TURISTIKU PODPORUJÍ
61 127 turistů a cestovatelů
104 998 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 261 240,- odměny za články

Brno-venkov

Brno je statutárním městem, které je druhým největším městem v České republice, co do počtu obyvatel i svou rozlohou. Sídlí zde Jimoravský kraj, v jeho centrální části vytváří samostatný okres Brno-město. V Brně se nalézá soutok dvou řek Svitavy a Svratky. Dominantou města je hrad a pevnost Špilberk. Mezi další oblíbené turistické cíle patří katedrála svatého Petra a Pavla, hrad Veveří či vila Tugendhat, která byla zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO.

Turistika Brno-venkov Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Obora Holedná / Park Lužánky Přírodní koupaliště v Komárově
Pěší trasy / Cyklo trasy / Videotrasy Brněnské podzemí / Holasecká jezera Brněnská přehrada - lodní doprava

 
Jižní Morava
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Jižní Morava
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Prohlídka ZUBu.

Turistické cíle Jeskyně

Fotografie (8)  • Foto: TomášNejedlý

     Mnoha lidem může nadpis nahánět nemalou hrůzu. Stejně tak by tomu bylo i u mě, kdybych nevěděl, že uvedená zkratka nemá s vždy obávanou návštěvou nic společného. Pokud ovšem nebude návštěvník tak „šikovný“, že by na ty zuby přišlo. Čánek píši po týdnu, navíc dnes má svátek Barborka a tak přeskakuji mnoho let skluzu nenapsaných příběhů ať už se jedná o hory, Tatry, dálkové pochody nebo zajímavé podzemí. Pokud si někdo dá dohromady svátek Barborky a podzemí, tak bude velice blízko pravdě. Ano článek, který předběhne mnoho ostatních o kterých mám v plánu napsat (bohužel nejsem žádný dobrý spisovatel a klávesnice počítače mi rozhodně neříká pane – často je sepsání článku pro mě mnohem více vyčerpávající než samotný výlet :-) ). Na druhou stranu nemohu se nepochlubit a hlavně nalákat ostatní k velmi nevšední a vzácné akci, která se neodmítá. Minimálně ne těmi, kteří jsou mírně nebo i více „postiženi“ nevšedními místy, které mají svou nepopsatelnou duši. Ať už se jedná o dech beroucí výstupy vysokohorské turistiky nebo dokonce akce horolezecké nebo i ty akce z opačného pohledu, tedy průzkum podzemí.

      Pokud někdo hádá, že opět, zase budu psát o nějaké jeskyni, tak se nyní trefil do černého. Zkratka „ZUB“ totiž neznamená nic jiného než jiné označení místa s názvem „Závrt u borovice“. Pokud tento článek čte jeskyňář, tak není třeba dodávat asi nic dalšího, pokud ne, tak se může pozastavit nad označením závrt. Kdo se věnuje fotografování přírody a trochu i tomu podzemí, tak bude tento termín velmi dobře znát. Právě závrty jsou něco, co může s jeho fotografickou „ješitností“ pořádně zacloumat. Naprostou většinu plytkých závrtů se, podobně jako skály v hustším lese, velmi špatně fotí. To co na snímku vyjde, je často velice nevýrazné a velmi těžce se dosahuje záběru, který by jen trochu vyjádřil jeho mohutnost. Závrty nebo alespoň jim podobná místa lze nalézt i mimo nejznámější krasová či pseudokrasová území, ale nejlépe je možné vidět třeba právě v Moravském krasu (určitě i v tom Českém, ale ten je mi mnohem více „z ruky“ a bohužel o tak skvělých akcích, jaké se občas uskuteční i pro běžné smrtelníky v krasu Moravském, zde bohužel nevím – a to by mohly být jo lákavá místa). Jeden z nejkrásněji viditelných závrtů je například naproti jeskyně Balcarka a jmenuje se „Blažkův“. Zjednodušeně řečeno se jedná o povrchový krasový (může být i pseudokrasový) jev, útvar, jakási propadlina nebo „nálevka“, která může (ale častěji nemusí) pokračovat jeskynní chodbou nebo šachtou. Půdorys je oválný a většinou jsou spíš mělčí. Nic z toho ovšem nemusí být svaté a jen samotná PŘÍRODA určuje pravidla (naštěstí). Mnoho míst může být i velkým překvapením od toho, co by mohl návštěvník očekávat. Projít si všechny závrty Moravského krasu nebo alespoň jeho určité části může být velmi zajímavá záminka na nejeden výlet. Další „podmínka“, kterou mohou „ortodoxní“ krasoví znalci udávat je i to, že by se mělo jednat o jakousi propadlinu, která se po deštích může měnit. Může měnit v tom ohledu, že vydatnější deště mohou narušovat rozpustný materiál v okolí a měnit tím v dlouhém období tvar i velikost oné „nálevky“. Toto v případě pseudokrasu, jež vzniká především mechanickou silou rozrušující odolnější pískovec, nenastává. U něj má voda největší „sílu“ ne rozpouštěním jako u vápence, ale „pukáním“ ledu v zimě. Pomalu, ale jistě tak narušuje z dálky pevně se tvářící pískovec, který to nakonec často nevydrží a nalomí se nebo dokonce úplně rozlomí. Tenčí jílovité vrstvy flyše (zejména v Beskydech) pak při vhodné „konstelaci“ dílo dokonají a pískovcové bloky se pohnou. Tak vznikají, mění se a nakonec i zanikají jeskyně v pseudokrasu. Tedy, jak jsem tvrdil na začátku, že závrty mohou být i v pseudokrasu asi není nejpřesnější a bylo by lepší se držet výrazu „propadlina“. Vzhledově a na dálku ovšem mohou být v případě těch menších velice podobné.

      Nyní se vrátím zpět do míst, kde hlavní roli hraje vápenec a voda. Voda je v těchto oblastech především hluboko pod zemí, ale na povrchu je velice vzácná. To jsem si velice dobře připomněl v Českém krasu, když jsem od Karlštejna mířil do Svatého Jana a pak zpět do Srbska. Nejvydatnější místní pramen zpod kláštera měl v tom okamžiku hodnotu zlata. Více je v článku, který tuto táhlou, ale krásnou procházku popisuje.

https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-svateho-ivana/detail

https://www.turistika.cz/mista/seznameni-se-s-ceskym-krasem-cesta-ke-skale-nad-sv-janem/detail

      Podle některých zdrojů [1] se snad mohla voda nacházet i někde v jeskyni „ZUB“, ale poslední doba to zatím nepotvrdila.

      Z Ostravy - Svinova vyjíždím v přijatelný čas 6h47 a tak jsem si mohl i o něco déle pospat (do práce jezdím o dost dřív) a ve Vyškově bych měl být kolem 8h17. To se vcelku zvládá a tak v klidu přicházím na asi čtvrt kilometru vzdálené autobusové nádraží, kde již tuším, že bych měl vyjíždět z nástupiště číslo 9. To se potvrzuje a k odjezdu mám více než čtvrt hodiny času. Odjezd spoje číslo 157 je přesně v 8h40. Linka jede mě již známou cestou do Křtin. Poprvé jsem ji jel při velice kostrbaté a akční cestě, abych po mnoha přestupech a ještě chůzí ze Křtin do Rudic stihl „Rudické propadání“. Na akci na kterou jsem se těšil, ale měl i nemalé obavy.

 

https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-cast-prvni/detail

https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dil-druhy-maly-pohled-do-historie-a-popis-jeskyne/detail

https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dokonceni/detail

       Tehdy jsem musel vyjíždět velmi, velmi brzo a tak teď to byla pohodička. Ne až tak z pohledu toho co mě čeká. Říkat si, že bych se jen podíval a nelezl dolů, by byla jen malá útěcha a nechtěl bych prohrát hned na startu. Profil jeskyně ovšem mnoho důvodů k optimismu a klidu nedával. Představa, že ty obrázky nejsou tak kolmé, jak jsou zakresleny, by bylo jen lhaní si sám sobě. Nervozita stoupala a v některých okamžicích jsem snad tam ani nechtěl jet. Možná se lidé v autobuse bavili, ale já jsem byl „hrobové ticho“. Psychicky jsem se připravoval na to co přijde. Bylo by jen iluzí namlouvat si, že to budou lehké chodbičky. Pochopitelně pokoušel jsem se získat i další informace od jeskyňářů, které na jednu stranu uvádí, že se jedná o jeskyni, kterou v pohodě zvládají i děcka (to ovšem nemusí být pro nás dospělé úplně uklidňující, protože ony jsou často mrštnější a odvážnější než my). Na druhou stranu také uvedli, že se některé místa dají lehce zvládnout rozporem. Jenže je „zvládání rozporem“ a „zvládání rozporem“! Vím, že síla není mou silnou stránkou a představa, že bych musel vysoké komíny sestupovat, ale především vylézat jen pomocí rozporu na hladkých vápencových stěnách, kde vše může ujet, mi klidu ani trochu nedodává. O to spíš při vzpomínkách na „Netopýrku“. Nejedu až do Křtin, ale vystupuji na zastávce „Bukovina, rozcestí“. Čekání na navazující spoj je nekonečné, ač se má jednat jen o „pár“ minut. Už, už chci být na místě ať vím zač je toho loket. Autobus přijíždí o něco později, ale za zhruba čtvrt hodiny zase vystupuji. Ovšem nějak jsem si špatně zapamatoval zastávku a tak se musím trochu projít do centra Ochozu u Brna. Vzal jsem si ofocenou mapu jeskyně z jednoho jeskyňářského časopisu, ale realita je trochu jiná. Nakonec se dostávám na tu správnou cestu a pokračuji doleva. Říkám si, že bych třeba mohl zahlédnou jeskyňáře, podobně jako u stejně nevšední a ne příliš často veřejnosti otevírané jeskyni Holštejnské, kteří by mě svým pohybem napověděli správnou cestu. Cílem je zahlédnout bývalý lom nad nimž se má plošina s jeskyněmi nacházet. Žádné jeskyňáře nevidím, ale vidím kamenný kříž a křižovatku cest, což je orientační bod.

     Zde je třeba se vydat doleva a pokračovat určitým směrem do lesa, v němž bych se měl pohybovat přibližně východním směrem. Za chvíli proti mně jde skupinka turistů s mobilem v ruce. Ani se nestačím zeptat sám a už se mě ptají jestli nevím, kde je jeskyně „Závrt u borovice“? Kdybych měl vousy, tak bych se pod nimi smál. Odpovídám, že sám nevím, ale jdu tam také… :-))

      Chytrý mobil jim přímo v mapě ukazuje jeskyni a u ni nápis „Závrt u borovice“. Co víc by si mohli přát? Já, jako nepřítel chytrých telefonů (nenechám se jimi přeci zotročit…) se raději držím svého „šestého smyslu“ a vedu tuto nově vzniklou skupinu k cíli. Nakonec i oni použijí jeden lidský smysl na hony vzdálený technice – tím je „obyčejný“ sluch. Když mezi břízkami matně vidím větší skupinku a něco málo i slyším, vydávám se cestou necestou, ale zato přímou, přesně k nim. Je mi jasné, že jednu důležitou část dobrodružství mám za sebou. Když vidím jeskyňářské oblečení a přilby, tak už se jen popousmívám. Vy si na mě s chytrými telefony nepřijdete – nenechám se zotročit… :-)))

     Pokud jsem cestou skoro úplně zapomenul na to, že by jeskyně mohla být i nebezpečná, tak zde se mi tato otázka zase začíná vkrádat do mysli. Všichni podepisujeme prohlášení, tak jak už to bývá i u jiných jeskyní tohoto typu, že dolů lezeme na vlastní nebezpečí…

      Převlékám se do oblečení, které mám pro tyto účely ve vaku – z takovýchto jeskyní člověk čistý rozhodně nevyleze. Maskáče měním za kalhoty a bundu o kterých vím, že se nad jejich, nyní ještě čistotou, smráká. Sundávám lehčí pohory a nasazuji gumáky.

      V jednom okamžiku využívám volnosti okolo skruží a nahlédnu dovnitř. To co vidím mi klidu ani trochu nedodává. Velmi rychle si vzpomenu na pohled do skruží Ostrovské propasti nedaleko Balcarky. Ty se mi, pravda, před zhruba půlrokem zdály trochu větší. To je ovšem, jediná, trochu zlehčující okolnost. Po chvíli nahoru velice mrštně stoupá zástupkyně té „jemnější“ poloviny lidstva. V jednom okamžiku využívá i možnosti opření se zády o vnitřní část skruže, aniž by se musela čehokoliv držet, jen nohy nechává na stupačkách. Toto je oblíbený způsob odpočívání v užších vertikálách. Jen málokdo, kdo není každý víkend pod zemí, má ovšem tu možnost si to nacvičit.

       Náhoda tomu chtěla, že postupuji právě s tou skupinkou, která se mnou k jeskyni přišla. Pán, nevím, patrně děda kluka, který asi odvahu lézt dolů hledal trochu déle než já, byl už o dost níž. Na dotaz, jestli ještě někdo nechce jít dolů, jsem neodolal a akčně se vydal ke skružím, vstupní bráně úplně jiného světa než je ten obyčejný tady nahoře, na zemi. Jít za mladým děvčetem, beru jako čest a neotálím. Stejně mrštně jak lezla nahoru, se během mžiku dostala pod úroveň všech vstupních skruží, tedy do hloubky více než šesti metrů. Nechci se nechat zahanbit a tak také sestupuji svižně dolů.

      Jak už to tak bývá, někdy nastávají situace, které člověk neočekává. Při pohledu dolů, když vidím její čelovku a pod ní o dost hlouběji další nenápadný kužel světla, tak se mi začínají z ničeho nic rozklepávat nohy jako „šicí stroj“. Kdo tuto situaci v horách nikdy nezažil? Velmi rychle a to skoro automaticky, využívám techniku opření se zády o skruže také. Stejně tak rychle jak klepání nohou přišlo, tak i odešlo a já mohu relativně v klidu pokračovat dále. Sestup skružemi je to nejjednodušší co zde je, ale i tak jej není radno podceňovat. Podle staré knížky [12] jež bere základy jeskyňářství jen „zlehka“ (v dnešní době ji patrně již překonala tlustá kniha věnující se horolezectví, jisté dobrodružnější formě vodáctví i samotné speleologii se jménem „Horolezecká abeceda, jež se pro mnoho horolezců i vyznavačů aktivních forem „odpočinku“ nepochybně stala skutečnou BIBLÍ teorie) bývá postup po žebřících (zejména těch lanových) mnohem nebezpečnější než postup po laně! Postup po lanových žebřících chce také určitý cvik, než člověk určí, kdo je tady pánem… Naštěstí v této jeskyni se po lanových žebřících chodit nemusí. Je třeba uvést, že stupačky ve skružích jsou poměrně úzké a tak je třeba nohy směrovat vcelku přesně. V jednom místě, kde je vedena hadice vzduchotechniky je třeba našlapovat opatrněji a později i opatrně pokládat ruce.

      Za chvíli jsem v místě, kde již žebřík končí a z místa, kde mi na nohy zbývá na šířku tak maximálně deset a na délku asi dvacet „čísel“, je třeba se dostat na vrchní šprušli dalšího žebříku. Ten je ovšem poměrně daleko. Pode mnou kolmá propast a v ní hluboko opět světla čelovek. Vypadá to skutečně hluboko! Pokud bych tu spadl, tak se určitě pěkně pomlátím. Začíná mi mrznout úsměv na tváři. Je mi jasné, že jde do tuhého. Jsem teď víc než rád za rady průvodkyně, které se nějakým záhadným způsobem dostala na nějaké výstupky na opačné straně naproti žebříku. Ze stěny mezi žebříky čouhají dvě „stupačky“ z armovacího železa. Po nich je třeba se dostat dál na nižší na boku umístěný žebřík. Bohužel chtělo by to i nějaké místa, kde bych se mohl „zajistit“ rukami. Přemýšlím jak pokládat nohy. Není to až tak jednoduché, jak by to mohlo vypadat. Ani není moc místa. Na jeden umělý stup se vleze maximálně tak část šířky podrážky holínky. Postup rukami také není úplně jistý a ani v nejmenším si nemyslím, zdali jsem ve všech okamžicích dodržel pravidlo „tří jistých bodů“. Snad jo, ale jedná se o úsek ani ne trochu jednoduchý. Kluk, který jde za mnou má v tomto místě nemalé potíže. Je to vidět na videu a nechal jsem v něm tuto část, aby bylo vidět, co je zde kritické.

      Po překonání tohoto místa se mi zdá vše ostatní již o dost jednodušší. Ač to na videu nevypadá na tak dlouhý okamžik, tak ve skutečnosti se mi zdálo, že je to skoro věčnost. Nechtěl jsem se nechat zahanbit a tak jsem nakonec ten správný krok udělal a dál již to bylo snadnější. Jeden menší žebřík jsem slezl bezpečněji s využitím opření opět o záda. Dál již to bylo prolézání spletitými chodbami a menšími šikmými stupni v obtížnějších místech podpořených opět jednoduchými železnými stupačkami.

       Jako menší poznámku pro ty, kteří by snad, čistě náhodou, z předešlých odstavečků dostali ne příliš příjemný mrazivý pocit, ještě uvedu, že všichni sem lezli jako „mazáci“, tedy bez jakéhokoliv jištění. Stejným stylem je to i v Rudickém propadání a asi i jinde v krasu. Podobně jako ve vysokých horách, například v Tatrách, je třeba si zvyknout na to, že průchod některými místy nebude mít člověk na sto procent pod svou kontrolou, tak ani zde, v jeskyních, se těžko může úplně vše zajišťovat, spoléhá se na určitou mrštnost a zkušenosti těch, kteří sem lezou. Kdo se na to necítí, tak je víc než dobré, podobně jako v těch horách, se vrátit. Nakonec se vracím k zajímavé dlouhé skluzavce, kterou by se mělo dát vystoupat zpět sem rozporem nebo snad dole pokračující plazivkou dostat do míst ve kterých jsme byli před pár okamžiky. Místo dalšího popisu cesty je asi lepší se podívat na mé dvě videa uvedené v použitých zdrojích na konci článku.

       Pokud sestup dolů byl náročný, tak nahoru jsem to již skoro bez problémů „vyletěl“. Jedná se o menší, ale krásnou jeskyni na hony vzdálenou těm s nudnými betonovými chodníčky. Určitě bych, ale pro „nejeskyňáře“ doporučil dřív získávat zkušenosti na těch jednodušších a bezpečnějších, tedy ne tolik vertikálních. O některých jsem již napsal zde na turistice a o dalších snad i napíši ještě někdy jindy. Také si zde mohou návštěvníci napravit zkreslenou představu o výzkumu jeskyní podle těch známých veřejnosti běžně přístupných. Pochopit, že přístup do jeskyní není zadarmo a vyžaduje nemalou dávku energie, odvahy a také štěstí. Odměnou jsou zážitky na které se nezapomíná a často se stávají závislostí, které se jen těžko dá vzdát. Pak pochopí i nevšední druh humoru i úsměv na tváři, když vycházejí na povrch uondaní, unavení, ne úplně čistí a později dokonce poznají, že jejich průzkumné cesty přidaly nemálo modřin, aniž by tušili, kde k nim přesně přišli. Přesto a nebo právě přesně proto se zde budou znovu a znovu vracet, i když je většina okolní společnosti vůbec nebude chápat – mírně řečeno. Každý komu tato „droga“ alespoň na chvíli zachutnala, ví o čem mluvím.

      Po této jeskyni jsem si ještě potřeboval odpovědět na několik otázek z Ochozského krasu a tak jsem si přidal ještě pěknou procházku. Procházku při niž jsem byl víc než rád za vak na špinavé oblečení a gumáky. Nakonec ani ten vak, ani maskáče nebyly nejčistější, protože se mi na blátivé značené cestičce, respektive při sestupu zajímavým místům, kde se Říčka propadá (někdy i naopak vyvěrá) podařilo „krásně“ sklouznout dolů. Už jsem alespoň nemusel přemýšlet jak dolů… Toto ovšem bylo drobností vůči tomu, na co jsem potřeboval odpověď. Podívat se na jiná úchvatná místa této části Moravského krasu. Nakonec jsem na zastávku autobusu v Ochozu nad skautskou základnou Kaprálův mlýn přicházel hodně unavený již s náznaky zapadajícího slunce. Uondaný, ale nadmíru spokojený. Na všechny otázky na které jsem si chtěl odpovědět jsem si odpověděl…

      Pokud někdo viděl nenápadnou postavičku s menším batohem a vakem se špinavým oblečením na zemi (ten vak byl mnohem čistější než jeho obsah) :-))), jak čeká mezi čtvrt a tři čtvrtě na čtyři odpoledne na zastávce v nepřehledné zatáčce ve směru do Brna vedle větší skupinky jakéhosi dětského výletu (kdy se byli, nečekaně, podívat také na jeskyni a to na „Pekárnu“), tak jsem to byl já… :-)) Z Brna mi pak jel vlak po 5 hodině do Svinova, kde jsem byl něco po dvou hodinách pohodlné jízdy. Suma sumárum to bylo možná šest hodin na nohách. No, někdy i plazením se po břiše… :-))

 

 

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:
-------------------------------------------------

 

[1] https://gyaneshwarpuri.cz/clanky/sovi_komin.pdf

[2] http://www.shkb.cz/?p=2134 … mapa jeskyně z roku 2015.

[3] http://www.shkb.cz/?page_id=684

[4] http://www.shkb.cz/?p=5223 … Lákadlo na akci „Den otevřený skruží 2022“ - nebylo možno odolat.

[5] http://gyaneshwarpuri.cz/speleohistorica/skalka_acta_speleohistorica_2005.pdf

[6] http://mapygarmin.wz.cz/akce_shkb.php

[7] https://dave-duna.rajce.idnes.cz/Jeskyne_Zavrt_u_borovice/

[8] https://www.youtube.com/watch?v=RqEgeLVogEI … můj malý příspěvek, část I.

[9] https://www.youtube.com/watch?v=h27xGVeqKiY … část II, dokončení.

[10] http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/texty/Riceny-dom-Vintoky-SF2018.pdf

[11] https://www.youtube.com/watch?v=h_LDLFXlmfg

[12] Jeskyňářství v teorii a praxi - Pavel Bosák a kolektiv

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.256, 16.757)
Poslední aktualizace: 4.12.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Ochoz u Brna

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
6,2km od místa

Příspěvky z okolí Prohlídka ZUBu.

Vápencový lom Pod Hádkem
Vápencový lom Pod Hádkem
Důl, štola, šachta
Milovníci romantiky by určitě měli za teplých letních večerů navštívit starý vápencový lom Pod Hádkem nedaleko Ochozi u Brna.  Celou oblast severovýchodně od Brna tvoří devonské vápence a tak tam, kde ještě nejsm…
0.6km
více »
Buk na Skalce
Buk na Skalce
Památný strom
Nachází se severovýchodně od obce Ochoz u Brna na zalesněné krasové plošině Skalka v její vrcholové části při okraji přestárléhu dubohabrového porostu známého masovým výskytem sněženky podsněžníku. V okolí tohoto stromu se nachází několik dalších statných exemlářů buků. Památný buk vyniká momutností, ale jsou na něm již viditelné stopy stáří. Jeho věk je odhadován na 250 let. Obvod kmene v prsní výšce dosahuje 288 cm a výšk…
0.7km
více »
Sněženky na Skalce
Sněženky na Skalce
Přírodní památka
Výrazný zalesněný kopec Skalka se zvedá severovýchodně od obce Ochoz u Brna. Je jednou z vápencových plošin v jižní části CHKO Moravský kras. Zdejší vcholová část má plochý zarovnaný povrch…
0.8km
více »
Jižní částí Moravského Krasu - rodinná vycházka
Jižní částí Moravského Krasu - rodinná vycházka
Trasa
Pokud chcete vypadnout z města a udělat si pěkný a nenáročný výlet s dětmi, tak tady je :  Naši vycházku začneme v lokalitě Pod Hádkem, kam dojedeme asi po 2 km z obce Ochoz u Brna směrem na Hostěnice. Auto můžem…
1km
více »
Hádek
Hádek
Letovisko
Letovisko na rozhraní CHKO Moravský kras a Přírodního parku Řířky. Nachází se v údolí stejnojmenného potoka (zvaného též Říčka), mezi obcemi Hostěnice a Ochoz u Brna. I když má pouze sez…
1.1km
více »
Rozcestí Nový Dvůr
Rozcestí Nový Dvůr
Rozcestí
Turistické rozcestí Nový Dvůr nalezneme vedle stejnojmenné samoty uprostřed polí mezi obcemi Ochoz u Brna, Březinou a osadou Lhotky. Kříží se zde modrá se zelenou : modrá je delší, jde z Lulče (17 km) přes (Bolkovy) Olšany (11,5 km) a pokračuje do Ochozi (3 km), Mariánského údolí (12,5 km ) a přes Podolí na rozcestí Vinohrádky, kde se potká se žlutou a skončí. Zelená je…
1.3km
více »
Hádecká propadání
Hádecká propadání
Krasový útvar
V krasové přírodní rezervaci Údolí Říčky v jižní části Moravského krasu, kde Říčka modeluje vápencovou plošinu mezi Ochozem u Brna, Hostěnicemi a brněnskou městskou částí Líšeň se nachází systém ponorů - propadání,  v nichž se povrchové vody Říčky propadají do podzemí. V Hádeckém údolí od rybníka Pod Hádkem až po Ochozskou jeskyni se vyskytuje propadání hned deset, z toho čtyři významnější. Povrchová voda v propadáních mizí…
1.7km
více »
Malčina jeskyně  - pokořena  5-ti letým chlapem :D
Malčina jeskyně - pokořena 5-ti letým chlapem :D
Jeskyně
Tátova slova: Jeskyně se nachází v krásné oblasti Údolí Říčky, ... je k vidění spousta přírodních úkazů, zejména jeskyní, skalních útvarů, propadání ........ S trochou úsilí ji projedete i s kočárkem. Já se zaměřil na Malčinu jeskyni, která dala trochu práci najít, je třeba sejít na "starou stezku", je hned vedle Švédova stolu po pravé straně. Vyrazili jsme v neděli dopoledne…
1.7km
více »
Turistické rozcestí Ochoz u Brna - Obecní úřad
Turistické rozcestí Ochoz u Brna - Obecní úřad
Rozcestí
Toto rozcestí se nachází u silnice Ochoz – Hostěnice, vedle OÚ v Ochozi u Brna. Začíná zde zelená turistická značka, která vede přes Babice nad Svitavou (7 km), Adamov (12,5 km), Blansko a střední část Moravskéh…
1.8km
více »
Brněnské vycházky - Za sněženkami na kopec Skalku (31)
Brněnské vycházky - Za sněženkami na kopec Skalku (31)
Trasy
Vápencový kopec Skalka, nacházející se severovýchodně od Ochozu u Brna, leží v jižní části CHKO Moravský kras. Často bývá připomínán drobnými krasovými jevy, které se vyskytují většinou po…
1.8km
více »
Pomníčky v Ochozi u Brna
Pomníčky v Ochozi u Brna
Pomník
V obci Ochoz u Brna, asi 100 m od restaurace U Votrubů z kopce dolů u vedlejší komunikace leží vedle sebe dva malé pomníčky :  všem obětem násilí a útlaku ve 20. století  pomík TGM oba z konce tisíciletí.  Maj…
1.9km
více »
Ochozská jeskyně.
Ochozská jeskyně.
Jeskyně
Jedná se o jednu ze zajímavějších jeskyní, kde nejsou (naštěstí) betonové chodníčky a prohlídka má vyšší hodnotu už jen například z toho důvodu, že se otevírá jen dvakrát v roce. A to nejprve při příležitosti „Dne Země“ a na podzim někdy v období kolem (většinou před) svatým Václavem. Toto je velmi vhodné sledovat na stránkách jeskyňářů majících tuto a okolní jeskyně „na starosti“. Těmi v současnosti je ZO 6-11 Královopols…
1.9km
více »
Jeskyně Netopýrka
Jeskyně Netopýrka
Jeskyně
Nachází se v jižní části Moravského Krasu v povodí Hádeckého potoka. Leží poblíž Jeskyně Švédův stůl a jeskyně Ochozské. Jedná se o ponorovou jeskyni. Za vstupní částí se nalézá větší dómovitá p…
1.9km
více »
Ochozská jeskyně
Ochozská jeskyně
Jeskyně
Nejrozsáhlejší jeskynní systém v jižní části Moravského krasu, dlouhý 1950 m. Byla objevena roku 1831. Jedná se vlastně o výtokovou jeskyni Hostěnického potoka a částečně i Říčky. Rozlehlé prostory, bohatá krápníková výzdoba (například stalaktit Smuteční vrba, Lust, Hrozen). Z nejstarší známé části (tzv. Stará Ochozská jeskyně) vybíhají chodby Nové Ochozské jeskyně, objevené v roce 1900. Jeskyně byla zpřístupněna v roce 1966,…
1.9km
více »
Jeskyně Švédův stůl
Jeskyně Švédův stůl
Jeskyně
Nachází se v jižní části CHKO Moravský kras v hlubokém krasovém údolí potoka Říčky. Nachází se v pravé údolní stráni, asi 10 m nade dnem toku. Dosahue celkové délky 30 m a je vytvořena ve vi…
1.9km
více »
Jeskyně Netopýrka zdolána 5-ti letým chlapem
Jeskyně Netopýrka zdolána 5-ti letým chlapem
Jeskyně
Dnes jsme se opět vydali do Údolí Říčky se synem zdolat další jeskyni. Počasí bylo příjemné,lehce pod mrakem. Auto jsme nechali u Zastávky Hádek-bus. Před jeskyní jsme se převlékli, zkontroloval jsem hlavně svítilny a do kapsy si vzal i detektor na oxid uhličitý. U těchto druhů jeskyní u spodu nemusí být dostatek kyslíku a oxid je velmi nebezpečný, hlavně když s sebou máte…
1.9km
více »
Ochoz u Brna - putování po zajímavostech obce a okolí
Ochoz u Brna - putování po zajímavostech obce a okolí
Chodník, naučná stezka
Ochoz u Brna je poměrně velkou a částečně rekreační obcí čítající dnes 1302 stálých obyvatel. Najdeme ji pod jižními vrcholky Drahanské vrchoviny, u západního okraje chráněné krajinné…
1.9km
více »
Do nitra Ochozské jeskyně
Do nitra Ochozské jeskyně
Tipy na výlet
Při našich průzkumných akcích do jeskyní Moravského krasu bychom rádi poznali i významné jeskyně, které jsou běžně veřejnosti nepřístupné, ale přesto je lze prozkoumat při příležitostných…
2km
více »
Lysá hora u Ochozu
Lysá hora u Ochozu
Krasový útvar
Jedná se o dominantní skalnatý vrchol (429 m), který se nachází jižně od Ochozu u Brna a výrazně se zvedá nad údolím potoka Říčky v místech Kaprálova mlýna. Vyskytuje se zde pozoruhodná…
2km
více »
Turistické rozcestí Ochozská jeskyně
Turistické rozcestí Ochozská jeskyně
Rozcestí
Nachází se v údolí potoka Říčky poblíž Ochozské jeskyně, v jižní části CHKO Moravský kras, ve významné přírodní rezervaci Údolí Říčky. Prochází tudy modře a žlutě značená turistická cesta a začíná zelená značka. Modrá vede jedním směrem ke Kaprálovu, Jelínkovu a Bílkovu mlýnu, k Muchově boudě a kolem rybníků dojde až do Mariánského údolí v Líšni. Opačným směrem vystoupá u Brna. Žlutá značka ve…
2.1km
více »
Ochozská jeskyně v Moravském krasu
Ochozská jeskyně v Moravském krasu
Jeskyně
Ochozská jeskyně je nejrozsáhlejší jeskynní systém v jižní části Moravského krasu. Byla objevená roku 1831 a zpřístupněná roku 1966. Kvůli častým záplavám je od roku 1975 nepřístupná. Přesněji řečeno, je přístupná…
2.1km
více »
Jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna
Přírodní památka
Jedná se o paleovýtokovou jeskyni, která se nachází v levé skalnaté stráni potoka Říčky. Upozorní na sebe mohutným tunelovitým vstupním portálem. Jeskyně má charakter široké horizontální…
2.2km
více »
Údolí Říčky - přírodní rezervace
Údolí Říčky - přírodní rezervace
Přírodní památka
Lokalita se nachází v jižní části CHKO Moravský kras. Rozkládá se při dně a přilehlých svazích hlubokého zaříznutého krasového údolí potoka Říčky a přilehlých okrajích krasové planiny. Je…
2.2km
více »
Jeskyně Pekárna v Moravském krasu
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Jeskyně Pekárna v Moravském krasu
Jeskyně
Nedaleko Ochozské jeskyně najdeme několik malých jeskyní. Nejkrásnější a nejzajímavější je Pekárna. V jeskyni sídlili lovci sobů, asi před 11 000lety, obyvatelé mladších kultur a staří Slované. Archeologové zde n…
2.2km
více »
Kostel v Březině
Kostel v Březině
Kaple
Nových kostelů není po republice zrovna příliš. Ale do jednoho z nich se podíváme. Stojí v obci Březina, kterou najdeme mezi obcemi Ochoz u Brna a Křtiny, jen asi 11 km od severního okraje Brna. K Březině byla v…
2.4km
více »
Jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna
Jeskyně
Pravěké osídlení je v našem okolí jen málo patrné, protože bylo většinou přehlušeno osídlením pozdějším, velmi často i současným. Místy, kde můžeme vidět nejvíce pozůstatků po pravěkých lovcích, jsou především jes…
2.4km
více »
Vývěry Říčky
Vývěry Říčky
Krasový útvar
Vývěry Říčky jsou situovány v západní části údolí Říčky, několik desítek metrů od hranice zkrasovělých devonských vápenců s nekrasovými horninami. Vyvěrají zde všechny ponorné vody Říčky,…
2.5km
více »
Kříž "Nad Skalama" u Mokré
Kříž "Nad Skalama" u Mokré
Kříž
Na červené turistické značce od Mokerské myslivny k Hostěnickému propadání narazíme v lese na docela nenápadnou neznačenou odbočku ke kříži Na Skále nad údolím Říčky. Tabulka na stromě u cesty nás nabádá: „Postůj, poutníče, a zaměř kroky své k místu památnému… Tam se zamysli nad pomíjivostí života a nad věčnou krásou přírody. Kroků k tomuto místu nešetři, není jich mnoho…“ …
3.3km
více »
Kostel J.Santiniho
Kostel J.Santiniho
Kostel
Kostel v Křtinách je významným poutním místem. Nachází se na východ od Blanska. Mohutnou stavbu křížového půdorysu s monumentální kupolí a věží postavil Fr. Ritz z Brna v létech 1712 - 50.…
3.7km
více »
Křtiny
Křtiny
Vesnice
Křtiny jsou nejstarší poutní obcí na Moravě. Obec se rozkládá u východního okraje chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jihovýchodním směrem od města Blanska a východně od města Adamov.   Křtiny jsou větší o…
3.7km
více »