Pomník zavražděných partyzánů za Přístřeškem Salašská hájovna

Partyzánský oddíl Olga patřil k významným protifašistickým jednotkám operujícím na našem území a v únoru 1945 čítal dvacet partyzánů a dvě partyzánky. Jeho nejúspěšnější akcí - „Akcí Benzín“ bylo přepadení nádraží v Morkovicích na dnes již neexistující trati do Nezamyslic. Němci tady měli odstavené cisternové vagony s oleji, benzínem a benzolem, hlídané maďarskými vojáky. Ty partyzáni odzbrojili a obsah cisteren vypustili. Další husarský kousek se udál 18.dubna 1945, kdy odbojáři zajali německého generála Dietricha von Millera (velitele 16.tankové divize) dlícího na návštěvě u hraběte Dubského na jeho zámku v Hošticích. Přitom zneškodnili generálův doprovod a do zajetí vzali také německého okresního hejtmana v Kroměříži JUDr.E.Koblischka.

 

Kvůli jednání některých jeho členů - hlavně velitele Josefa Houfka s přezdívkou Pepek, nadměrně holdujícího alkoholu, byl partyzánský odlíl „Olga“ bohužel i oddílem dosti kontroverzním. Jeho příslušníci totiž nebojovali jenom proti fašistům, ale likvidovali také konfidenty gestapa z řad českých občanů. V některých případech se bohužel jednalo pouze o jejich domněnky a o život tak přišli mnozí nevinní, které partyzáni popravili.

 

 

Věčně opilý Josef Houfek se zaměřil i na hledání „nepřítele“ uvnitř jednotky. Tak byl k smrti odsouzen např.partyzán Jindřich Gloza, obviněný z podlamování autority velitele a zpochybňování jeho rozkazů.

27.dubna 1945 „Pepek“ přikázal pořídit soupis veškerých zbraní oddílu. Partyzáni Alois Novotný pocházející ze Zlámanky a Antonín Koupil z Roštína vlastnili každý jen po jedné staré zbrani, které se rozhodli nenahlásit. Když to na druhý den (pouhých 24 hodin před hrůznou „Salašskou tragédií“) při kontrole silně podnapilý velitel Houfek zjistil, rozzuřil se až k nepříčetnosti. Oba mladíky před zraky celého oddílu brutálně ztýral, mlátil je a šlapal po nich. Následně je odsoudil k trestu smrti ubodáním. Někteří partyzáni se sice chlapců zastali, ale Pepek jejich prosby nevyslyšel. Oba provinilci byli odvedeni do lesa, tady omráčeni ránou polenem do hlavy, a pak bodnými ranami do krku usmrceni.

 

Pomník obou zavražděných partyzánů je vzdálen od „Přístřešku Salašská hájovna“ asi 300 metrů. Je umístěn mezi stromy nad břehem potoka Salašky, z blízké lesní cesty se žlutou tur.trasou je nutno k němu odbočit a pomník pohledat.