Pöggstall – zámek (Schloss Rogendorf)

Česká republika je známá – mimo jiné – až neuvěřitelnou koncentrací nejrůznějších staveb, které v minulosti bývaly nějakým tím šlechtickým sídlem. Málokdo si však uvědomí, že naši jižní sousedé mohou české zemičce hravě konkurovat. Zejména svou severní částí, která je vlastně Rakouskem Dolním. Příkladem může být městys Pöggstall, ležící v oblasti Waldviertel, v okresu Melk. V Pöggstallu dnes žije asi 2.500 obyvatel a na jeho území najdeme několik velmi zajímavých památek. Zdejší zámek, který vznikl přestavbou původního vodního hradu Rogendorf, je skutečnou perlou. Nebo alespoň úžasnou ukázkou středověké fortifikace a prolínání historických architektonických slohů. Vždyť zde vedle sebe nerušeně přežívají např. renesanční arkádové nádvoří, předsunutý obranný rondel, barokní šnekové schodiště nebo zámecký gotický kostel sv. Anny.

Současný zámek Pöggstall se nachází – vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o někdejší vodní hrad Rogendorf překvapivě – téměř v centru stejnojmenného obce. Jádro této stavby pochází z 13. století, ale nejdůležitější změny, které ovlivnily podobu hradu, dal celému komplexu Kaspar von Roggendorf koncem 15. století. V letech 1795 až 1919 se hrad stává císařským majetkem Habsburků a poté je vyvlastněn Rakouskou republikou. Od roku 1986 je ve vlastnictví obce Pöggstall a je využíván pro muzejní (např. Muzeum historie práva, jehož expozice vychází převážně z někdejších soukromých sbírek dolnorakouské právníka Hanse Liebla, Včelařské muzeum, Muzeum hraček apod.) a kulturní účely. Některé muzejní prostory prošly nákladnou rekonstrukcí a byly znovu zpřístupněny v roce 2011.

Zámek Pöggstall se také může pochlubit tím, že se zde nachází jediná dochovaná středověká mučírna v celém Rakousku, pocházející z roku 1593. Některé informační prameny však její vznik mylně posouvají až do 18. století. Pozoruhodný je také fakt, že se mučírna nenachází v podzemí někdejšího vodního hradu, ale v jeho prvním poschodí.

Prozraďme si také alespoň pár letopočtů, důležitých pro historii tohoto hradozámku, i jeho technických dat. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1218 a místo nazývá ještě Pechstal. Pöggstall ale již v této době byl centrem rozsáhlého panství i sídlem zemského soudu. Koncem 13. století byl zřejmě hrad při dobývání poškozen, některé informační prameny dokonce hovoří o celkovém zničení. V polovině 15. století získává hrad patricijská rodina Holzů z Vídně a po nich – roku 1478 již zmíněný - Kaspar von Rogendorf. Ten celý hrad kompletně opraví, aby byl vzápětí rod von Rogendorfů povýšen mezi říšskou šlechtu. Poté se zde v rolích majitelů střídají různé šlechtické rody, v roce 1919 zámek získala Rakouská republika, kterou následně vystřídá Válečný fond a Ministerstvo zemědělství. A pak už přichází zmíněné období, kdy zámek Pöggstall získá do svého vlastnictví získá obec, která ho postupně zrekonstruuje pro potřeby muzea.

Hradní areál na Hlavním náměstí (Hauptplatz č.p.1) se tedy nachází v severní části obce, nedaleko centra. Jedná se o někdejší vodní hrad a jeho nížinná poloha v obci je velmi zřídkavým jevem. Hrad byl ve své historii opakovaně přestavován a dnes již v podstatě nelze určit pořadí výstavby jednotlivých částí. Hrad však můžeme rozdělit na horní hradní jádro a dolní hrad s nádvořím. Na horním obdélném nádvoří je umístěn - původně samostatně stojící - hranolový bergfrit (půdorys 10 x 9 m, tlouštka zdí 2,8 m). Původně se do věže vstupovalo v úrovni 1. poschodí a do do 2. patra se chodilo po točitém schodišti v síle zdiva. Podle dendrochronologických výzkumů původní stavební výdřevy lze usuzovat, že jádro hradu vzniklo v letech 1235 až 1256. Dolní hradní nádvoří se vůči hornímu rozšiřuje a v jeho jihovýchodním nároží byla umístěna původní branská věž z počátku 13. století.

Do dnešní doby se však – bohužel – z horního hradu moc částí nejstarších staveb nedochovalo, zbylo jen několik pozdně gotických detailů. Starý parkán kolem horního hradu byl v době vrcholného středověku přestavěn současně s obvodovou hradbou. Z období velké pozdně gotické přestavby Rogendorfů pochází několik síťových žebrových kleneb místností a dvě okna v severním křídle. Znatelnější je další stavební rekonstrukce z roku 1521; z té doby pochází např. dvě patrové sloupové arkády, které ze tří stran obklopují dolní nádvoří a nedávno zrestaurované zbytky polychromní renesanční výmalby s ornamentálními a figurálními motivy. Uprostřed arkád jižního traktu byla vystavěna předsunutá věž se šnekovým schodištěm a okolo roku 1530 vznikl také předsunutý rondel, plnící obrannou funkci barbakánu. Dnes je tato třípatrová kruhová stavba se zploštělým čelem krásně zrestaurována. Ve své době byla moderním, ale velmi zřídka realizovaným opevňovacím prvkem, jehož vznik můžeme spojovat s rozvojem dělostřelectva. Všechna tři poschodí jsou vybavena množstvím střílen a stavba je prolomena dvěma vstupy (od trhu a od statku). Najdeme zde také zdobné sgrafito, podobné malbám v arkádových chodbách, i různé zajímavé architektonické prvky z období pozdní gotiky.

Celý hradní komplex byl obklopen parkánem s flankovacími válcovými věžemi a z jihu jej navíc chránil rondel. Na severní straně se pak nacházel mohutný val s dvěmi baštami. Samostatnou kapitolu si pak zaslouží hradní (zámecký) kostel, který se nachází ve východní části areálu. Dnešní farní kostel je zasvěcen sv. Anně a pochází nejpozději ze 16. století. Předpokládá se však, že byl postaven již koncem století 15.