Přístřešek Salašská hájovna

Z horního konce dědiny Salaš vede na samotu Vlčák, nacházející se na hlavním chřibském hřebeni, žlutě značená tur.trasa. Prochází po silničce vinoucí se proti toku potoka Salašky dnem hlubokého zalesněného žlebu a prudčeji do svahů šplhá až v samém jeho závěru. Pokud od točny busu po žluté značce vyrazíme, asi kilometr za obcí na Vápenici mineme pietní místo s „Památníkem salašské tragédie“ a po dalších téměř 2.5 km chůze se v lokalitě Máchovy doliny ocitneme na rozlehlejším prostranství, obklopeném ze všech stran hlubokým hvozdem.

Na tomto místě se v minulosti nacházelo prapůvodní osídlení obce Salaš. Jeho chýše byly rozhozeny okolo huti, v níž se vyrábělo sklo pro pány na Buchlově. Po zániku sklárny zde byl mnohem později vystavěn patrový zděný objekt hájovny, doplněný hospodářskou budovou a políčky, v nichž se rodilo hlavně kamení.

Za hajného Tománka v hájence od konce roku 1944 až do osvobození pobývali členové početného partyzánského oddílu „Olga,“ jenž byl součástí Partyzánské brigády Jana Žižky. Název vznikl podle Olgy Františákové (spolu s velitelem Josefem Houfkem zakladatelkou oddílu), která bojovala na území sousedního státu v SNP již ve svých 19 letech.

 

 

V sedmdesátých letech minulého století byla Tománkova hájenka zbourána a pro turisty zde vznikl přístřešek mající ráz klasické zděné boudy. Časem vše upravováno až do dnešní podoby a řeknu vám, že jsem na úžasnější turistický azyl, než je tento, na svých toulkách nikde jinde ještě nenarazil!

Po jeho důkladné vizitě jsem svůj pomyslný valašský plpák (klobouk) hluboko smekl před těmi neznámými, kdož se starají o jeho údržbu a doufám, že se s ním ve stejně perfektním a nepoškozeném stavu setkám zase i někdy příště...

 

Přístřešek stojí na horním konci loučky pod lesem, má podobu obdélného zděného přízemního stavení doplněného po straně kůlnou, jehož přední (po celé délce otevřená) strana se otevírá vstříc přicházejícím poutníkům. V interiéru se nachází krb, u kterého je na policích umístěno spolu s čistícími prostředky rozličné kuchyňské náčení. Nechybí nachystané dřevo k topení, plastový barel na vodu,odpadkový koš a na stěně visící mapa oblasti označující kroužkem místo, kde se právě nacházíme. Na podlaze stojí dva stoly, jejichž horní desky zdobí vázičky s květinami i popelníky, u stolů lavice na sedění (některé i měkkými „podprdelníky“) a je zde i několik obyčejných židlí. Napravo v místnosti je do zdi zabudována plechová skříňka určená k odložení dobrovolného obolusu za použití přístřešku, k čemuž nás nabádá i soška kolorovaného staříka žebráka.

 

Před přístřeškem se na louce nachází venkovní ohniště a otevřené kruhové posezení pro „Rytíře u kulatého stolu.“ Další masivní lavice i s opěradly obklopují stůl za rohem budovy, na jejíž stěně je umístěna informační cedule o historii bývalé Tománkovy hájenky. Na druhé straně od přístřešku vede chodníček k luxusní dřevěné kadibudce.

 

Až budete „Přístřešek Salašská hájovna“ opouštět, jistě si na pravé straně prostranství za ním všimnete, že zde stojí i menší Památník v podobě kamenného hranolu opatřeného deskou na paměť činnosti partyzánského oddílu „Olga.“