Rejchartice (u Šumperka) – památky obce

Obec Rejchartice (dříve Riegersdorf) najdete na hormím toku Rejchartického potoka, nedaleko města Šumperk nebo větší a známější obce Rapotín, pod jehož farnost spadá i zdejší kostel. Obec je poprvé písemně zmiňována - v souvislosti s původním kostelem - roku 1350, je však zřejmě alespoň o sto let starší. V někdejší součásti bludovského panství dnes žijí necelé dvě stovky obyvatel, ale ještě v roce 1900 to byl počet trojnásobný. Původní název této obce měl být – údajně – Riccardi Villa, a to podle pravděpodobného zakladatele této vesnice a stavitele – možná nikdy neexistující – zdejší tvrze na Zámeckém vrchu, tedy „mystického“ zemana Richarda, (opět možná) potomka rodu Žerotínů. Ale teď už by těch možná, snad a pravděpodobně opravdu stačilo.

S určitostí můžeme tvrdit, že zemědělská osada Rejchartice byla v roce 1848 připojena k okresu Šumperk, po roce 1976 k Rapotínu a rokem 1990 se opět stává samostatnou obcí.

Dominantou (i když – vzhledem k poloze uprostřed vesnice - jen z jednoho směru) a nejcennější památkou obce je Kostel sv. Michaela (někdy bývá uváděn i jako kostel archandělů Michaela a Gabriela). Původní stavba, zasvěcená sv. Michalovi, byla vybudována v období okolo roku 1350 a dnes již neexistuje ani v podobě terénní nerovnosti. Ten současný byl postaven roku 1643, ovšem v podobě mnohem menšího chrámu. Do současné velikosti byl rozšířen až v letech 1768–1770. Jeho největší pozoruhodností je Křížová cesta od rapotínského malíře Jindřicha Kresse. Filiální barokní (s jistými prvky pozdní renesance) Kostel sv. Michaela je dnes chráněnou památkou, a to včetně přístupového schodiště a hřbitovního areálu s ohradní zdí z lomového kamene. Tato zídka byla postavena v I. polovině 17. století a je prolomena dvěma bránami; jižní pochází z doby vzniku, ta východní z roku 1804.

Jedná se o jednolodní stavbu se segmentovým závěrem a dvěma bočními, půlkruhově ukončenými, kaplemi, které vytváří dojem příčné lodi. Vstupní průčelí kostela tvoří hranolovitá věž. V rámci Havarijního programu Ministerstva kultury a díky finanční pomoci dárců je v současné době na kostele opravována střecha a klempířské prvky. A vzniklý bor…, tedy vlastně chci říct hromady suti, dosti nepěkně hyzdí nejbližší okolí ohradní hřbitovní zdi.

Další zajímavou – a mně osobně velmi sympatickou – památkou jsou restaurovaná zděná boží muka na pozemku někdejší rychty. Pocházejí z roku 1755 a nechal je postavit farář Josef Schartel z Kopřivné. Údajně (fuj, už zase) proto, že v těchto místech spadl z koně … a nic se mu nestalo (jsem rád, že nemusím nic stavět na žádném místě, kde jsem kdy v životě upadl). Zdejší boží muka jsou zajímavou stavbou v podobě – s jistou dávkou představivosti – barokní kaple.

Tím máme výčet zdejších pamětihodností téměř vyčerpán. Uvést však ještě musím alespoň pozdně barokní faru (zdejší fara byla zrušena v roce 1620 a obnovena roku 1784) a památník obětem I. světové války. Obě tyto památky se nacházejí u silnice pod kostelem.

Na závěr stojí za zmínku ještě nejvýznamnější místní rodák. Tím je Adolf Langer (*1910, +1986), syn místního hostinského a varhaníka. Langer vystudoval na německé hudební akademii klarinet a klavír, od roku 1930 působil jako profesionální hudebník a od roku 1936 jako šéf vlastního tanečního orchestru. Se svými soubory vystupoval v takových „vykřičených podnicích, jako jsou pražské hotely Alcron a Esplanade nebo Společenský dům ve Zlíně. Přestože byl za okupace totálně nasazen a dvakrát nedobrovolně „navštívil“ i koncentrační tábor, po válce se k hudbě vrátil. Se svým orchestrem nahrál – v drtivé většině ve vlastním aranžmá - na gramofonové desky více než 500 písní, které nazpívaly takové veličiny show bussinesu své doby, jakými byly Karel Hašler, Oldřich Nový nebo Jiřina Salačová. Adolf Langer také vydal - pod pseudonymem Martin Trenk - pět sbírek českých lidových písní s německými verzemi.

V katastru obce Rejchartice se nacházejí také opuštěné lomy na amfibolit a erlán, ve který se našly mi­nerály jako granát, diopsid nebo titanit.