Přírodní památka Běleč-střelnice

Původně byla tato lokalita v lesních odděleních č. 227-228, zvaná jako Klusánky (po sedláku Klusánkovi ze 16. století), jednolitým lesním masivem, který byl sice postižen velkou větrnou smrští 4. července 1929, ale byl následně opětovně zalesněn. Ovšem hned na počátku německé okupace (prvním hmatatelným dokladem o jejím zřízení bylo nařízení novohradeckého lesního úřadu, že byl k 24. srpnu 1940 vyhlášen zákaz vstupu do lesů v okolí Bělče nad Orlicí, protože tam bude prováděna ostrá střelba) bylo těchto míst využito jako cílová plocha pro nácvik bombardování a pro cvičnou střelbu z palubních zbraní i jako záložní polní letiště, takže se z lesa stala natrvalo holina, jež byla později využívaná zejména 4. stíhacím leteckým plukem (viz https://www.valka.cz/4-stihaci-letecky-pluk-1954-1989-t18980), 30. stíhacím bombardovacím leteckým plukem (viz http://www.vrtulnik.cz/mil/30.sbolp.htm) a dalšími útvary 10. letecké armády (viz https://www.valka.cz/10-letecka-armada-1962-1991-t74703).

Na letecké střelnici se většinou cvičily náročné lety v malé výšce po složité trati, jež byly ještě ztíženy plněním dalších úkolů, třeba vyhledáváním maket raketových zbraní a jejich bombardování přímo za chodu, přičemž cílovou plochu tvořil kruh pro bombardování cementovými pumami, terče pro rakety, terče pro střelbu z leteckých kanonů a opodál se nacházející železobetonový bunkr, který měl vzniknout v roce 1961. Jak to tehdy ve skutečnosti vypadalo, tak to nám ukáže následující citace z knihy "Nebe není ráj aneb Starý pilot vypravuje" od Jana Niesnera: "Z Pardubic jsme létali na střelnici Bělečko, kde byly vytyčeny i terče na střelbu a bombardování ze střemhlavého letu. Starší piloti pluku nám vypravovali, jak jednou při střelbách, třebaže je prostor střelnice střežen, se tam dostala babka z přilehlé vesnice, která tam sbírala dříví a vezla ho na vozíku za sebou. Jeden z pilotů při nepříliš přesné střelbě ji tento vozík ustřelil, takže ji v ruce zůstal jen kousek ojátka, který nepustila ani když ji nezraněnou vyváželi z prostoru." Ne všechny věci však dopadly takto dobře, neboť provozování letecké střelnice si vyžádalo řadu zranění a dokonce i několik životů. 21. března 1959 zachytil o vrcholky tamních stromů letoun MiG-15 nadporučíka Jindřicha Webera, který se zřítil a jeho pilot zahynul (viz http://letci.coworks.cz/view.php?cisloclanku=2020120002). 7. dubna 1964 zde zahynul kpt. Zdeněk Hornych, jemuž explodovala palivová nádrž a pilot zahynul po katapultáži, jelikož se jeho padák zcela neotevřel kvůli malé výšce (viz https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/pomniky-letcu/ceska-republika/ceskoslovenske-letectvo/ceskoslovenske-letectvo-1945---1992/pomniky-leteckych-katastrof/7.4.1964---kpt.zdenek-hornych.html). Dále můžeme jmenovat případ kpt. Jana Zikla, jenž 10. listopadu 1970 zahynul při letu z Bělečka na Velkou Bíteš, neboť jeho letoun Su-7 narazil do stromů na kopci nedaleko Proseče. Některé pády letounů však naštěstí jejich piloti přežili.

Sametová revoluce přinesla do těchto míst řadu změn. Hned počátkem roku 1990 začala vyjednávání o osudu letecké střelnice, a to mezi MNV v Býšti, Východočeskými státními lesy, VCHZ Synthesia a vojenského letectva. Mnohého čtenáře určitě zajímá, proč se těchto jednání zúčastnili zástupci semtínské Synthesie. Bylo to prosté, protože tehdy se v prostoru letecké střelnice zkoušely průmyslové trhaviny. Jelikož však k tomu neměla Synthesia souhlas příslušného MNV, bylo rozhodnuto, že k 30. červnu téhož roku si musí zajistit k této činnosti jiný náhradní prostor. Další věci podnítil požár, k němuž došlo 6. února 1990. Ten byl zaviněn cvičnými leteckými zásahy a zasáhl celkem výměru 16 hektarů. Škody byly tehdy odhadnuty na téměř 300 000 Kčs. Díky němu byla přijata nová protipožární opatření, jež měly zajistit vojenské útvary a ke snížení všeobecně kritizovaného hluku měla být zvýšena používaná výška letu a nepřelétávání letadel přes obydlená místa. Letecké rakety byly nahrazeny pouhými betonovými pumami a využívání letecké střelnice bylo sníženo na 15 dnů v měsíci. MNV v Býšti však nebyl úplně spokojen s těmito výsledky, protože chtěl, aby došlo k přesunu letecké střelnice jinam.

Nakonec však byla zrušena a z těchto míst se v letech 1993-2000 stala přechodně chráněná plocha Letecká střelnice neboli Střelnice Klusánky, která obsahovala kolem 23 ha bezlesé krajiny s pestrou mozaikou náletových dřevin spolu s pískomilnými, vřesovištními a mokřadními společenstvy. V roce 2004 byla částečně odbahněna trojice původních protipožárních nádrží, v nichž byla zaznamenána řada vzácnějších rostlin (bublinatka jižní, rdest vzplývavý, okřehek menší a některé druhy hvězdoše), a zároveň došlo k odstranění náletových dřevin, jež způsobovaly velké zastínění a zanášení tůní opadaným listím i jehličím (bříza bělokorá, borovice lesní, topol osika, olše lepkavá a různé druhy vrb - jíva, ušatá a nachová). O rok později byla lokalita zařazena jako hospodářský les a jen určitá plocha byla ponechána samovolnému vývoji, neboť tato lokalita je také vzácnou z entomologického ohledu, a to zejména kvůli dosud objeveným 26 druhům vážek, z nichž nejvýznamnější je vážka jasnoskvrnná. Můžeme tu však nalézt i řadu vzácnějších brouků a motýlů a lokalita slouží také k hnízdění mnoha ptáků, jichž bylo pozorováním prokázáno 19 druhů (zejména bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý, krutihlav obecný, linduška luční, pěnice vlašská, sluka lesní a ťuhýk obecný). Roku 2013 bylo dokončeno vyčištění lokality, když byly odstraněny zde vojskem zanechané pneumatiky (viz https://www.hradeckralove.org/pneumatiky-z-letecke-strelnice-jsou-z-lesa-konecne-pryc/d-46696).

Díky výše zmíněnému se v roce 2019 objevil nápad, aby byla lokalita prohlášena přírodní památkou, k čemuž došlo 8. března 2021 (s účinností od 24. dubna téhož roku) na ploše 7,5814 ha (viz https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/prirodni-pamatka-tajga-hradec-kralove-letecka-strelnice.A200327_541012_hradec-zpravy_kvi), a to kvůli "zachování stanoviště makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod o dostatečné rozloze s reprezentativním Výskytem ohrožených druhů živočichů, především vitální populace vážky jasnoskvrnné Leucorrhinia pectoralis". Více informací o této přírodní památce se dá dozvědět na tomto odkazu: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=15030.

Přírodní památka Běleč-střelnice na mapě