Meziměstí – barokní zámek a nádražní budova

barokní zámeček  •  Fotografie (10)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

nádražní budova

barokní zámeček

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Více než dvoutisícové příhraniční městečko Meziměstí nabízí svým návštěvníkům v podstatě jen dva opravdu zajímavé objekty, které spolu navíc téměř sousedí. Jedním je barokní zámek z poloviny 18. století, tou druhou nádražní budova z III. čtvrtiny 19. století. Zámek - či spíše zámeček - se pyšní zejména spojením se slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, vlaková stanice pak unikátem v podobě nádražního divadelního sálu. Příznivce různých dřevosochání navíc jistě potěší – vedle zámku umístěná – dřevěná socha sv. Václava coby patrona české země.

Meziměstský zámek byl postaven - na místě gotické tvrze z 15. století - v roce 1650, ale jeho současná barokní podoba vznikla až díky přestavbě iniciované broumovským opatem Otmarem Zinkem a dokončené na přelomu let 1749 a 1750 (podle některých zdrojů tato přestavba proběhla již v letech 1722 až 1738). Jako autor projektu celé přestavby je skutečně udáván významný architekt K.I. Dientzenhofer. I proto docela zamrzí jeho novodobá historie. V období I. světové války zámeček plnil funkci první školy v Meziměstí, v roce 1922 se stal soukromým zemědělským statkem a po II. světové válce byl zestátněn a využíván pro potřeby JZD. Následně jej získal městský národní výbor (městský úřad), který zde sídlil v letech 1976 až 1994. Poté byl celý zámecký areál navrácen v restituci soukromému majiteli. V současné době je tedy veřejnosti nepřístupný.

Je přitom docela zajímavé, že mnohé exteriérové prvky zámecké budovy, nacházející se na adrese Školní ul. č. 201 odkazují již spíše ke stylu klasicistnímu. Zámeček však bývá nejčastěji označován za hodnotnou ukázka drobnější zámecké barokní architektury, jejíž specifická vnitřní dispozice odpovídá potřebám církevní vrchnosti. Předpokládá se proto, že byl postaven pod patronací broumovského benediktinského opatství a pro potřeby církevních hodnostářů. Chráněnou kulturní památkou je zámek již od května roku 1958.

Zdejší železniční stanice byla vybudována v letech 1873 až 1875 a měla se spolupodílet na železničním spojení Pruska s Rakouskem-Uherskem (nákladná stavba si tehdy vyžádala 10 lidských životů). Neobvykle rozlehlá nádražní budova je dnes technickou památkou a její součástí se postupně stala výdejna jízdenek, úschovna zavazadel, restaurace, tělocvična, stálá železniční muzejní expozice a unikátní – dodnes snad stále funkční a činný - divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě zcela ojedinělý. Celkově je nádražní budova opravdu pozoruhodná nejen svými rozměry, ale i architektonickým řešením.

Na závěr ještě pár rozšiřujících informací o Dientzenhoferově zámku:

Meziměstský zámeček je patrovou budovou s krajními rizality v jižním průčelí a třemi rizality v severním průčelí. Jedenáctiosé průčelí člení nejen zmíněné rizality, ale také lizény. Nároží je bosované, střechy mansardové a nad středním rizalitem s kaplí můžeme vidět čtyřbokou báň s lucernou. Nad jižním portálem je umístěna kartuše s aliančním znakem broumovského a břevnovského kláštera. V přízemí a chodbě patra jsou křížové klenby s lunetami a množství barokních portálů. Součástí patra je i někdejší kaple, která je oválná a jejíž stěny členěné zdvojenými lizénami nesou nízkou kopuli.

Zámek na obdélném půdorysu byl poprvé významně rekonstruován v 70. letech minulého století, kdy mu byla víceméně navrácena původní podoba. Dnešní barevné provedení je ovšem až výsledkem poslední rekonstrukce z 21. století.

Předpokládá se, že zámeček sloužil jako letní sídlo broumovských opatů. Koneckonců již původní gotická tvrz patřila broumovskému klášteru, a to zřejmě od roku 1434. Pravidelnost skladby místností a shodná síla zdí však – bohužel – téměř vylučují možnost, že by břevnovsko-broumovští benediktini využili při stavbě tohoto zámečku některých původních středověkých konstrukcí.

Autor: markyz63

Další články autora: 3839

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli