Rožnov pod Radhoštěm – dřevěný kostel sv. Anny

Jednou z mnoha zajímavých památek, které na návštěvníky valašského města Rožnov pod Radhoštěm čekají, je dřevěný kostel sv. Anny. Tedy pokud pomineme fakt, že se vlastně o skutečnou historickou památku zase až tak moc nejedná. Tato stavba totiž začala vznikat položením základního kamene v srpnu roku 1939, dokončena byla na podzim L.P. 1941 a je „pouze“ volnou kopií kostela z Větřkovic u Příbora, který vyhořel v roce 1887. A volnou proto, že z důvodu nedostatku financí v době stavby byl kostelík rožnovským tesařským mistrem Fabiánem postaven s improvizovanou neroubenou konstrukci, kdy stěny tvoří nosné trámy s oboustranným deskovým pláštěm. Vysvěcen byl tento kostel v roce 1945 a původní – až hodně strohý – interiér byl upraven až na počátku 21. století. Půl století po svém vysvěcení byl zařazen mezi Národní Kulturní památky ČR. A na úvod ještě jedna důležitá informace: kostel sv. Anny je nedílnou součástí Valašského muzea v přírodě. Vstup do něj je tedy nejen časově omezen, ale také zpoplatněn.

Dřevěný kostel sv. Anny je jednolodní stavbou se zděnou sakristií, která byla přistavěnou na jeho severní straně. Vchod od lodi odděluje předsíň zvaná „žebráčna“. V interiéru kostela si můžete prohlédnout čtrnáct zastavení křížové cesty, pocházející původně ze starého rožnovského kostela nebo pozoruhodné cechovní postavníky a korouhve, tyčící se u kostelních lavic, a to po obou stranách uličky. Hlavní oltářní obraz je dílem Marie Chlebovské a je zasvěcen patronce kostela. Je zasazený do řezbami bohatě zdobeného rámu Martina Gaji. Od stejných autorů pochází také boční oltář sv. Václava, patrona původního kostela z Větřkovic. Dále v interiéru najdeme různé obrazy a plastiky s náboženskou tematikou, nacházející se na stěnách presbytáře.

Dřevěný kostel chtěl mít v nově budovaném muzeu v přírodě již jeho zakladatel Bohumír Jaroněk. Tehdy se však mělo jednat o kopii kostela z Velkých Karlovic. Mecenášem realizované náhradní varianty se stal známý zlínský podnikatel Jan Baťa, který vybral i architekta Pazofského, coby zpracovatele projektové dokumentace. Podnět k vytvoření současné stavby našel Pazofský v archivu olomoucké konzistoře, kde objevil plány vyhořelého kostela sv. Václava ve Větřkovicích. Vzápětí navštívil různé další okolní dřevěné kostely a vybíral typické znaky těchto staveb, např. profil věže, půdorys nebo vnitřní uspořádání. Architekt Pazofský projektoval muzejní kostelík jako roubenou stavbu, s podsíní obíhající na její jižní i východní straně a mohutnou patrovou zvonici. Ta je obdobou zvonice kostela v Tiché, stejně jako návrh barevného řešení interiéru s kazetovým stropem s převládající modrou a Bílou.

Původní součásti šedého (barvou stropu i nevýrazností) interiéru kostela byl např. oltářní obraz Františka Hlavici, představující atypicky sv. Annu s Pannu Marií ve valašském kroji, nebo oltářní mensa, pocházející zřejmě z nepoužívaného mobiliáře „starého“ rožnovského kostela. A od roku 1966 je vlastně celý interiér kostela tvořen expozicí zajímavých prvků z jiných kostelů … což platilo téměř 40 let. Až v roce 2003 se v lodi i presbytáři vrátily předměty na ta místa, kde měly podle kanonického předpisu být a plnit svou funkci. A až v této době se také realizovala výzdoba stropu podle Pazofského archivovaného návrhu. Tehdy také vzniká oltářní obraz Marie Chlebovské ze Zubří o výšce 180 cm a sakristie byla znovu vybavena inventářem, zejména bohoslužebnými rouchy. V lodi kostela se navíc objevila nová dřevěná křtitelnice, zapůjčená slezsko-ostravskou diecézí (ta stará, kamenná, putovala do žebračny). Varhany firmy R. Ponča z Krnova se zde objeví ještě o rok později nebo dokonce snad až v roce 2007.

Celý interiér kostela - včetně kazetového stropu - je atypicky vymalován, a to podle původních stavebních plánů zlínského architekta Pazofského (někdy bývá uváděn také jako Pazovský) z roku 1939. Původní větřkovický kostel přitom byla krásná - a vysoce ceněná - novogotická stavba, postavená podle plánů vídeňského architekta Josefa Erwina von Lippert. Stavba rožnovská se liší zmíněnou věží z Tiché. Kostel obklopuje malý symbolický hřbitov, tzv. Valašský Slavín, na který se dá vstoupit dvěma vchody – jižním a západním. Ze hřbitova se dá nahlédnout do interiéru sakristie s expozicí přípravny kněze,