Městský dům v Čadci

Na místě tohoto objektu se původně nacházel dům z období kolem roku 1785, jemuž se podle jeho prvotní funkce přezdívalo "mýto" (viz https://www.mojekysuce.sk/clanky-a-komentare/stratena-cadca-hostinec-brauner-myto) a posléze sloužil jako zájezdní hostinec a krčma. Když jeho vlastník Móric Brauner nakonec zemřel, tak ho zdědila vdova F. Braunerová, jež se ho rozhodla prodat. Této věci využilo městské zastupitelstvo, jež v červenci 1930 odsouhlasilo záměr vybudování nového obecního domu a poohlíželo se po vhodné lokalitě. Takže nakonec oslovilo vlastnici výše jmenované budovy a odkoupilo ji.

Zprvu se však někteří zastupitelé zdráhali nechat tento objekt zbořit a na jeho místě vybudovat úplně novou budovu, avšak posléze došlo k dohodě a k realizaci předem zmíněné věci, tj. zbourání starého objektu, aby zde vyrostl moderní dům, v němž by bylo umístěno několik úřadů, které neměly dosud potřebné místo pro svoje úřadování a každodenní provoz. Jednalo se o poštovní úřad, berní správu a úřad, metrický úřad, důchodkový kontrolní úřad a případně i o městský úřad, když by nový objekt vystačil pro všechny zmíněné a ještě by zůstalo nějaké místo volné, přičemž dosavadní městský dům by byl určen výhradně pro sociální účely.

Samo získání bývalého Braunerova hostince však nebylo tak jednoduché, jak se zpočátku zdálo. Sama vdova po majiteli navyšovala své požadavky, aby byla zajištěná až do své smrti. Nastalo delší období horečných vyjednávání, jež nakonec skončila tím, že vlastnice prodala svůj dům za 500 000 Kč (viz https://www.mestocadca.sk/o-meste-cadca/pamiatky-v-meste-a-okoli.html). Následně byla vyhlášena veřejná ofertní soutěž na projekt nové budovy, z níž vyšel vítězně žilinský architekt Ing. Žigmund Vavrín-Wertheimer (viz https://www.glasnak.sk/inymi-ocami/136-zigmund-vavrin---wertheimer), jenž zpracoval též rozpočet stavby a ujal se i stavebního dozoru nad ní, k čemuž je třeba dodat rovněž to, že nedlouho před stavbou zpracoval regulační plán náměstí, kde měl Městský dům stát. Zbourání "mýta" a odvoz materiálu z něj bylo zadané podnikateli A. Haasovi z Čadci za 20 000 Kč. Realizaci stavby pak převzala bratislavská filiálka stavební akciové společnosti V. Nekvasil z Prahy-Karlína, jehož majitelem byl Ing. Otakar Nekvasil. Samo město si však muselo vzít na v letech 1931-1932 probíhající stavbu výpůjčku v žilinské městské spořitelně.

V mírném svahu tak vznikla expresivně-funkcionalistická dvoupatrová, symetricky řešená nárožní budova se sedlovou střechou, jejíž o 1 patro převýšený střední rizalit se vstupním podloubím s balkonem, s plochou střechou a s předsazeným masivním žulovým schodištěm (viz https://app.geology.sk/dekam/info/4B621959-562B-49B4-9C0E-1E355B48F4A3/1) je zvýrazněný lizénami a hodinovou věží. Po její dostavbě sem byly umístěny - obecní (městský) úřad, berní úřad, katastrální úřad, zeměměřický úřad, důchodková kontrola, poštovní a telegrafní úřad, konzumní družstvo "Budúcnosť", řeznictví Kubica, obchod smíšeným zbožím Brichta, obuvnictví Jurčacko (viz https://my.sme.sk/kysuce/c/sidlila-tu-posta-notar-ale-i-hostinec-a-konzumne-druzstvo-o-historii-mestskeho-domu-v-cadci) a pronajaté byly též na byty určené prostory, po nichž nakonec došlo i na hostinské místnosti, přičemž tato restaurace byla známá ještě ve 2. polovině 20. století jako restaurace "Mestský dom", v jejímž suterénu bývaly svého času očistné koupele.

Další výrazné změny přišly až po 2. světové válce. Roku 1964 měla být dokončena úprava jeho části pro městskou knihovnu, která měla v nových prostorech otevřít o rok později, avšak díky zdržení k tomuto kroku ve stanoveném čase nedošlo, přičemž šlo hlavně o otázku rozvodu městského vodovodu. V roce 1980 byla vybudována v objektu svatební síň podle návrhu J. Martinky. Roku 2001 byla dokončena rekonstrukce zdejších galerijních prostor, jež trvala plné 3 měsíce. V letech 2008-2009 proběhla přestavba objektu, v jejímž rámci bylo nevyužívané nádvoří zastřešeno (viz https://my.sme.sk/kysuce/c/cadca-zriadi-pracovisko-prveho-kontaktu). V roce 2022 začala rekonstrukce objektu, a to zejména kvůli úsporám energií a estetickému zatraktivnění budovy (viz https://www.mojekysuce.sk/spravodajstvo/zacala-sa-rekonstrukcia-budovy-mestskeho-uradu-v-cadci, https://www.partnerskadohoda.gov.sk/znizenie-energetickej-narocnosti-budovy-mestskeho-domu-v-cadci/ a https://www.mestocadca.sk/mesto/2022/casova-schranka-mesta-cadca.html), po níž pak následovaly úpravy jeho okolí podle projektu Ing. Petera Grambličky z Čadce. Vedení města v čele s primátorem zde zůstalo dodnes, přičemž v současnosti zde nalezneme navíc ještě: banku DEXIA, pojišťovnu Komunální poisťovna, informační centrum, Kysuckou galerii Čadca (viz https://www.regionkysuce.sk/sk/tipy-na-vylety/1675-galeria-cadca a https://www.skrz.sk/kysucka-galeria---cadca----a14-12319-sk.htm), prodejnu Spolku sv. Vojtěcha (viz https://www.ssv.sk/predajna/did/1490.xhtml), zákaznické centrum Středoslovenské energetiky a další soukromé podniky.