Olomouc - jezuitský konvikt
Bývalý jezuitský konvikt na olomoucké Univerzitní ulici je jižní součástí rozlehlého barokního komplexu. Byl postaven v letech 1721 až 1724 a autorem jeho podoby je – v Olomouci působící – architekt, stavitel a zednický mistr Jan Jakub Kniebandl. Pro mnohé bude ale jistě nejzajímavější informací, že součástí budovy konviktu je nádherná odsvěcená kaple Božího těla s freskovou výzdobou Jana Kryštofa Handkeho. Návštěvníci hanácké metropole se zde ovšem mohou těšit také např. na tzv. Židovskou branku nebo na část městského opevnění.
Budova konviktu, který bývá označován jako nový, v současné době využívá olomoucká Univerzita Palackého a jedná se o stavbu vybudovanou na místě starého jezuitského konviktu. Hlavní objekt je třípatrový, dvoutraktový a jeho raně barokní průčelí má 22 okenních os. Průčelí člení pilastry vysokého řádu s hlavicemi s figurální i ornamentální výzdobou. Okna rámují kamenné šambrány zdobené festony a kapkami. Štukovou výzdobu v podobě řádového IHS uprostřed paprsčitého nimbu najdeme také na parapetech oken I. patra. Vstupní bosovaný portál je rámovaný dvěma polosloupy s prstenci na dřících nesoucích kladí. Římsy frontonu jsou zakončeny stylizovanými vázami po stranách štukově zdobeného dvojitého okna. Dvojité okno je i v dalším poschodí, chybí ovšem štuková výzdoba.
Na dvoupatrový hlavní objekt navazují čtyři kolmá, jednotraktová, třípatrová křídla o třech okenních osách, jejichž fasády ve směru do parku zdobí vrcholové raně barokní volutové štíty.
Za pozornost jistě stojí také interiérové klenby. Chodby všech pater podél Univerzitní ulice mají valené křížové nebo neckové klenby. Prostory sálů jsou v I. i II. patře zaklenuty, zatímco ve III. patře jsou plochostropé. V jedné místnosti se ovšem můžeme těšit také na dřevěné trámové malované stropy a najdeme zde i původní barokní teplovzdušné otopné zařízení.
Na závěr ještě pelmel podstatných rozšiřujících informací:
Centrální schodiště je zdobeno malbou i štukovou výzdobou s kartušemi. Také vstupní stěnu z centrální chodby na kůr kaple Božího Těla zdobí štuky a zpodobnění Múz. Krovy jsou původní, barokní, tvořeny ležatou stolicí. Oválná kaple Božího těla je umístěna v severním bočním křídle někdejšího jezuitského konviktu a je hlavně o štukové výzdobě, nástěnných malbách i freskách a skulpturách olomouckého sochaře Filipa Sattlera.
Dějiny jezuitského konviktu jsou – pochopitelně - neoddělitelně spojeny s olomouckým působením Tovaryšstva Ježíšova, jehož první členové sem přišli v roce 1566. Hned o rok později založil biskup Vojtěch Prusinovský jezuitský konvikt, tedy zařízení pro ubytování a stravování studentů šlechtického původu. V letech 1661 až 1668 pak byl vybudován Starý konvikt, který byl v letech 1721 až 1724 rozšířen dostavbou Nového konviktu. Ten spojil původní budovu se sousední školou. Projekt realizoval olomoucký stavitel Wolfgang Reich. Po zrušení jezuitského řádu císařem Josefem II. v roce 1773 převzala celý objekt armáda, která jej užívala až do roku 1994. Od roku 1998 zde probíhala rozsáhlá rekonstrukce zaměřená také na původní malířskou výzdobu, aby tady bylo v roce 2002 otevřeno Umělecké centrum UP Olomouc.
Někdejší jezuitský konvikt se nachází na olomoucké adrese Univerzitní č.p. 225/3. Mezi naše chráněné kulturní památky byl tento barokní komplex zapsán hned v květnu roku 1958. Od dubna roku 1971 je pak součástí zdejší památkové rezervace a od prosince roku 2000 i tzv. Nárazníkové zóny statku světového dědictví.
Místo závěrečného PS jedno upozornění: samostatný článek o krásné barokní kapli Božího těla najdete na: https://www.turistika.cz/…ail
Olomouc
Příspěvky z okolí Olomouc - jezuitský konvikt





