Masarykova základní škola v Plotištích nad Labem

První zmínky o škole v Plotištích nad Labem jsou z roku 1776. V tomto roce vznikla triviální škola, jedna z nejstarších v královehradeckém okrese. Byla to budova se dvěma učebnami. Vznik obecné školy se v Plotištích nad Labem datuje až k roku 1796, kdy byla zřízena jednotřídní farní škola. V roce 1835 byla rozšířena o druhou třídu, když byla Maticí náboženskou vybudována nová školní budova, předtím se totiž učilo v domku čp. 17 a poté v dřevěné škole čp. 28. První významnou akcí plotišťské školy bylo posvěcení praporu školních dítek, jenž byl pořízen obcí roku 1852. Po bitvě na Chlumu 3. července 1866 byla škola jedním z vojenských lazaretů, kam se vozili zranění vojáci. V roce 1869 byla šestiletá školní docházka změněna v osmiletou. V letech 1874 a 1887 byla realizována přístavba školy. Roku 1882 pořídila místní školní rada nový školní prapor a v roce 1886 byla již škola čtyřtřídní a rok nato se po ukončení přístavby začalo vyučovat v 5. třídě (tehdy byla rozšířena i školní tělocvična, a to o část starého hřbitova). K jejímu rozšíření opětovně došlo roku 1900, ale ani to nestačilo. Další přístavba byla dokončena roku 1908. O rok později se vyučovalo už v osmi třídách (pětitřídka s 3 pobočkami).

Vzhledem k tomu, že po 1. světové válce nestačila kapacita staré plotišťské školy rostoucímu počtu žáků, začala místní školní rada uvažovat o stavbě nové školní budovy. Situace se zkomplikovala otevřením měšťanské školy v září 1922 (povolena byla předchozího roku), pro kterou byly vyčleněny místnosti rovněž ve staré školní budově. V roce 1923 bylo k obecné škole přistavěno křídlo pro měšťanskou školu, jež přišlo zhruba na 200 000 Kč. Ve školním roce 1925/1926 navštěvovalo měšťanskou školu 171 žáků ve 4 třídách. 19. prosince 1922 se místní školní rada rozhodla přikročit ke stavbě nové školy okamžitě, jakmile si počet školou povinných dětí vynutí otevření další pobočky při obecné škole. Ve školním roce 1927/1928 tato situace skutečně nastala, byla však řešena koupí domku čp. 149, kam byla v roce 1927 umístěna jedna, rok nato i druhá nově otevřená pobočka.

Teprve v srpnu 1930 byl definitivně přijat návrh architekta Václava Placáka, vyhovující všem nárokům, kladeným na hezkou, účelnou a moderní školní budovu. Ve schůzi místní školní rady 23. prosince 1930 bylo rozhodnuto vypsat veřejné ofertní řízení. 17. ledna 1931 byly otevřeny došlé nabídky za přítomnosti všech členů místní školní rady a zástupců oferujících firem v místnosti hostince u Šimáků. Došlo 11 úplných stavitelských nabídek a 48 dílčích živnostenských, jež vyhovovaly předepsaným podmínkám. Nejvyšší nabídka byla podána firmou Ing. Rejchl z Hradce Králové na 2 384 919 Kč 55 h, nejnižší firmou Josef Fňouk z Hradce Králové činila 1 753 407 Kč 40 h. Aby se projekt mohl uskutečnit v brzské době, došlo v projektu k úsporným škrtům a také rozpočet byl přepracován. Touto prací byli pověřeni stavitelé Jan Ludvík z Přelouče, Černý z Hradce Králové, Josef Fňouk a František Novotný z Hradce Králové. Rozsah stavby však zůstal nedotčen. Stálým poradcem rozpočtového výboru, v němž byli Antonín Strumhaus, František Pišl a Antonín Holub, byl zednický mistr František Polesný z Pražského Předměstí, který propočítal rozpočty a sestavil přehlednou tabulku, dle níž nejnižší nabídku podal Jan Ludvík, stavitel z Přelouče, jemuž byla stavba zadána za 1 638 035 Kč 31 h. Řemeslné práce byly vyjmuty z celkového rozpočtu a zadány místním řemeslníkům. Rovněž dodávka cihel a stavebního dříví musela být uskutečněna místními firmami. Po všech přípravách se mělo začít se stavbou, ale v březnu 1931 byl podán protest příslušníků místní republikánské strany. Po smírném vyřešení byl 16. března téhož roku rekurs odvolán Františkem Divíškem ml. z čp. 107. Došlo však k podání nového rekursu z téže politické strany, podepsaného rolníkem Janem Součkem z čp. 22. Ten však byl zamítnut úřady pro zpoždění podání. Po prohlášení Jana Součka jménem rekursujících občanů, že nebudou podány nové námitky, mohlo se přistoupit k dalším nutným předběžným pracím.

1.-3. září 1931 byla vyhotovena smlouva se stavitelem Janem Ludvíkem a podepsány plány. Se stavbou se započalo 7. září 1931 a pracovalo se nepřetržitě do 22. prosince, kdy byla hlavní budova pod střechou. Přístavba tělocvičny byla ponechána do příštího roku. Před započetím stavby bylo nutno rozebrat památník padlých vojínů ze světové války, poněvadž stál na místě, kde je hala nynější školní budovy. Prozatímně byl uložen v kůlně u čp. 149. Podle návrhu Františka Pišla byla 22. září 1931 podána žádost kanceláři prezidenta republiky, aby nová školní budova mohla nést jméno: „Masarykova obecná škola“. Plány byly přiloženy. Žádost byla kladně vyřízena 19. prosince téhož roku. K žádosti na subvenci ze Zemského fondu z 15. října byla zemským úřadem povolena částka 10 000 Kč výnosem z 12. prosince 1931 č. 674312/1931-12a 956/7 1931. 29. května 1931 se usnesla místní školní rada požádat obec o uzavření komunální výpůjčky ve výši 1 700 000 Kč, ale pozdějším usnesením byla stornována na 1 500 000 Kč. Půjčku poskytla Spořitelna královéhradecká usnesením z 9. listopadu 1931, a to při 6 % úroku a 1 % na správní výlohy. V zimě probíhala v hlavní budově instalace trubek pro vodovod a kabely elektrického vedení. Rovněž truhlářské práce a kování oken spěly kupředu. Poněvadž se na stavivu hodně ušetřilo, hleděla místní školní rada mnohé zlepšit a hlavně zabezpečit nosnost pilířů armováním. 16. března 1932 se začalo znovu pracovat na vedení ústředního topení a na přístavbě tělocvičny. Současně byla upravována kotelna, aby se mohla provést samotná montáž ústředního topení.

1. září 1932 se rozdělil po 5 členech učitelský sbor obecné školy, protože obec byla rozdělena na severní obvod, jenž sahal až k ulici od čp. 105 k Melonce a v Pláckách až k ulici, která je dělena cestou od čp. 112 v Plotištích směrem k Labi. Děti z domů na severní straně těchto ulic patřily ještě k severnímu obvodu. Druhou část obce tvořil jižní obvod a děti z ní chodily do Masarykovy obecné školy. Pro nedostatek učeben v severní budově obecné školy se počalo s vyučováním v nové budově Masarykovy obecné školy již před jejím slavnostním otevřením, a to 12. září 1932. Slavnosti otevření nové školy se konaly teprve 24. a 25. září 1932.

Nová dvoupatrová škola měla 6 tříd, 2 pracovny, 2 kabinety, sborovnu, úřadovnu, pokoj školního lékaře, moderní tělocvičnu a dva služební byty. Jejím prvním ředitelem se stal ředitel školy v severní části obce František Církva. V roce 1934 zde byl jako samostatný ředitel ustanoven Václav Jandík. Ve školním roce 1932/1933 do školy bylo zapsáno 175 dětí, které se učily v pěti třídách. Protože počet tříd až do roku 1953 nepřesáhl nikdy počtu šesti, mohly být volné místnosti poskytnuty přelidněné škole severního obvodu, která sem pravidelně od školního roku 1935/1936 umisťovala dvě až čtyři třídy měšťanské školy. 6. července 1936 byla za hřištěm školy slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka; hlavním řečníkem zde byl senátor Vojta Beneš. Sochu vytvořil kameník Fr. Haňák na návrh akademického sochaře Rudolfa Semráda. Od té doby byla škola rozdělena na školu severní (1. stupeň) a školu jižní (2. stupeň).

Úspěšnou pedagogickou činnost učitelského sboru v téměř ideálních podmínkách moderní budovy narušila německá okupace. Již na počátku školního roku 1939/1940 musely být ze školy odstraněny všechny obrazy a státní znaky připomínající bývalé státoprávní poměry. V červenci bylo z průčelí školy sejmuto označení "Masarykova obecná škola" a nahrazeno dvojjazyčným označením "Volksschule-Süden - Obecná škola- jih". Původní název se již nikdy nad vchod školy nevrátil. Od počátku války byly redukovány osnovy, přestalo se vyučovat občanské nauce a dějepisu, došlo k zákazu celé řady učebnic. Práce školy byla narušována i organizováním sběrových akcí, totálním nasazením učitelů, nedostatkem uhlí. 13. června 1944 se učitelé museli zúčastnit manifestace proti bolševismu v Hradci Králové. V prvních měsících roku 1945 bylo vyučování prakticky přerušeno úplně. K obnovení školní práce došlo ve vyklizené budově až 7. června 1945. Za okupace projevil velkou osobní statečnost tehdejší učitel František Pišl, který místo bronzové busty Masarykovy, jež měla být zabavena pro válečné účely, podstrčil bustu hliněnou o stejné váze. Originál busty pak ukryl a po osvobození byla vrácena na své původní místo.

V roce 1945 byla při Obecné škole - jih otevřena navíc Mateřská škola - jih pro 38 dětí. MŠ - sever vznikla o rok později a měla 35 žáků. V prvních poválečných letech došlo ve škole k dočasnému poklesu počtu žáků v souvislosti s převedením dětí ve věku 11-14 let na školu měšťanskou a s přesunem některých rodin do pohraničí. V roce 1948 měla obecná škola - jih pět tříd se 148 žáky a obecná škola - sever pět tříd se 131 žákem. Tento stav netrval dlouho, již ve školním roce 1948/1949, prvním roce, kdy vstoupil v platnost demokratický školský zákon, bylo ve škole, která měla šest tříd (1.-5. postupný ročník) 164 dětí. V tomto roce se změnil i název školy na "Národní škola v Hradci Králové- Plotištích nad Labem - jih". Ve škole byly i nadále umístěny třídy druhého stupně, které kmenově patřily do školy v severním obvodu. Tato nepříznivá situace byla na čas vyřešena na základě školského zákona z roku 1953, který zavedl osmileté střední školy. V jižním obvodu byla zřízena "Osmiletá střední škola v Hradci Králové - Plotištích nad Labem"; do 1.-5. postupného ročníku chodily děti pouze z obvodu jižního, do 6.-8. postupného ročníku děti z celých Plotišť i Plácek. Pokud se týče prostorových možností, byla na tom od roku 1953 lépe škola v obvodu severním, proto sem byly přeřazeny některé třídy (většinou třetí a čtvrté postupné ročníky) z jihu.

V roce 1952 byla zřízena školní vývařovna. Od roku 1960, v souvislosti se zavedením povinné školní docházky a územní reorganizací, se název školy opět změnil na "Základní devitiletou školu v Plotištích nad Labem". V roce 1972 došlo k zavedení pitné vody do objektu, do té doby se jednalo pouze o užitkovou. Rozdělení Plotišť na dva školní obvody se udrželo až do 1. září 1974, kdy bylo zrušeno samostatné ředitelství v severním obvodu a zřízena jedna škola pod názvem "Základní devitiletá škola v Hradci Králové - Plotištích nad Labem". Škola Plotiště - sever se stala pouhou expoziturou. V letech 1987-1988 došlo k opravě střechy. V současné době tedy využívá základní škola 2 budovy - budovu Jih a budovu Sever. Škola má školní družinu a školní výdejnu s jídelnou. V obou budovách sídlí také mateřská škola. Ke škole patří ještě MŠ Na Pláckách. V roce 1994 byla v hlavní budově provedena výměna rozvodů ústředního topení. Roku 2002 byla opravena dívčí sociální zařízení. V roce 2006 proběhla v rámci projektu Otevřená školní hřiště rekonstrukce školního hřiště u budovy Jih. O 2 roky později došlo k rekonstrukci mateřské školy a školní družiny a modernizační snahy pokračují podle finančních a jiných možností stále.