Pozděchov - kostel sv.Jiří

První zmínka o této valašské dědině se v análech objevila LP 1361, kdy patřila k majetku cisterciáckého kláštera ve Vizovicích. Ještě roku 1585 ji (spolu s fojtstvím) tvořilo jen 18 usedlostí, další růst obce i populace v roce 1663 rázně zredukoval vpád Tatarů a začátkem 18.století si to samé zpakovali kuruci. Dnes v Pozděchově žije 600 obyvatel a jeho nejcharakterističtější kulisou je dvojice kostelů vypínající se nad horním koncem obce. Ten u silnice je evangelický, nedaleký katolický chrám byl vystavěn na vyšším skalnatém návrší a poněvadž je vidět zdaleka, stal se výrazným prvkem obohacující malebnost okolní krajiny. Je nejstarší místní sakrální památkou a nechal jej zbudovat tehdejší majitel vizovického panství – Prokop, hrabě z Gollenu. Stalo se tak mezi léty 1700 až 1710 na místě bývalého, pravděpodobně dřevěného kostelíka. Nová barokní svatyně je poměrně velká a výsledný dojem umocňuje pohled na její mohutné obvodové zdi. Před vstupním průčelím je ve svahu umístěn hřbitov, ale oproti blízkému evangelickému žalovu je sotva třetinový, což zároveň návštěvníku napoví, kterému vyznání dávali místní přednost.

 

 

Katolický kostel zasvěcený sv.Jiří je jednolodním orientovaným objektem s odsazeným a polygonálně ukončeným presbytářem a ve vstupním západním průčelí s hranolovou věží zvonice.

V chrámu jsou dva oltáře. Hlavní je zasvěcen svatému „drakobijci“ Jiřímu a zdobí jej velký obraz s motivem světce na lovu, který roku 1840 namaloval malíř Šichan. Vedlejší oltář je zasvěcen našemu nejpopulárnějšímu svatému – Janu Nepomuckému.

Kostel má obdélný půdorys a kryje jej sedlová střecha. K jeho severní straně byla přistavěna sakristie a nad ní v patře se nachází oratoř. V přízemí kostela je k vidění klenutý Boží hrob.

Chrámová loď je prolomena obdélnými, půlkruhově zakončenými okenními osami. Interiér je zaklenut valenými klenbami s výsečemi, závěr lunetový a na pasech, jež dosedají na pilastry s římskými hlavicemi. Kruchta je podklenuta třemi poli křížových kleneb a klenba stejného typu zdobí i strop sakristie.

Západní vstupní průčelí je zkrášleno pilastry držícími korunní římsu. Z vysoké hmoty průčelí vystupuje hranolová věž zvonice (na nárožích rovněž opatřená pilastry) a kryje ji jehlancovitá plechová střecha. Ve věži jsou zavěšeny tři zvony. Nejstarší pocházející ze 16.století byl roku 1851 přelit, zbylé dva jsou novějšího data.

 

 

Kostel byl slavnostně vysvěcen 24.dubna 1710. Na tu slávu se sešli věřící ze širého okolí a od té doby je zde každoročně přibližně v tuto dobu konána pouť.

Původní šindelovou střechu objektu nahradily v roce 1920 tašky a v sedmdesátých letech minulého století plech. Elektrifikace chrámu a varhan dokončena 1947, nové lustry interiér prozářily o třicet let později.

Cenný barokní svatostánek byl prohlášen kulturní památkou ČR.

 

 

Nad vchodem do chrámu je v trojúhelníkovém tympanonu umístěna kartuše s erbem Prokopa, hraběte z Gollenu a se dvěma bochníky chleba. Pecny mají připomínat, že stavba kostela trvala deset let proto, aby mohli obyvatelé chudé dědiny přijít ke slušnému výdělku. A to ještě v době výstavby nechala hraběnka Gollenová denně do Pozděchova přivážet množství bochníků chleba, jenž byly rozdělovány mezi lid.