Mertova díra v Klopotovském údolí

Mertova díra v Klopotovském údolí Bohdašínského potoka připomíná bývalou těžbu stříbrné rudy na Novoměstsku. Historie těžby je málo zdokumentovaná, spíše se opírá o legendy. Traduje se, že v 15. století v místě dnešní štoly sedlák Merta z Blažkova nalezl stříbrnou rudu. Tu tajně těžil a prodával. I kdyby tato legenda nebyla zcela pravdivá, dala štole jméno po sedlákovi.

V 16. století bylo místo v Klopotovském údolí známé jako Novoměstské stříbrné doly. Těžbu zde měli provádět náchodští pánové z Dubé. Stříbrnou rudu prý tavili na novoměstském zámku. Ani v tomto případě skutečnost nepotvrzuje žádná listina. Dolování rudy přerušila třicetiletá válka (1618 až 1648), místo začalo pustnout.

Opětovný zájem o dobývání rudy nastal v 80. letech 18. století. V roce 1783 byli na průzkum štoly povoláni důlní odborníci z Kutné Hory. Ti podle technologie hloubení poznali, že začátek hornictví sahá do 15. století. Svoje tvrzení opřeli o zjištění, že při razení štoly nebyl použit střelný prach, ale pouze důlní tyče na lámání skály, které na místě nalezli.

Kutnohorští znalci také zjistili, že ruda obsahuje pyrit, siderit, křemen a galenit s deseti procenty stříbra. A když se podle dobrozdání horníků měly v rudě objevit i stopy zlata, znalci prohlásili, že další těžba se vyplatí. Na základě toho společníci Josef Frinta a František Kodytek požádali o kutací list, který dostali 6. listopadu 1783. Založen byl i hornický cech svatého Jana Nepomuckého. Při kutání se ukázalo, jak moc se znalci mýlili. Obsah kovů v rudě byl slabý, těžba nebyla rentabilní. Po dvou letech bylo dolování zastaveno, rozpadl se i hornický cech.

Jako památka na málo úspěšnou hornickou činnost v údolí zůstala pouze štola zvaná Mertova díra. Je vedena přibližně kolmo na Bohdašínský potok, dva metry nad jeho hladinou. Štola se mírně svažuje, čímž narůstá hloubka vody na jejím dně. Podélný profil štoly bez odboček se po 50 metrech lomí dolů, po dalších čtyřech metrech končí nepravidelnou čelbou. Šířka i výška štoly nepřesáhne 1,2 metru, dovoluje pohyb v přikrčené poloze nebo po kolenou. Vstupní portál z drolivého fylitu je sanován vrstvou stříkaného betonu. Vstup do štoly je zakázaný, navíc zabezpečený železnou mříží. Před mříž se dostanete přes potok po kamenech vpravo.

K Mertově díře vás dovede žlutá turistická značka vedoucí z Nového Města nad Metují do Slavoňova. Z náměstí jmenovaného města ujdete necelé tři kilometry, ze Slavoňova dva kilometry. Důlní dílo nepřehlédnete, je u něj postavený přístřešek s ohništěm a informační tabulí.