Olomouc – kapucínský klášter sv. Františka z Assisi, jeho zahrada a krypta klášterního kostela Zvěstování Páně

kapucínský klášter  •  Fotografie (25)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

interiér klášterního kostela

zadní strana oltáře

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Olomoucký klášter kapucínů je zasvěcen sv. Františkovi z Assisi, byl vybudován ve II. polovině 17. století a díky průčelí kostela Zvěstování Páně patří k hlavním dominantám zdejšího Dolního – a tedy vlastně horního - náměstí. Paradoxně je přitom jeho adresou Kapucínská ulice (č. 2) nebo Blažejské náměstí (č. 4), kde se nachází tzv. kapucinát, což je něco jako ubytovna nebo studentská kolej. A aby těch „zmatků“ nebylo hned na úvod náhodou málo, tak tento klášter víceméně přiléhá k ulici Hrnčířské a jeho kostel byl původně zasvěcen Zvěstování Panny Marie (sami kapucíni přitom zůstávají u toho Františka).

Celý klášterní barokní areál je tvořen vlastní budovou konventu s novějším jižním křídlem, zmíněným kostelem Zvěstování Páně, rozlehlou klášterní zahradou a dvěma úseky ohradní zdi se vstupy. A nepravdivá nebude ani informace, že - min. svým způsobem – jsou součástí klášterního komplexu také městské hradby. Zajímavý je proto fakt, že klášter sice zůstává součástí olomoucké památkové rezervace i tzv. nárazníkové zóny statku světového dědictví, ale na seznamu našich chráněných kulturních památek je již od roku 1958 pouze onen – původně mariánský – klášterní svatostánek.

„Prehistorie“ tohoto kláštera je poměrně divoká. Kapucíni totiž přišli do Olomouce již v roce 1614, zbudovali si svůj klášter … a ten jim po pouhých pěti letech rozbořili protestanti. Olomoučtí kapucíni se tedy přesunuli do Brna, ale na Hanou se vrátili hned roku 1622. Na původním místě před městskými hradbami si postavili nový klášter … aby jim ho v roce 1642 zničili Švédové. Nezdolní kapucíni se ale roku 1653 pustili do stavby třetího kláštera, tentokrát již umístěného v centrální části města, kde za tímto účelem vykoupili hned 19 domů. Mariánský klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1661 (první bohoslužba zde ale proběhla již o 6 let dříve) a roku 1737 byla započata výstavba nového křídla kláštera. Ten pak utrpěl značné škody při pruském obléhání města v roce 1758. Celková rekonstrukce klášterních budov a obnova klášterní zahrady proběhla roku 1807. V roce 1894 pak kapucíni v Olomouci otevřeli první tzv. serafínskou školu v českých zemích.

V letech 1933 až 1935 přestavěli kapucíni část kláštera na „teologicko-filozofické učiliště“ zv. Serafikum, ze kterého pak za II. světové války Němci udělali nemocnici. Po válce zde bydleli kapucínští studenti filozofie, chvíli tady opět fungovala serafínská škola a potom již přišel k moci bolševik a kapucíny v roce 1950 z kláštera vyhnal. Klášterní kostel zůstal otevřený pro veřejnost a sloužil nadále svému účelu, klášterní budovy využívala například armáda nebo státní dráhy (ČSD). Kapucíni se sem vrátili až na počátku roku 1991 a jejich soudní spory o navrácení majetku pokračovaly do roku 1995. Na počátku 21. století byly modernizovány klášterní interiéry i upraveny prostory nádvoří a klášterní zahrady.

Celý klášterní areál je typicky kapucínsky strohý a jen minimálně využívá zdobné prvky. Kostel s charakteristickým trojúhelníkovým štítem je v zadní části chodbou propojen s asymetricky umístěnou – jednoduchou a jednopatrovou - budovou konventu. Ta má čtvercový půdorys a ve středu dvůr, tedy bývalou rajskou zahradu. V jižní části se nachází samostatně stojící dvoupatrová budova na obdélném půdorysu, což je někdejší řádové učiliště. Zadní část areálu tvoří klášterní zahrada, menší užitková zahrada se pak nachází v boční části při Hrnčířské ulici.

V roce 1843 byl upraven prostor před vstupem do kostela z náměstí, roku 1926 se nad portálem objevila freska Zvěstování Panny Marie od olomouckého malíře Jano Köhlera a v roce 1933 byl před kostel instalován dřevěný kříž. V průběhu roku 1972 vystřídala fresku mozaika Zvěstování Panny Marie podle návrhu malíře Karla Benedíka. Současná fasáda kostela má podobu z roku 2012.

Klášterní kostel na vyvýšené terase je jednolodní a bezvěžový. Chrámovou loď doplňují boční kaple sv. Františka z Assisi a sv. Šebestiána. Nad hlavním vstupem je vestavěna dřevěná kruchta s varhanami, klenby lodi a presbytáře jsou valené s lunetami, kaple mají křížové klenby. Dřevěný hlavní oltář pochází z roku 1756 (olomoucký truhlář Josef Wesenberger), oltářní obraz Zvěstování Panny Marie z roku 1661 (dílna vídeňského malíře Tobiase Pocka). Oltář v kněžišti je oboustranný. Na vítězném oblouku vidíme fresku s Ukřižováním.

Krypta pod kostelem byla jako kapucínská hrobka využívána až do roku 1784, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání ve městech a ostatky řádových bratří byly převezeny za Terezskou bránu, na nový hřbitov U Dřevěného zvonu (dnes Smetanovy sady). Paradoxem je, že tento hřbitov, zrušený ve 20. letech minulého století, byl pojmenován podle sousedního hostince U Dřevěného zvonu, na jehož místě později postavili Okresní hygienickou stanici.

Zajímavé je, že se i zde předpokládá někdejší přítomnost kapucínských mumií, jaké známe např. z Brna. Součástí kapucínských klášterů totiž bývaly i krypty, kam členové žebravého řádu menších bratří sv. Františka ukládali těla zemřelých bez rakví, jedno vedle druhého a na holou zemi (jen hlavy se podkládaly cihlou), kde pak docházelo k zvláštní mumifikaci. Mohl za to specificky vyřešený systém odvětrávání i stálá teplota a vlhkost v kryptě.

Krypta je dnes už jen půvabným pietním místem i prostorou, kde kapucíni dělávají „bleší trhy“, a při různých příležitostech – zejména o prázdninách a v září – bývá zpřístupněna veřejnosti. Platí to pro celý klášter a je to i s velmi zajímavým výkladem řádového průvodce.

Autor: markyz63

Další články autora: 3850

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli