Panský vodní mlýn v Roudnici nad Labem

Panský vodní mlýn byl na tomto místě již v 16. století, pokud ne již dříve, protože v listinách ohledně doksanského mlýna z 27. července 1533 je zmíněn jako přísežný Václav, mlynář z Roudnice. Stejně tak se objevují zmínky o roudnických mlynářích v listinách z let 1517 a 1523. Jistě je doložen zmínkou v urbáři z roku 1592. Tehdy se zde nacházely 2 mlýnice, přičemž první zahrnovala 11 moučných kol a 6 stup a druhá 4 kola a 6 stup. Povinnost mlít zde mělo 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad. Ročně tak vynášel 713 kop 20 grošů míšeňských. Jeho součástí byla též pila na sousedním labském ostrově, jež se skládala z domku pro pilaře a kolny na prkna. Ta vynášela ročně 646 kop 56 grošů míšeňských.

Roku 1616 najala obec od Polyxeny z Lobkovic mlýn s valchou a brusírnou, ale bez vodárny, pily a slupi, a to smlouvou ze 16. května téhož roku na 3 léta za 2 000 kop míšeňských ročně. Ale po roce 1619 nebyl nájem obnoven. Roku 1630 zakoupila země po dlouhém jednání za účelem splavnění Labe oba jezy za 9 000 kop míšeňských s náhradou dalších 4 000 kop na upevnění mostu, otevřením jezů ohroženého. Peníze byly sice vyplaceny, ale k splavnění kvůli saskému vpádu nedošlo. Teprve roku 1636 byly obnoveny práce, ale ke zrušení jezů nedošlo.

Později se začaly plánovat úpravy řeky kvůli jejímu lepšímu splavnění. Staré jezy však byly nakonec zbořeny až v roce 1737. O rok později je následoval též dosavadní mlýn, který měl být nahrazen novou budovou. Její stavba byla smlouvou ze 7. ledna 1738 zadána políru Václavu Školovi (podle některých materiálů Škodovi) a vybudování mlýnského zařízení přísežnému pražskému mlynáři Jakubu Lískovcovi. Oba měli za úkol vystavět mlýn na 4 složení (4 hřídele, žlaby a stavidla, desetiloketní kola) a vodárnu, a to za pouhých 12 týdnů. Za model a dohled při stavbě bylo slíbeno mlynáři 100 zl., políru 594 zl. Základní kámen s dvojicí stříbrných tabulek s latinským a českým textem byl položen 11. června 1738. Stavební kámen byl lámán a přivážen z Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Hlavní práh pod vodou osadil s Lískovcem také Jan Mysliveček, přísežný mlynář zemský. Do konce roku byla zhotovena střecha a 12. prosince bylo zahájeno mletí v tzv. jednom složení. Dokončovací práce však probíhaly až do roku 1744. 20. února 1744 došlo ke konečnému vyúčtování. Jakub Lískovec a jiní mlynáři obdrželi 876,50 zl., V. Škola 988,38 zl. Vedle zedníka, kameníka, pokrývače, kováře, tesaře a dalších se stavbami spojených řemeslníků tu však pracoval také malíř, který za zhotovení znaku do kartuše ve štítě portiku obdržel 6 zl. a zlatník za pozlacovačské práce 1 zl. Úhrnem stavba mlýna i s utužením jezu, zřízením pátého složení a položení zdi vyšla na 12 477,38 zl. a čistý výnos byl vypočten na 1 450 zl. ročně. Za odměnu dostal Škola mlýn v Polepích a Lískovec v Dolních Beřkovicích, ale již v roce 1747 byl dán Lískovec zpět do Roudnice, aby udělal páté složení, stoupu na jáhly a druhou pilu, a Škola na jeho místo.

Roku 1762 vrchnost mlýn pronajala a v roce 1783 dokonce prodala Janu Kubíkovi za 1 500 zl. a 250 zl. roční renty, ale podržela si povinnost jej udržovat. Postupem času jeho dědici obdrželi do správy i opět chátrající jezy. V roce 1843 byla přistavěna znovu nová pila, která utrpěla spolu s mlýnem škody již o 2 roky později, když se Roudnicí prohnala velká povodeň. V následujících letech mlýn často měnil majitele a poslední mlynář Jan Václavík jej v roce 1862 celý znovu zrekonstruoval. O rok později byl jedním z vyjednavačů, kteří se domlouvali s Josefem Mánesem na zhotovení praporu pro roudnický zpěvácký spolek „Říp“.

Po velkých povodních, které město zasáhly počátkem září 1890 (6. září dosáhlo Labe 670 cm nad normál), bylo obojí zařízení značně poškozeno. 12. října 1892 byl mlýn zakoupen státem k účelům splavnění Labe a měl být zbourán. K tomu došlo až během stavby nového mostu, kdy byla také postavena na původních základech kopie tehdejší barokní jednopatrové stavby s plochostropými místnostmi a klenutými sklepy, která v současnosti patří státnímu podniku Povodí Labe (dílny, kanceláře a byty) a od 1. září 1964 je památkově chráněna. V roce 1956 došlo k opravě sklepů a další rekonstrukční práce byly zahájeny roku 1967. Pila znovu postavena nebyla a tím se vytvořilo místo pro dnešní odpočinkovou zónu, jež lemuje levý labský břeh. Nějaké informace o mlýnu se dají najít i zde: http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3151-pansky-mlyn.