Moravskokrumlovský zámecký areál

Fotografie (32) • Foto: Franta

Na největší renesanční dominantu Moravského Krumlova se nám otevřel pohled už z jiné městské dominanty – kaple sv.Floriána. Jenže když jsme se k zámku konečně dostali, nezbylo nám než okolo monumentální stavby obcházet jako mlsní psi, neboť dovnitř jsme se nedostali. Po neblahém odsunu Muchovy Slovanské epopeje do máťušky Prahy zámek nezeje prázdnotou, neboť jsou v něm vystavena díla ze sbírky Jana a Medy Mládkových + expozice Napříč časem a krajinou městského muzea.

Jenže tohle vše je k vidění od května do podzimku... a lístky kalendáře bohužel ještě neopadaly z měsíce, nazývaného v jiných krajích April. No, i když nebylo zrovna prvního, i tak jsme jím byli tak trochu „vyvedeni.“

Naštěstí byl přístupný alespoň zámecký park, odkud se na zámek a okolí otevíral částečný výhled.

Feudální sídlo bývalo nejprve hradem. Uvnitř meandru řeky Rokytné bylo založeno město, obehnané hradbami, a jediný přístup do něj na šíji chránila středověká pevnost. Jako první její pán a purkrabí se v análech připomínají jména Heralta z Obřan a Vojslava. Od začátku 14.století hrad vlastnili páni z Lipého, kteří jej později prodali pánům z Kravař.Ti jej hned přestavili na honosné a mnohem míň dobytné středověké sídlo, jehož jádro tvořil palác s kaplí u mohutné věže. Od roku 1447 se dalším majitelem stal Pertold z Lipé a začátkem dalšího století byl přestavěn (dle návrhu italského architekta Leonarda Gada da Bisona) na renesanční zámek. A tuto podobu si v podstatě uchoval dodnes.

Po Bílé hoře jej vlastnila valtická větev Lichtenštejnů, kterým jeho držení znepříjemnilo naprosto nepřístojné chování švédských vojsk. Díky čemuž musel být objekt několikrát opravován.

V 18.století vznikl park a interiéry zámku byly módně upraveny ve stylu baroka. Před první světovou válkou se dostal do vlastnictví rodu Kinských a po té druhé jim ho zabavil stát.

Zámek sestává ze čtyřkřídlé renesanční budovy s vnitřním nádvořím, přičemž je jeho hlavním poznávacím znamením mohutná hranolová věž. Nádvoří je ze tří stran zdobeno třípodlažními arkádami a unikátem je arkádový schodišťový dvůr.

Největším neštěstím pro moravskokrumlovský zámek je, že měl být po privatizaci proměněn na hotel, ale jeho rekonstrukce byla po ztrátě Slovanské epopeje pozastavena... a to může mít na jeho další osud fatální dopad!

Zámecký park má rozlohu téměř 12.5 ha a skládá se z několika částí:

Tou první byl rovinatý parter před západním zámeckým průčelím, odkud je výhled do údolí řeky Rokytné na mlýn a okolní zástavbu. V místech parteru se zřejmě, obklopena hradbami, nacházela první renesanční zahrada pánů z Lipé, která sahala až po dnes zasypaný hradní příkop.

Druhou částí je svažitý dolní park. Roku 1780 jej založila kněžna Eleonora z Lichtenštejna. Přitom byl překlenut hradní příkop (dnes jím prochází tzv.Černý tunel) a okolní výsek krajiny byl proměněn na anglický park s dálkovým průhledem ze svahu na masu zámku.

Třetím dílem do skládačky je horní park nad úvozem Šabatky. Rozsáhlý palouk zde zdobí borovicová alej. Roku 1982 byla v jeho části vystavěna základní škola a školní zahrada. Původní přírodní amfiteátr s bývalým domkem zahradníka je veřejnosti přístupný jiným vstupem a nabídne i pohled na sousední židovský hřbitov.

Poslední čtvrtá část parku byla roku 1910 hrabětem Ferdinandem Kinským zbudována severně od parku dolního na bývalých vinicích. Rokle byla překlenuta betonovým mostkem (o deset let později na jejích svazích vzniklo alpinárium) a v rovinaté části vyrostl tenisový kurt a klubovna.

Po odsunu šlechticů se o zámecký areál „starala“ armáda, později výroba a učiliště. Od roku 1980 park získalo město a začalo s jeho úpravami, které v podstatě trvají až dnešních časů...

Poslední aktualizace: 21.7.2018

Nadmořská výška:

249 metrů nad mořem

Moravskokrumlovský zámecký areál na mapě