Mariánská poutní cesta z Radkova do Vambeřic

Tato stezka sloužila jako obchodní již v době středověku, ale podle dobových autorů tu byla snad již v pravěku, protože zdejší osídlení je doloženo řadou nálezů jak z doby kamenné, tak bronzové nebo železné. Již od 14. století tudy putovaly nejen karavany se zbožím, nýbrž poutníci, kteří chtěli spatřit zázračnou sochu Matky Boží s Jezulátkem. Od těch dob se na této trase mnoho nezměnilo, pouze na některých místech byla narovnána, jinak stále kopíruje původní stav, což dokládá řada soch svatých nebo křížů, zpravidla doprovázených dvojicí nebo čtveřicí lip a k tomu nějaká ta kaplička, z nichž nejstarší dochovaná pochází z roku 1680, kdy tu byla postupně obnovena tradice mariánských poutí, avšak vzhledem k tehdejší kvalitě kartografických děl nemůžeme tuto cestu názorně vidět, což nám dostatečně ukazuje Müllerova mapa Čech z roku 1720 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19617/?view=-54.75097521631345,49.016404565298764,6).

Zdejší cestu, obnovenou velkým nákladem Danielem Paschasiem von Osterberg v 70. a 80. letech 18. století a následně Franzem Antonem von Götzen počátkem 18. století, využívala ve válečných letech též různá vojska, jak za třicetileté války, tak za války o bavorské dědictví (důkazem budiž vojenská topografická mapa Friedricha Wilhelma Karla von Schmettau z roku 1789, jež zaznamenává stav krajiny během pruské invaze do Čech v roce 1789; viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5422/?view=-161.44565794073128,83.18680705306777,4), novodobé konflikty pak nevyjímaje. Avšak nejvíce o sobě dala znát v souvislosti s turistickým ruchem, sílícím od 2. poloviny 19. století, přičemž dnes je značena modře (viz https://www.radkowklodzki.pl/asp/radkow---nowy-swiat---wambierzyce,177,,1) a v jakémkoliv ročním období je túra těmito místy zážitkem, ať již pohledy do vzdálenějších míst kraje za příznivých podmínek, tak jen podívání na zalesněný hřeben Mnicha, jenž je de facto kopcem o 2 vrcholcích, z nichž ten nižší o nadmořské výšce 522 m n. m. nese uvedené pojmenování, zatímco ten druhý o 1 m vyšší je dosud bezejmenný. Dříve byla tato lokalita, kde se lámal kámen jak na stavbu budov, tak na štětování silnic, známá jako Harte Berge a pod ní se nacházející zbytek dolnoratenských samot Nowy Świat byl nazýván Neue Welt. Bohužel obývaný je pouze statek čp. 79, naopak z mnohem většího statku čp. 78 zůstala pouze ruina s varováním, že jde o soukromý majetek a jeho rozebírání na stavební materiál je hodnoceno jako trestný čin.

Dnes je cesta označována všelijak, od roku 2005 jako "Dolnośląski Szlak Papieski", připomínající pouť kněze P. Karla Wojtyła (pozdějšího papeže Jana Pavla II.) se skupinou krakovských studentů na Dolním Slezku, jež se uskutečnila 1.-7. července 1955, i když ten se tady objevil ještě několikrát ve svém životě; jako poutní "Kłodzka Droga św. Jakuba" (viz https://camino.net.pl/droga-w-polsce/droga-sudecka/droga-sudecka-etap-1/), jež byla oficiálně otevřena v roce 2014 (viz https://camino.net.pl/droga-w-polsce/droga-sudecka/); případně jako cyklotrasa č. 4020 "Okruh Stolové hory" (viz https://www.broumovsko.cz/aktivni-dovolena/cykloturistika/trasa-c-4020-stolove-hory).

Na závěr je třeba dodat to, že nedávná obnova této cesty a jejího blízkého okolí (viz https://www.facebook.com/watch/?v=932936274588722), a to včetně zrestaurování a obnovy všech sakrálních staveb, snad až na podstavec jednoho kříže, je překrásným počinem, že se na tuto lokalitu nezapomíná a za sebe musím říci, že pouť touto lokalitou byla nadmíru zajímavá a moje oči si užily potěchu v podobě zasněžené krajiny a mnoha ojíněných stromů, což je vidět také z přiložených fotografií. Koho to tedy láká, vřele doporučuji si to pěšky zkrátit do Vambeřic těmito místy, protože frekventovaná silnice Horním a Dolním Ratnem je mnohdy pomalu "o ústa", navíc zde nebyl vybudován žádný chodník a ne všichni řidiči dbají na to, aby sundali nohu z plynu a klidně se oběma obcemi řítí, jak se jim zachce, což jsem zažil i já sám, ale to není nic zvláštního, že by to bylo pouze zde, tak je tomu dnes všude. Ale zlatě, že zatím nadpoloviční většina řidičů si uvědomí, že je třeba se chovat tak, jako kdyby ten druhý byl on sám, že co nechce, aby se dělo jemu, že nebude dělat druhým.