Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati (viz https://pamatnikbata.eu/), otevřený v den prvního výročí jeho tragické smrti 12. července 1933, je nejspíše nejkrásnější stavbou meziválečného Zlína a jeho autor František Lýdie Gahura ve spolupráci s realizátorem v podobě stavební divize Baťových závodů ho pojal jako plně prosklený hranol s trojicí nadzemních podlaží, jehož konstrukci tvoří jednoduché železobetonové sloupy, nesoucí rovnou střechu. Také zde nalezneme pro baťovskou architekturu typické moduly 6,15 x 6,15 m, jež určují jeho plášť na podélných stranách 6x a na bočních stranách 3x, přičemž ocelové výztuže dělí jedno pole modulu vždy na 6 svislých pásů. Jak se říká v knize "Vademecum. Moderní umění v Čechách a na Moravě (1890-1938)": "Funkčnost a úsporný rozpočet, zdůrazňované u jiných staveb, zde přerostly do ideového konceptu, který, řečeno Gahurovými slovy, vyjadřoval "velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu" a odpovídal programu Tomáše Bati." Jak se tehdy říkalo: "Památník Tomáše Bati tlumočí pietně celý rozsah i myšlenku díla zakladatele baťových závodů."

Pak však přišla 2. světová válka, kdy byl objekt 20. listopadu 1944 poničen bombardováním, ale nejhorším obdobím se pro něj staly časy po únoru 1948, kdy se mělo jméno Tomáše Bati úplně vymazat z historie Zlína a z památníku se stal Dům umění, jehož činnost byla započata v červnu 1948. V letech 1954-1955 byl podle návrhu architekta Eduarda Staši dokonce přestavěn pro potřeby Oblastní galerie výtvarného umění Gottwaldov a Státního symfonického orchestru Gottwaldov (viz https://zam.zlin.eu/architekt/685-eduard-stasa), čímž došlo k narušení celkové koncepce jak v exteriéru, tak zejména v interiéru, který přišel o prostorovou celistvost jednotlivých podlaží. Zajímavé však je, že 28. ledna 1985 došlo k jeho zapsání do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pamatnik-tomase-bati-dum-umeni-14212469).

V období po sametové revoluci, kdy se opět zdejší život navrátil k odkazu toho, kdo stvořil Zlín tím Zlínem, jak ho známe, se začalo uvažovat o tom, že by se památník navrátil do co nejpůvodnějšího stavu, což podpořila odborná konference v roce 2006. Roku 2011 schválilo její závěry zlínské městské zastupitelstvo a v letech 2012-2014 vznikla na jejich základech architektonická studie obnovy od architekta Ing. Petra Všetečky z ateliéru Transat architekti (viz https://www.transat.cz), aby byl v roce 2013 navrácen objektu název Památník Tomáše Bati a v letech 2016-2019 došlo k jeho přestavbě do původního stavu, kdy se sem vrátila též monumentální replika letounu Junkers F 13, i když bohužel nově vzniklá, protože komunisté se postarali o to, že vše původní zaniklo, a to včetně originálních lamp. Je docela možné, že některé z těch původních osvětlují domovy těch, jež se "zasloužili" o ničení památky Tomáše Bati a všech jeho zásluh.

Na závěr bych jen rád dodal, že jsem rád, že došlo k návratu k odkazu našich předků tak, jak si to představovali. Navíc k tomuto místu mám určitý vztah, protože bratr mé babičky, jenž měl shodou náhod stejné jméno jako v letech 1923-1932 starosta města Zlína Josef Pospíšil, zde řadu let pracoval na různých pozicích (např. v oddělení 70700) a dodnes se v rodině vypráví, když ho komunisté vyhodili z jeho místa, ale jeho nástupce nedokázal ani zblo z toho, co on, tak se za ním zastavili s tím, že by se mohl vrátit zpět na svou původní pozici, tak on byl tak zatvrzelý, že řekl, že on na ještěrce jezdit může, on to dokáže, ale jen tak někdo jeho práci dělat nemůže a vyhodil je. Tak to byl on, tvrdá a nepoddajná palice! I když nakonec se tento rodák od Hradce Králové odstěhoval se svou manželkou do Prahy, kde rovněž zemřel. Kolik takových osudů Zlín po únoru 1948 zažil, to si nehodlám ani tipovat. Je strašné, že jen kvůli nějaké ideologii se mohou ničit lidské životy, ale ještě strašnější je, že za tu naši dlouhou historii jsme si dosud nejen nevzali ponaučení, nýbrž se chováme kolikrát ještě hůře a snažíme se snad o to, abychom se navrátili snad ještě do horších dob, než naši předci zažili. Čest památce celého rodu Baťů i všech ostatních, s ním spojených, jež se nejen o Zlín, nýbrž o celou naši zemi nějakým způsobem zasloužili!

Památník Tomáše Bati ve Zlíně na mapě