a v souvislosti s tím se změnil rovněž směr dosavadní okresní silnice. Výstavba tohoto úseku začala v roce 2024 a o 2 roky později by měl být zprovozněn (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/stavba-usek-dalnice-d35-sadova-plotiste-hradec-20240926.html).