Pyszniańska Przełęcz
Turistické cíle • Příroda • Sedlo
Pyszniańska Przełęcz - (slovesky: Pyšné sedlo ) – výrazné sedlo (1791,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Tímto hlavním hřebenem zde prochází státní hranice mezi Polskem a Slovenskem a hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. V něm sedlo najdeme mezi vrcholy Błyszcz (2154,7 m – rozsocha Bystrej - na západě) a Kamienista (2127,4 m – na východě). Severní úbočí klesají ze sedla do polské Doliny Pyszniańskiej (horní část Doliny Kościeliskej) . Jižní pak do slovenské Kamenistej doliny.
Sedlo je, podobně jako vedlejší vrcholy, budováno krystalickými horninami (žulami a rulami). V sedle je v hřebenové brázdě asi deset malinkatých ples.
Pěšina vedoucí Pyšným sedlem v minulosti představovala jednu z nejdůležitějších spojnic mezi slovenským Liptovem a polským Podhalím. Zmiňuje se o ní už Matěj Bel v roce 1736. Sloužila i k ilegálním přechodům během II. světové války. Po válce byla frekventovaný usek pěšiny z Doliny Kościeliskiej do sedla pro turisty uzavřen, protože zde došlo k vyhlášení přísně chráněné oblasti "Pyszna, Tomanowa, Pisana". Sedlo je tak dnes dostupné jen ze slovenské strany hranice.
V okolí sedla roste vzácná vrba hrotolistá (Salix hastata).
Do sedla lze dojít každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách:
- Po červené hřebenové trase ze sedla Banista Przełęcz (Bystré sedlo), přes hraniční rozsochu Bystrej – Błyszcz (Blyšť). (0:50 hod)
- Po modré výstupové trase z Podbánského, přes celú Kamenistú dolinu (3:45 hod)
Fotogalerie
Nejsou zde žádné fotografie, jestli k tomuto příspěvku nějaké vlastníte, nahrajte je.
Nadmořská výška:
1792 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.196, 19.856)
Poslední aktualizace: 6.2.2011
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Pyszniańska Przełęcz
Kamienista
Vrchol
– (slovensky:Velká Kamenistá) – dvojvrchol (2122 a 2127,4m m n.m.- z nich vyšší vrcholek - "Veľká Kamenistá" leží na jen slovenském území) v hlavním hřebeni Západních Tater, na polsko-slovenské hranici. V něm, na …
0.8km
více »
Velká Kamenistá
Vrchol
– (polsky:Kamienista) – dvouvrcholový vrchol (2127,4 m a 2122 m n.m.- vyšší vrcholek leží na slovenském území, nižší na státní hranici) v hlavním hřebeni Západních Tater, na slovensko-polské hranici. V něm, na záp…
0.9km
více »
Blyšť
Hřeben
Blyšť– (polsky: Błyszcz) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Blyšťa jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrch…
1.6km
více »
Błyszcz (Polské Tatry)
Hřeben
– (slovensky: Blyšť) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Błyszcza jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrch…
1.6km
více »
Smreczyński Wierch
Vrchol
– (slovensky: Smrečiny) - dvojvrchol (2068,2 a 2066 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Na polsko-slovenské hranici, která jím zde prochází. V tomto hřebeni, na jihozápadě, za sedlem Hlińską Przełęcz (Hlin…
1.6km
více »
Bystrá (Západné Tatry)
Vrchol
– nejvyšší vrchol Západních Tater (2248,4 m n.m.). Nachází se ve slovenské části tohoto pohoří asi jen 600 metrů jižně od slovensko-polské hranice. Zde, z hlavního hřebene, po kterém tato hranice probíhá, vybíhá, …
1.8km
více »
Liliowe Turnie
Hřeben
– úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi sedly Liliowy Karb (Vyšné Gáborovo sedlo – 1959 m) a Banistą Przełęcza (Bystré sedlo – 1946,4 m). Tento úsek je součásti hřebene mezi Starorobociańskim Wierchem (Klin…
1.9km
více »
Siwa Przełęcz
Sedlo
- nevelké, travnaté sedlo (1812 m n.m.) v polských Západních Tatrách, oddělující vedlejší hřeben Ornaku, od hlavního tatranského hřebene. Ze sedla se, směrem k hlavnímu hřebeni, zvedá krátký hřeben Siwych Turni, …
2km
více »
Siwy Zwornik
Hora
– nevysoký, nevýrazný vrcholek, spíše jen uzel hřebenů (1965 m n.m.). Pro Slováky jen mírná vyvýšenina v hřebeni, oddělující dvě snížení Gáborovho sedla. Leží v hlavním hřebeni Západních Tater. Leží v hlavním hř…
2.2km
více »
Bystrá dolina v Západných Tatrách
Údolí, dolina
Bystrá dolina je dlhá asi 5 kilometrov,ktorú nájdeme pod najvyšším vrchom Západných Tatier Bystrou 2248 m n.m.Cez dolinu prechádza žltá turistická značka,ktorá vedie až na Bystrú.V závere doliny je možnosť vidieť …
2.3km
více »
Bystré plesá
Pleso
Bystré plesá tvoria skupinku štyroch plies ľadovcového pôvodu,ktoré ležia na konci Bystrej doliny,kadiaľ vedie žltá turistická značka.Sú to najvyššie položené plesá v Západných Tatrách.Vyššie položené sú tri plesá…
2.3km
více »
Pyšné sedlo
Sedlo
Sedlo ve výšce 1790 metrů, křižovatka turistických tras.
2.4km
více »
Smreczyński Staw
Pleso
Je to morénové jezero, což je druh ledovcového jezera, které vzniklo ve sníženině vzniklé za vyvýšenou čelní morénou. Pro tato jezera je charakteristická relativně velká rozloha a malá hloubka. Mají většinou …
2.5km
více »
Ornak
Hřeben
- boční hřeben v polské části Západních Tater. Vybíhá k severu z hlavního hřebene mezi vrcholy Starorobociańskiego Wierchu …
2.9km
více »
Klin
Vrchol
Klin - (polsky: Starorobociański Wierch) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2172,7 m n.m., podle polských map – 2176 m). Leží v hlavním, a zde i hraničním hřebeni tohoto pohoří. Mezi Končistú (Koń…
2.9km
více »
Schronisko górskie PTTK na Hali Ornak
Chata
Schronisko górskie PTTK na Hali Ornak – turistická chata (1100 m n.m.) stojící na Małej Polance Ornaczańskiej, v horní části Doliny Kościeliska, v polských Západních Tatrách. Stojí ve výšce 1100 metrů nad mořem,…
3.2km
více »
Hala Ornak
Údolí
Hala Ornak se nachází v dolině Koscieliské.Klidné odpočinkové místo s možností ubytování a občerstvení.Nabízejí zde místní speciality.Před chatou máme krásný výhled na panoráma Polských tater.Cesta k chatě mírně s…
3.3km
více »
Končistá
Vrchol
Končistá - (polsky: Kończysty Wierch), vrchol (1993,7 m, podle slovenských map – 2002 m) v hlavním hřebeni Západních Tater, po němž zde prochází i statní hranice mezi Slovenskem a Polskem. V něm na jihozápadě so…
3.9km
více »
Iwaniacka Przełęcz
Sedlo
– též: Iwanicka Przełęcz – sedlo (1459,2 m n.m.) v polské části Západních Tater. Odděluje vedlejší hřeben Ornaku na jihu, od Kominiarskiego Wierchu (1829,2 m) na severu. V masívu Ornaku je nejblíže sedlu vrchol Su…
4km
více »
Dračí jeskyně (Smocza Jama)
Jeskyně
Následující informace o Dračí jeskyni nacházející se na polské straně Západních Tater jsou volným pokračováním mého článku Krakovská rokle (Wąwóz Kraków). Návaznost je zcela logická, protože do Dračí jeskyně zavrt…
4.2km
více »
Jakubina
Vrchol
Jakubina - (polsky: Raczkowa Czuba) – druhý nejvyšší vrchol (2173,7 m n.m.) v Západních Tatrách, ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni „Otrhancov“. Zde se nachází mezi Hrubým vrchom na severozápadě a Vy…
4.3km
více »
Jaskinia Mylna
Jeskyně
Jaskinia Mylna - průchozí jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Její vchod se nachází ve výšce 1098 m n.m. Jedná se o jednu z nejzajímavějších tatranských jeskyní, kterou lze navštívit bez…
4.4km
více »
Jaskinia Raptawicka
Jeskyně
Jaskinia Raptawicka – jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Stezka vedoucí k jejímu vchodu odbočuje 4,4 km od ústí doliny v osadě Kiry, 100 metrů nad Skała Pisana. Její vchod (1146 m n.m.) …
4.4km
více »
Jakubina 2194 m n. m.
Štít
Jakubina je druhý najvyšší vrchol v Západných Tatrách.Nachádza sa na vedľajšom hrebeni,ktorý sa napája na hlavný hrebeň Západných Tatier.Jakubina má z vrcholu nádherný výhľad na okolité štíty vrátane Bystrej-najvyššieho vrchu v tomto pohorí.Vrchol má veľmi Prudké steny,ktoré postupne prechádzajú až do kolmých zrázov a to hlavne severná a východná strana.Najlepší prístup je z…
4.4km
více »
Malolúčniak.
Hora
Malolúčniak (polsky Małołączniak) 2096,8 m - vrchol v v hlavním, zde i hraničním hřebeni Západních Tater, ve skupině Červené vrchy. Na východě sousedí s vrcholem Kondratova kopa, oddělen od ní Malolúčniackým sedl…
5.9km
více »
Roháče - Bystrá 2248,4 m.n.m.
Cestopisy
Po předem stanoveném termínu jsme se rozhodli navštívit Západní Tatry (Roháče), konkrétně druhý nejvyšší vrchol jménem „BYSTRÁ 2248,4 m.n.m.“. Datuje se sedmnáctý den měsíce srpna roku 2002. po předešlé noci v Podbanském, která kupodivu proběhla v pořádku, bez návštěvy „cizího“ návštěvníka..:o), se probouzíme do krásného jasného dne. Vstáváme brzy kolem 6 hodiny, abychom stačili sbalit stan, ostatní věci a zají…
6.9km
více »
Volovec
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
7.1km
více »
Roháče - Západní Tatry
Tipy na výlet
Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy s krasnými panoramaty a nevyspitatelným počasím. Ale kde vlastně Západní Tatry jsou?
Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou…
7.4km
více »
Ostrý Roháč
Štít
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
7.5km
více »
Kriváň
Hora
Impozantní a symbolický vrch západní části Vysokých Tater. Je symbolem jednoty Slovanů a svobody Slováků. Je zde položen pamětní kámen na historickou vycházku Štúrovců. V období středověku se zde těžilo uhlí a r…
11km
více »