Plačický písník

Dnes je tento bývalý písník zván spíše jako Plačický rybník, ale jako rybník založen nikdy nebyl, neboť původně byla v těchto místech pouze pole, což je vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12933/?view=-19.978051174627208,106.84208115280487,6), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA343018400). Právě z posledně jmenovaného kartografického díla vidíme, že většina pozemků pod dnešním Plačickým písníkem náležela do majetku plačické obce, jen východní část byla od 18. století v soukromých rukách a náležela k čp. 5, 13, 25, 37, 40 a 41.

Velkou změnu přinesla až tzv. socializace venkova v 50. letech 20. století, kdy se nejen rozjel stavební boom v sousedním Hradci Králové, tak začali družstevníci v celém okolí hledat formy dalších přivýdělků k zemědělské výrobě, aby jejich družstva vzkvétala. Tato doba byla vůbec zvláštní, JZD se třeba nepodařilo splnit plánovaný výkup mléka, masa nebo nějakých plodin a to bylo nahrazeno produkcí něčeho jiného, kdo měl les, ten ho vykácel a dřevem sanoval problémové části zemědělské produkce. Tady tomu bylo jinak, protože Plačice náležely k místům, jež ležela nad velmi kvalitními štěrkopísky, což bylo velmi výhodné. Takže počátkem 50. let 20. století se zde začal těžit štěrkopísek, což můžeme vidět třeba ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 25 000 z roku 1956 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_3__M-33-68-B-c) a v jiném topografickém díle z roku 1961 vidíme to, že zde vznikla již malá vodní plocha o maximální hloubce 2,5 m (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-c-3_dotisk).

Protože poptávka po štěrkopíscích byla stále větší, tak bylo původní povolení stále rozšiřováno a také těžba byla neustále zvyšována, takže koncem 70. let 20. století dosahoval písník pomalu současného stavu, což nám dokazuje letecký měřicí snímek z roku 1977 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1977.HKRA82.09207&bz=-645883.92,-1045454.32), aby počátkem 90. let 20. století došlo k úplnému ukončení těžby a k rekultivaci tohoto místa v klasický rybník o ploše 15,9 ha, u něhož již od 80. let 20. století docházelo k výsadbám stromů a keřů (např. v roce 1984 zde bylo vysázeno 5 000 borovic) a vzniklo následně i několik rekreačních chatek a lidé sem směřovali za koupáním nebo za lovem ryb. Díky restitučnímu zákonu došlo k návratu původních majetkových poměrů, takže pozemky pod písníkem náleží: Danušce Kubcové z Vlčkovic, Zdeňku Kubcovi z Vlčkovic, Lence Morávkové z Pardubic, Kateřině, Šárce a Vanese Morávkovým z Podůlšan, Ing. Pavle Čásenské z Předměřic nad Labem, Aleně Vitáskové z Prahy, JUDr. Zdeňku Karfíkovi z Brandýsa nad Labem, Ing. Heleně Matouškové z Prahy, Ing. Ludmile Havránkové z Plačic, Ing. Vladimíru Kotlandovi z Přelouče; naopak bývalá plačické obecní část je v majetku města Hradce Králové a drobná část je též ve vlastnictví České republiky, z čehož vyplývá velmi složitá majetková struktura, aby se s touto vodní plochou něco dělo, takže maximálně si každý tzv. "hraje na svém", což není u vodní plochy zrovna dobré.

Sám písník se do historie nijak významně nezapsal, pokud nepočítáme zmínky v černé kronice, protože tu došlo k řadě krádeží a několika neštěstím. O údržbu v jeho okolí se pak brigádně starala a nadále snaží královéhradecká místní rybářská organizace (viz https://www.najdirevir.cz/o/451034-labe-31-pisnik-placicky). Postupně taky dochází k postupné eutrofizaci, tj. obohacování zdejší vody různými živinami, hlavně dusíkem a fosforem, který způsobuje přemnožení řas a sinic (vodní květ) a následný nedostatek kyslíku ve vodě, což vede k úhynu ryb a dalších organismů. Z tohoto důvodu zde již tolik lidí vidět v letních obdobích není, jako tomu bývalo dříve, protože přírodní vody jsou stále více zdrojem různých infekcí a koupání je tady na vlastní nebezpečí, natož když jejich návštěvníci místo úklidu po sobě nechávají všechny odpadky na místě a i jinak ničí celé okolí, což je velká škoda, protože je vidět, že voda bude stále větší vzácnost a Plačický písník spolu s okolní zelení je také velkou oázou divoké zvěře z celého okolí, avšak postupné oplocování soukromých pozemků v této oblasti jim cestu za vodou stále více komplikuje. Na závěr je třeba zmínit, že v lednu 2026 se zde objevila ptačí chřipka (viz https://www.hradeckralove.org/informace-o-vyskytu-ptaci-chripky-v-hradci-kralove-placice-a-blizke-okoli/d-88132).