Přírodní rezervace Homolka

Přírodní rezervace Homolka se rozkládá na levém břehu Sliveneckého potoka (zvaného též Vrutice). Území je ve vyhlášce popsáno jako členité skalnaté stráně se třemi otevřenými lomovými stěnami, z nichž jedna odkrývá profil od siluru po spodní devon s význačným paleontologickým nalezištěm. To je tzv. Žákův lom u zákazu vjezdu a zastávky naučné stezky na cestě z Velké Chuchle ke chuchelskému hřbitovu s kostelíkem. Čulíkův lom je na jihovýchodním okraji rezervace. V těchto lomech se těžil vápenec a břidlice zejména na dlážděné mozaiky pro pražské chodníky. V lomu v západní části rezervace u silnice se těžil vápenec pro zpracování na vápno ve zdejší Pacoldově vápence, která je dnes technickou památkou.

Na jižně exponovaných svazích jsou dobře vyvinutá společenstva skalních stepí s výskytem chráněných a ohrožených druhů, např. koniklece lučního, bělozářky liliovité a kavylů sličného a Ivanova. Stepi přecházejí přes velmi časté křoviny do přirozených habrových doubrav, či spíše do černýšových dubohabřin. Vyskytuje se zde i vzácný dub pýřitý, zvaný šipák. Aby stepi nezarůstaly křovinami, jsou v posledních letech pravidelně přepásány stádem ovcí a koz.

Ze severní strany se až téměř ke hranici rezervace dostala dnes již uzavřená a rekultivovaná skládka tuhého komunálního odpadu. Přes rezervaci vede naučná stezka Chuchelský háj. Z vrcholu kopce Homolka v západní části rezervace je pěkný výhled na Velkou Chuchli, ale vidět jsou i Modřany a Lhotka.

Přírodní rezervace Homolka byla vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. V této rezervaci je zakázáno mj. tábořit a rozdělávat oheň, vstup není omezen. Ochranné pásmo má rezervace v podobě pásu o šířce 50 m po clém obvodu území. Rozloha je přes 13 ha. V Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody má toto zvláště chráněné území kód 741. Rezervace je ve správě Magistrátu Hlavního města Prahy.