Pražské Předměstí (Hradec Králové)

S původem pojmenování tohoto dříve samostatného města je to značně jednoduché, protože pochází od jeho, mnohem většího předchůdce - Pražského podměstí, jež od středověku sahalo od Plotišť nad Labem až k Třebši, a to ho obdrželo od toho, že bylo položeno při staré silnici ku Praze, což potvrzuje i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř": "Pražské Předměstí u Hradce Králové, město na záp. straně Hradce Králové: 1786 von Prager Vorstadt, AČ. 25/122; 1836 die Prager Vorstadt, Pražské Předměstí, Som. IV, 28."

Dnešní pražskopředměstský katastr byl osídlen již v paleolitu, což dokazují zlomky štípané kamenné industrie z tzv. Voltových koutů. Četné archeologické nálezy dokládají osídlení ve všech pravěkých údobích. Již od 12. století zde vzniklo několik církevních staveb, z nichž na území dnešního katastru ležely kostely sv. Štěpána (zmiňován v tzv. Knize zádušních odkazů z roku 1411, a to k roku 1384, v době pohusitské již není v pramenech připomínán, takže byl nejspíše též zničen) a sv. Mikuláše (připomínán k roku 1346, sloužil jako farní pro západní část Pražského podměstí a odváděl 18 grošů papežského desátku, tedy nejvíce ze všech královéhradeckých předměstských kostelů, z rozkazu kněze Ambrože byl rozbořen v roce 1436). Roku 1350 se Pražské podměstí dělilo na 10 hejtmanství (Pod Pražskou branou, U sv. Jakuba, U sv. Marie, U sv. Anny, Velké Trávnice, Malé Trávnice, U sv. Jiří, U sv. Petra, U sv. Štěpána, U sv. Mikuláše). Pražské podměstí mělo i své náměstí, a to Mikulášské, před farním kostelem sv. Mikuláše. Kromě toho se zde do roku 1419 vyskytovalo množství významných veřejných budov. Vedle množství kostelů a klášterů (dominikánský klášter Panny Marie, farní kostel a špitál sv. Jakuba s komendou německých rytířů, klášter, kostel s špitál sv. Anny, Panenský klášter dominikánek s kostelem sv. Jiří, farní kostel sv. Petra, kostel sv. Štěpána, farní kostel sv. Mikuláše) to byly např. Nové mlýny, vodárna, královský mlýn, panský mlýn či lázeň česká. Mimo město se na katastru dnešního Pražského Předměstí vyskytoval dvůr Šostenský a dvorec mnichů sv. Pole. Souvislá zástavba se tedy soustřeďovala zejména podél dnešních ulic Hořické a Dukelské, na severním, západním a jihozápadním okraji ležely jednotlivé dvorce, např. v dnešních Voltových koutech, v Šostenách, při ulici V Koutech a v Sukových sadech. Četné vodní toky umožnily vznik mlýnů (např. mlýn u sv. Mikuláše, jiný stál u Šosten), ale zejména přinášely řadu povodní– 1495, 1563, 1591, 1610, 1648, 1653, 1655, 1775 a 1798. Církevní stavby byly zničeny během husitské revoluce a došlo zřejmě rovněž k zmenšení plošného rozsahu předměstí. V době pohusitské došlo k obnově a novému rozvoji území, který byl násilně poznamenán válečnými událostmi 17. a 18. století a ukončen v souvislosti s postupným budováním královéhradecké pevnosti. Terénní změny spojené s její výstavbou zlikvidovaly veškerou zástavbu původního Pražského podměstí, s výjimkou jeho nejzápadnější části na území dnešního katastru. Část obyvatel rušeného předměstí založila na konci 18. století osadu Farářství. V rámci raabizace byl navíc rozdělen v roce 1778 Šostenský dvůr, čímž vznikla osada Šosteny. Roku 1785 byly v rámci josefinského katastru sloučeny Kukleny a Pražské Předměstí do jednoho katastru a tím vznikla fasse kuklenská a fasse pražskopředměstská. V roce 1790 byl zmíněn poprvé Červený dvůr. 3. října 1792 vyhořela na Pražském podměstí 4 stavení. O 5 let později byla založena Střelnice. Roku 1817 byly ke kuklenskému katastru připojeny Farářství, Šosteny a Temešvár. O 2 roky později se poprvé hrálo divadlo na Střelnici. 11. dubna 1821 zahradník Karel Opatrný objevil na svém poli u pražské silnice bronzové akvamanile. V roce 1846 vyhořela Střelnice, kde v letech 1852-1858 stála dřevěná divadelní aréna bratří Zöllnerových.

Od roku 1849 bylo Pražské Předměstí součástí Kuklen. Další jeho rozvoj podnítila až stavba železnice, která byla dokončena v letech 1856-1857, a velký boom průmyslových závodů v Kuklenách. 3. října 1857 přijel na místní nádraží (od jeho počátku označováno jako královéhradecké, i když na území Hradce Králové se ocitlo až po roce 1942) první parovůz. Pravidelná jízda začala teprve 4. listopadu téhož roku, avšak jen z Pardubic do Josefova. V roce 1862 byla založena privátní škola (Václav Khol). 25. června 1865 vyhořel dům Hynka Řebíčka. 18. června 1866 protrhla voda z Labe hráz k Šostenám a vylila se k Farářství. 1.-3. července 1866 sídlil v hostinci „U města Prahy“ hlavní štáb rakouské armády v čele s vrchním velitelem polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedekem. V letech 1870, 1874 a 1884 požadovali občané Pražského Předměstí, Farářství a Šosten nezávislost na Kuklenách. 23. července 1871 vypukl požár u Tomáše Součka ve Farářství. Roku 1880 založil Josef Kulíř zdejší ovocné školky. O 7 let později J. Štorch vystavěl v Chelčického ulici vanové a parní lázně. V roce 1890 postavil Jan Bělohoubek v pokračování Husovy třídy, při pražské silnici a mezi bezedňáky slévárnu kovů, v níž o 4 roky později začal též lít zvony. Roku 1890 se odtrhlo Pražské Předměstí od Kuklen. Osada Temešvár byla rozdělena mezi Kukleny (čp. 1 mlýn a čp. 2 sádka) a Pražské Předměstí (čp. 3 Hořínek a čp. 4 pastouška). V července 1891 byla velká povodeň na Labi. 12.-13. srpna 1891 proběhly první obecní volby, přičemž prvním starostou této nově vzniklé obce se stal František Souček. V roce 1893 došlo k odškolení Pražského Předměstí od Kuklen a zřízení čtyřtřídní obecné školy pro Pražské Předměstí, Šosteny a Farářství. 28. března 1893 vypukl oheň ve stodole povozníka Součka, odkud se přenesl na obytné stavení téhož a odtud na sousední stavení manželů Hronešových a domek zedníka Františka Červeného. 11. července 1893 sjel blesk do štítu domu obchodníka Ippena, kde poškodil několik cihel a omítku. Od ní se odrazil, přelétl silnici a za domem pana Falty roztříštil větev vrby, načež sjel do země. Roku 1894 postavil Jindřich Schlögl u nádraží hotel s kavárnou a vznikl regulační plán obce od Ing. Františka Staňka. V roce 1895 byl zřízen poštovní a telegrafní úřad Hradec Králové II. 13. srpna 1895 vznikla TJ Sokol. O rok později byla při nádražním poštovním úřadě zřízena telefonní stanice. 15. května 1896 vznikl Spolek železničních zřízenců Dobroslav. 30.-31. července 1897 zasáhla obec velká povodeň. Roku 1898 byl otevřen hostinec Chicago. 27. července 1898 vyhořela kolna hostinského J. Tvrdíka. 4. září 1898 byla vysvěcena novostavba obecné školy. 21. června 1899 vznikla První občanská beseda Komenský. V roce 1901 byla založena první sociálně demokratická organizace pro Pražské Předměstí a Kukleny. 6. srpna 1902 vypukl v továrně Jana Hutly požár, který byl hasiči uhašen, ale již druhého dne byl závod opět v plamenech. V roce 1903 byl v Chelčického ulici postaven obecní dům se sálem a kůlna pro stříkačku. 5. března 1903 vznikl SDH. O 3 roky později byla školní budova rozšířena o druhé patro (architekt Ing. Robert Schmidt, stavitel Josef Novotný) a vznikla místní organizace národních socialistů. 30. února 1906 vznikl místní odbor Ústřední matice školské. 10. července 1906 byla založena Ochotnická jednota Šimanovský. Roku 1912 byla do obce zavedena elektřina. 15. července 1912 vyhořel zájezdní hostinec Na Špici. 2. září 1913 byl ustaven okrašlovací spolek. V roce 1914 vznikla žádost občanů Farářství o odloučení osady od Pražského Předměstí a vznik samostatné obce a Učňovská besídka v Pražském Předměstí. Z front 1. světové války se nevrátilo 42 místních mužů.

V roce 1919 byla otevřena první lékárna. Roku 1921 vznikla firma Fotochema. V letech 1922-1923 postavilo Živnostenské a stavební družstvo v Macharově ulici tzv. živnostenské domy. Tehdy rovněž vznikla velkopekárna Ústředního konsumního družstva pro Hradec Králové a okolí. V letech 1922-1924 proběhla výstavba kanalizace. 16. prosince 1923 byl založen okrašlovací spolek pro Farářství. V roce 1924 byla založena Občanská záložna. 16. října 1924 bylo rozhodnutím vlády Pražské Předměstí povýšeno na město. Následujícího roku byla postavena budova radnice čp. 660. 27. září 1926 proběhlo slavnostní otevření družstevní mlékárny. V letech 1927-1928 byla na Střelnici postavena nová třípatrová budova. Jejím autorem byl architekt Oldřich Liska. 28. září 1928 položil biskup Karel Kašpar základní kámen ke kostelu Božského Srdce Páně. 1. prosince 1928 zahájily Autodráhy města Hradce Králové pravidelný provoz na trati Kukleny-Pražské Předměstí-Hradec Králové-Slezské Předměstí. V letech 1940-1941 byla postavena tzv. Nová škola, dnešní ZŠ Jiráskovo náměstí. 1. dubna 1942 se stala obec součástí Hradce Králové. V roce 1950 vzniklo JZD, jež bylo k 1. lednu 1961 připojeno k JZD Kukleny. V letech 1969-1974 vznikl areál ZŠ Bezručova. V letech 1969-1979 proběhla výstavba sídliště Labské kotliny II. V letech 1968-1975 byl postaven hotel Černigov. Roku 1998 bylo otevřeno Obří akvárium. V letech 2005-2006 proběhla demolice budov bývalé družstevní mlékárny. V letech 2006-2008 došlo k výstavbě terminálu hromadné dopravy. V letech 2007-2009 bylo vybudováno obchodní centrum Atrium. 10. dubna 2012 proběhlo slavnostní otevření sportovního areálu Bavlna. 18. února 2013 byl na Riegrově náměstí spuštěn první parkovací dům pro kola. V letech 2014-2016 vzniklo obchodní centrum Aupark.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: usedlost Červený dvůr z roku 1790 s přístavbou z roku 1870; funkcionalistický kostel Božského srdce Páně z let 1928-1930; funkcionalistické železniční nádraží z let 1929-1935; módní dům DON od architekta Jana Doležala z let 1969-1974 s unikátní fasádou dekorovanou keramickými obklady od Děvany Mírové, Lydie Hladíkové a Marie Rychlíkové; brutalistický obchodní dům Prior od architekta Jiřího Kučery z let 1976-1981; sochu sv. Jana Nepomuckého ve Farářství z roku 1844; kamenný kříž ve Farářství z roku 1863; kamenný kříž u Červeného dvora z roku 1878; secesní dům čp. 250 z roku 1908; dům čp. 21 „U skleněné věže“ od architekta Josefa Fňouka z roku 1929, který byl v roce 1933 přestavěn podle Václava Placáka; funkcionalistický rodinný dům Karla a Jaroslavy Cee čp. 125 od Ing. arch. Karla Horáka z roku 1935; Fuchsovu vilu od architekta Kurta Spielmanna z roku 1935; vilu Františka Sternwalda čp. 1151 od architekta Gustava Louženského z roku 1941; pískovcovou typovou pyramidu jako pomník všeobecného věnování všem padlým v prusko-rakouské válce z roku 1890; pomník Mistra Jana Husa v Sukových sadech, jenž byl slavnostně odhalen 11. července 1914; pomník Obětem komunismu z roku 1998; budovu České pojišťovny čp. 20 od architektů Bohumíra Prokopa a Alexandera Pura z let 1994-1995 a sokolovnu čp. 201 z roku 1903, jež byla upravena a přestavěna v letech 1924 a 1939-1940. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je prozaik, dramatik a novinář Emil Vachek (2. února 1889 Pražské Předměstí u Hradce Králové - 1. května 1964 Praha), ale narodil se tu rovněž úředník Spořitelny Královéhradecké Karel Čeněk (20. prosince 1900 Pražské Předměstí u Hradce Králové - 30. března 1935 tamtéž) a upozornili na sebe též mnohé jiné osobnosti, které sem zavál život, např. velichovský rodák a řídící učitel Josef Kulíř, známý pomolog a ovocnář, u něhož stojí za zmínku, že jedna z jeho hrušní ještě stále roste v dnešních Sukových sadech.

Pražské Předměstí (Hradec Králové) na mapě