Dům čp. 98 v Arnoštově ulici v Roudnici nad Labem

Tato budova bývá označována jako dům U bílého lva, ale není prvním objektem, který v těchto místech stál. Původně zde byla dřevěná zástavba, která několikrát podlehla různým požárům. Autoři se též nemohou shodnout na tom, zda se zde v raném středověku nacházela parcela v současném stavu, či vznikla pozdějším spojením dvojice pozemků. Je to tím, že se z původního objektu prakticky nic nedochovalo, a to ani sklepení, což se jinak mnohdy stávalo. Zde však došlo i k jeho přestavbě, protože k vícepatrové stavbě se základy původního domu nehodily.

Později vznikl na místě dřevěného domu zděný objekt s podloubím, který je poprvé zakreslen v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056) a nesl původní čp. 103, což je vidět jak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=RAK283018400), tak v jeho reambulaci z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6327_4). Z obou vidíme, že v té době se v něm nacházel hostinec, který náležel Václavu Müllerovi (zapsán v německé verzi jako Wenzel Müller), jenž se zapsal do povědomí Roudničanů tím, že se roku 1833 stal setníkem sboru měšťanských ostrostřelců v Roudnici, zvaného též jako sbor roudnických měšťanských myslivců, a vydržel v tomto úřadě celých 10 let, kdy se ho vzdal kvůli svému pokročilému věku a podlomenému zdraví. Jeho nástupcem pak byl Josef Müller, jenž též od roku 1851 velel roudnickým ostrostřelcům, a to až do své smrti v roce 1898.

V rukách této rodiny vydržel i později, protože roku 1888 patřil Hynku Müllerovi a v roce 1892 náležel Františku Müllerovi, který ho nechal přestavět roku 1898 do novorenesanční třípatrové podoby s nárožním arkýřem, navržené zdejším stavitelem Aloisem Samohrdem (někteří autoři však hovoří již o roce 1893). Před touto přestavbou zde býval hostinským V. Veinfurter a objekt disponoval pouhou dvojicí pokojů k ubytování, ale ještě 1. května 1896 ho převzal V. Řehák, který o 2 roky později odsud odešel a převzal 15. května 1898 hostinec "U Hedánků" v Řipské ulici. V té době se mu říkalo rovněž "Na Růžku". Autory umělecké výmalby exteriéru byla dvojice pražských malířů Ladislav Novák a František Záhorský, která umístila mezi okna 3. patra malby: "Spořivost blahobytu grunt", "Kdo rychle dává, dvakrát dává" a "My dva světa páni" (dvojice hostů s pivem a hostinský s kasou). V 1. patře pak byla situována dvojice věncovitých kartuší s nápisy: "L. P. 1898 tento dům dle svého návrhu provedl A. O. Samohrd inženýr a stavitel v Roudnici - malbami opatřil L. Novák a F. Záhorský Praha." a "Jedna věc hyzdí stavení (že úst jemu dáno není) aby se samo bránilo (když by se o něm mluvilo) pomni, že snáze je souditi, nežli věc dobrou zrobiti". Účelem této výzdoby bylo upozornit na to, že byl objekt vybudován nejen pro pohostinské účely, ale také pro Občanskou záložnu Roudnickou, založenou v roce 1862 jako Záložná kasa v Roudnici, jejímž tajemníkem byl do roku 1908 právě František Müller. K němu je ještě třeba dodat, že od roku 1902 působil stejně jako jeho předci v setnické ostrostřelecké funkci. K 1. listopadu 1908 přesídlila do domu kancelář bratří Brodeových.

Později se objekt dostal do rukou Gustava a Berty Sternových, přičemž Gustav a Arnošt Sternovi byli společníky v obchodní firmě s původním názvem dříve A. Hammerschlag. V roce 1921 zde byly 4 bytové jednotky, v nichž žilo celkem 18 lidí (od roku 1895 v Roudnici nad Labem žijícího obchodníka, od roku 1929 městského zastupitele a od roku 1931 městského radního Gustava Sterna s 6 lidmi, od roku 1905 v Roudnici nad Labem žijícího obchodníka Arnošta Sterna s 5 lidmi, technického chemika Ing. Karla Beránka se 4 lidmi a obuvníka Josefa Lany se 3 lidmi). Část obchodních prostor tehdy zabíraly elektrotechnické podniky Karel Šulc z Prahy, resp. jejich zástupce Antonín Štrupl. O 10 let později bylo rozhodnuto, že pro Arnoštovu ulici bude zřízena nová kanalizace, na níž se po jejím dobudování napojil i dům čp. 98. V letech 1929-1930 byla budova upravena podle plánů architekta Milana Babušky pro galerii Augusta Švagrovského. V té době náleželo čp. 98 Gustavu a Bertě Sternovým a roku 1937 patřilo Hospodářskému družstvu, jež ho nechalo opětovně upravit pro své potřeby.

Po 2. světové válce se objekt dostal do rukou roudnické Domovní správy, kdy se v přízemí nacházely obchody a v patrech se nacházely byty. Ve 2. polovině 50. let došlo k přestavbě a úpravě přízemních obchodních místností, kdy se zde objevilo mj. osobní oddělení LSD Jednota Roudnice nad Labem. 26. července 1967 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-18403706). V současné době je čp. 98 v majetku společnosti Sluneční s. r. o. Od roku 2009 zde najdeme provozovnu firmy Vaše pekárna a. s. a vedle byla prodejna Žabka, v níž se v roce 2018 usídlilo studio Pole Dance Roudnice (viz https://www.poledance-roudnice.cz) a cyklistický espresso bar, prodejna jízdních kol a servisní centrum. Následně došlo k vnitřní i vnější úpravě těchto prostor, kdy zanikly nevzhledné prosklené výkladce. Rekonstrukcí však prošly i další části domu (viz https://www.bydleni-komplet.cz/projekt/reference).