Rusovce (Bratislava) – antická Gerulata (rímsky kastel Gerulata)

Antická Gerulata v Rusovcích, které jsou dnes již městskou částí Bratislavy, je někdejším římským vojenským táborem a současnou slovenskou národní památkou spadající pod Muzeum města Bratislavy. V areálu tohoto muzea se nachází základy římských staveb z 1. až 4. století, kterým vévodí pozdně antická pevnost ze 4. století. Ta byla vestavěná do severního rohu původního kastelu. Venkovní expozici doplňuje výstavní síň, ve které si můžeme prohlédnout nálezy ze zdejších archeologických výzkumů. Mezi nimi je za nejcennější považována polychromovaná vápencová náhrobní deska s reliéfem zobrazujícím Daidala a Ikara. Pochází z přelomu 1. a 2. století a stala se symbolem Gerulaty.

Někdejší římský vojenský tábor se nachází na adrese Gerulatská 7 a vstup je zpoplatněn. Plné vstupné přijde na 2,50 €, zlevněné na 1,50 €.a rodinné na 5 €. Otevřeno je zde od března do listopadu, denně kromě pondělí a v čase od 10.00 do 17.00 hod.

Kastel Gerulata, jehož název je zřejmě keltského původu, byl součástí důmyslného římského pevnostního systému zvaného Limes Romanus. Tento systém využil Dunaj jako přirozenou hraniční linii. Gerulata byla prvním kastelem v linii Carnuntum – Ad Flexum a úkolem tohoto tábora bylo chránit východní křídlo legií, soustředěných v hlavním městě provincie Horní Panonie, tedy v Carnuntu. V Gerulatě sídlila od počátku 2. století elitní jezdecká jednotka. V blízkosti tábora se zřejmě kdysi nacházely brod i přístav.

Dnes je toto místo navštěvováno nejen kvůli pozůstatkům římského vojenského tábora, což je na území někdejšího Československa záležitost unikátní, ale také kvůli vystavovaným exponátům, pocházejícím z archeologických výzkumů. Mnohé z nich mají vysokou vypovídací hodnotu; jde např. o kamenné votivní oltáře, různé ozdoby a mince. Je přitom zajímavé, že mnohá starší kamenná výtvarná díla, která jsou zde vystavena, byla zazděna v pilířích a obvodových zdech mladší části římského kastelu.

Na závěr ještě pár poznámek a připomínek dějinných souvislostí:

Římané zajišťovali vždy správu rozsáhlého území své říše jen relativně velmi malým počtem vojáků. I proto využívali pro zabezpečení její hranice moře, řeky i různé pevnostní stavby. Hranice Římské říše, známé jako Limes Romanus, se pak staly součástí tří kontinentů. Tři části této hranice jsou již zapsány na prestižní seznam UNESCO, Slováci by se ale rádi na tento seznam dostali také, i když by to mělo být třeba jen jako součást „mezinárodní položky“ Hranice Římské říše. Na této hranici se kdysi nacházely i bratislavské části ležící na pravém břehu Dunaje, tedy Petržalka, Rusovce a Čunovo.

Samotná Gerulata byla významným strategickým bodem, vybudovaným zřejmě postupně, ve čtyřech stavebních etapách, které proběhly v období 1. až 4. století po Kristu. Za významné je považováno především 2. století, kdy se římský vojenský tábor změnil v kamenný kastel. V té době „světu vládl“ Marcus Aurelius, který se osobně zúčastnil bojů na Pohroní. O století později získal kastel definitivně svůj čtvercový půdorys.

Gerulata je označována jako kamenná věžovitá pevnostní stavba, snad dokončená těsně po roce 380. Vedle pevnostní věže se nacházelo dvanáct mohutných pilířů, které v podstatě tvořily malé nádvoří. Tyto pilíře dosahovaly hloubky 4 m pod úroveň terénu, základy věže začínaly 3 m pod zemí. Počítá se proto s tím, že stavba byla tříposchoďová. Uprostřed se nacházela studna.

Součástí „velké“ Gerulaty byly také domy civilního obyvatelstva, zemědělské usedlosti nebo několik pohřebišť.