Novoměstská radnice

Nové Město pražské je neodmyslitelně spojeno s největším panovníkem českých dějin Karlem IV. Stavba radnice započala brzy po založení Nového Města pražského roku 1348. Byla sídlem správy Nového Města pražského až do roku 1784, kdy byla všechna čtyři pražská města spojena. Roku 1419 dosadil král Václav IV. v Novém Městě pražském novou, protihusitsky smýšlející městskou radu. Ta záhy uvěznila několik radikálních husitů. 30. července téhož roku přitáhl k radnici dav husitů. Konšelé, očekávající brzkou pomoc z Hradu, odpovídali na žádosti o propuštění vězňů jen nadávkami a házením kamenů. Lidé vylomili vrata, vnikli do radnice a vyházeli konšele z oken na nastavené píky a meče. První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci.

Radnice je komplexem několika středověkých objektů s nejstarším východním křídlem z doby kolem r. 1377 (do Vodičkovy ul.), jižní křídlo (směrem do Karlova nám.) bylo přistavěno v letech 1411 - 16, renesančně přestavěno a opatřeno pozdně gotickými štíty v letech 1520 - 26 Benediktem Riedem. Východní křídlo byla také přestavěno renesančně po r. 1559 Bonifácem Wohlmutem, je v něm zachována původní rozsáhlá gotická dvojlodní síň, radniční Mázhaus s křížovými žebrovými klenbami na válcových pilířích z let 1411 - 18. Klenba je největší v Praze mezi civilními budovami. Nejvýznamnější přestavba radnice probíhala v letech 1904 - 05, kdy Antonín Wiehl a Kamil Hilbert zrušili klasicistní přestavbu z počátku 19. st. a uvedli budovu do renesanční podoby z 1. poloviny 16. st. Nejrozsáhlejší místností je velký Konšelský sál, na jehož stěnách jsou zbytky maleb v duchu rudolfinského manýrismu.

Komentované prohlídky Novoměstské radnice 2023

Prohlídka s poutavým výkladem vhodná i pro děti odkryje návštěvníkům kus historie jedné z nejkrásnějších pražských národních kulturních památek. Podíváte se i do prostor, které nejsou běžně přístupné. Prohlídky se konají v předem plánovaných termínech dopoledne či při západu slunce v době od 21. 2. do 7. 11. 2023.

Těsně pod ochozem věže v bývalém Bytě věžníka se nachází stálá expozice o historii Nového Města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí tvoří kopie historických rytin z archivu Muzea hl. m. Prahy. Expozice Historie Nového Města a Praha panoramatická představuje i nejstarší pražská panoramata, která zachycují podobu Prahy z vyvýšených míst ohraničujících celou pražskou kotlinu.

A kdo nemá rád schodiště, může si prohlédnout v pokladně věže v přízemí, a navíc zcela zdarma, putovní výstavu Stopy židovské přítomnosti v Praze 2. Představuje málo známou a opomíjenou kapitolu z historie Vinohrad a na Novoměstskou radnici se vrátila po sedmi letech v r. 2021.  Židovská obec na pražských Vinohradech patřila k největším v Československu a je spojena s mnoha významnými a zajímavými osobnostmi. Autorem projektu, je dokumentarista Martin Šmok.

Na Novoměstské radnici se nachází však další galerijní prostory. Ve 2. patře můžete navštívit známou a oblíbenou Neviditelnou výstavu, která se snaží návštěvníkům ukázat svět nevidomých lidí, jaký je život bez smyslu, díky kterému získává člověk nejvíce informací, a to bez zraku. Nezapomenutelná hodina v naprosté tmě s nevidomým průvodcem.

>> Vyhlídková věž a stálá expozice o historii Nového Města

V prostoru vyhlídkové věže Novoměstské radnice, na jejíž ochoz vede 221 schodů, se nachází třípatrová výstavní galerie, ve které se konají od jara do podzimu výstavy a vstupné je v rámci výstupu na věž. A při vstupu do nádvoří radnice z Vodičkovy ulice se po celý rok konají další výstavy v Galerii v přízemí.

 

Aktuální program akcí

Evropa, ve které chci žít – „Můj region, součást mozaiky Evropy 2050"

Termín: 23. 11. – 10. 12. Galerie ve věži
Otevírací doba: út-ne 10-18 hod
Vstupné:  v rámci vstupu na věž plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 130 Kč 

V rámci této výstavy budou představeny nejlepší díla žáků a studentů evropské soutěžní výtvarné přehlídky Evropa 2050 a vítězná díla národního kola ČR této evropské soutěžní výtvarné přehlídky. Podrobnosti o projektu na www.e2050.eu.

Více na www.nrpraha.cz/program/1289/evropa-ve-ktere-chci-zit-muj-region-soucast-mozaiky-evropy-2050/

Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou / Kulturní mosty v Evropě

Termín: 19. 11. 2023, 16:00 hod, Galerie
Vstupné: v rámci vstupu na věž / plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 130 Kč

Pro velký úspěch se koná na Novoměstské radnici během výstavy Kulturní mosty v Evropě / Česká a moravská šlechta po roce 1945 další komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Zuzanou Jürgens. Přijďte si poslechnout do Galerie ve věži její poutavý výklad o životních osudech a aktivitách vybraných osobností z řad české a moravské šlechty po druhé světové válce.

Více na www.nrpraha.cz/program/1278/kulturni-mosty-v-evrope-ceska-a-moravska-slechta-po-roce-1945/   

>> Sledujte program akcí a výstav Novoměstské radnice v Praze 2023

Věž - dominanta Karlova náměstí byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na Ochoz vede 221 schodů. Od 15. století věž plnila funkci protipožární „strážnice" pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520 - 1526 a následně 1559 - 1561, Ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (naposledy v roce 1876).

V prvním patře se nachází původně gotická kaple, později zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a patronu české země sv. Václavovi. V roce 1722 byla přestavěna v barokním stylu, ze kterého se zachovala např. klenba uprostřed zdobená freskou alegorie Práva a Spravedlnosti, či vstupní profilovaný portál. Vdalších patrech věže jsou výstavní prostory, kde se konají tématické výstavy. Na východní straně věže je umístěn fragment řetězu, který kdysi sloužil k uzavření ulice: toto opatření mělo zajistit obyvatelům noční klid - zejména dřevěná kola povozů na vozovce byla značně hlučná.

Od roku 1760 je zde také zasazen český neboli pražský loket - etalon, míra, která byla zavedena včeském království již za Přemysla Otakara II. Zde si kupci mohli cejchovat své dřevěné míry, kupující si mohli zkontrolovat, zda jim byla naměřena správná míra. Na severní straně věže jsou vytesány dva znaky Nového Města.

Provozní doba: od května do řijna denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin

NOVOMĚSTSKÁ RADNICE V PRAZE

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348. V průběhu staletí se stala Novoměstská radnice svědkem mnoha dějinných událostí - v pramenech je uváděna již v roce 1377. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace - dav pod vedením Jana Želivského a Jana Žižky svrhl s oken purkmistra, dva konšely a několik měšťanů a zahájil tak husitskou revoluci. Ke druhé pražské defenestraci došlo na Novoměstské radnici v roce 1483 za náboženských a politických nepokojů v pražských městech, které přerostly v povstání a politický převrat. V roce 1518, kdy se Novoměstská radnice stala sídlem šestipanského úřadu, došlo k výrazné architektonické úpravě budovy; v roce 1559 vyhořela a její přestavba trvala až do roku 1561. V roce 1609 se zde sešli protestantští stavové, aby přiměli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody. V roce 1874, po sloučení pražských měst pod působnost jednoho magistrátu, se radnice stala sídlem trestního soudu a po roce 1859 zakoupilo radnici Presidium zemského soudu. Při dalších opravách v roce 1905 byly objeveny cenné zachované zbytky původní architektury, podle kterých rekonstruovali arch. Wiehl a Hilbert původní vzhled radnice.

Poslání radnice se během staletí měnilo. Z původně správního střediska Nového Města se radnice stala sídlem soudu a prostory byly využívány jako vězení. Na odsouzení zde například čekal v letech 1694 - 1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký-Kozina. Celopražskou pozornost si vysloužil proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským z roku 1839. Tzv. tiskové procesy z padesátých let 19. století přivedly do zdejšího vězení např. Josefa R. Vilímka, Vincence Vávru nebo Františka Bozděcha. V roce 1894 se zde konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob, mj. Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann.

Před celkovou rekonstrukcí, která začala v 70. letech minulého století, radnice jako pracoviště dopravního inspektorátu, nádvoří využívala Veřejná bezpečnost jako parkoviště a opravnu služebních vozů. Vsoučasnosti se na Novoměstské radnici konají výstavy, koncerty, divadelní představení a další kulturní a společenské akce.

Zřizovatelem příspěvkové organizace Novoměstská radnice je Městská část Praha 2.

Otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Karlovo náměstí 23, Praha 2 - Nové Město

www.nrpraha.cz

Novomestská radnica s vežou je národnou kultúrnou pamiatkou mesta Praha. Počas storočí bola svedkom mnohých historických udalosti. Jej historia sa odvíja krátko po tom, ako vtedajší kráľ Karel IV. roku 1348 založil Nové Mesto.

Radnicu tvorí komplex niekoľkých stredovekých budov, najstaršia je z roku 1377. V 16. storočí radnicu renesančne prestavali. Bola správnym sídlom Nového Mesta až do roku 1784, kedy cisár Josef II. zlúčil Nové Mesto, Malú Stranu, Hradčany a Staré Mesto pod jednu mestskú radu.
Radnica v minulosti slúžila aj ako väzenie. Väznili tu vodcu rebelov Chodov Jana Sladkého Kozinu, viedol sa tu aj proces so známym lúpežníkom Babinským, posledným väzňom bola v 50. rokoch minulého storočia Milada Horáková.

Gotická veža, dominanta radnice je vysoká takmer 70 metrov, jej stavbu dokončili v roku 1456. Následné stavebné úpravy veže boli v rokoch 1520 - 1526 a 1559 - 1561. Veža slúžila od 15. storočia ako protipožiarna, pozorovateľ z veže hlásil požiar a zvolával obyvateľstvo. Neskôr z nej hlásny, trubač každú hodinu oznamoval presný čas.
Z veže je nádherná vyhliadka na Nové Mesto, Karlovo námestie a veľkú časť Prahy. Vyhliadkový ochoz veže sa nachádza vo výške 42 metrov, kto si chce tento výhľad dopriať, musí zdolať výstup po 221 schodov.
V bývalom byte pod ochozom sa nachádza stála expozícia otvorená celoročne.
V prvom poschodí veže je kaplnka, pôvodne gotická, dnes barokovo prestavaná. Kaplnka je zasvätená Nanebovzatiu Panny Marie a sv. Václavovi.