Loučovice u Vyššího Brodu
Jihočeské Loučovice jsou položeny pár kilometrů pod hrází přehradní nádrže Lipno. Jméno obdržely podle hory Luč s nadmořskou výškou 933 m n.m., na jejímž úpatí se nachází.
V 80. letech 19. století zde byla založena celulózka a následně papírna, která zaměstnávala v dobách svého největšího rozkvětu až 1000 dělníků. Plocha papírny několikonásobně převýšila původní rozlohu obce, nastal i prudký nárůst obyvatelstva. Do té doby to bývala jen vesnička s pár staveními a mlýnem.
Novodobá průmyslová historie tady zatlačila do pozadí starší historii, kterou představují dva malé kostelíky. Od sebe jsou vzdáleny pouhých asi 120 m. Dělí je ale řeka Vltava. Na levém břehu Vltavy je to kostelík ( někdy uváděn jako kaple) sv. Prokopa. Na pravém břehu Vltavy je kostel sv. Oldřicha (dříve sv. Theobald). Jejich umístění mě překvapilo, jsou od sebe na dohled, pouze na opačných březích řeky. Tohle umístění se jeví i nepraktické vzhledem k záplavám.
Traduje se, že byly postaveny současně ve 14. století. Tuto skutečnost podporuje pověst, která vypráví o dvou Rožmbercích. Samozřejmě historická fakta hovoří jinak. Ale zpět k pověsti, která vypráví o dvou bratrech z rodu Rožmberků, kteří milovali jednu šlechtičnu. Když byl jeden z nich na křižácké výpravě, druhý se šlechtičně dvořil tak usilovně, až z toho byla svatba. Když se první bratr vrátil z války, jeho srdce to neuneslo, vzpěnil a svého bratra vyzval na souboj. Setkali se u Loučovic a začali se bít. Když byl boj nejsilnější, ozval se z nebe hlas : „Smiřte se, vždyť jste bratři!“. Oba dva se zastyděli a jako památku na smíření se zavázali, že každý postaví na jednom z břehů Vltavy kostelík zasvěcený svému patronovi, svatému Prokopovi a svatému Theobaldovi.
Kaple sv. Prokopa zde asi stála dříve než protilehlý kostel sv. Oldřicha (dříve sv. Theobalda). Zdejší oblast nebyla dlouho osídlena. Asi kolem roku 1220 věnoval Vítek z Prčice z rodu Vítkovců faráři ze Zátoně (pozn. Zátoň leží mezi Českým Krumlovem a Rožmberkem) kapli ve Frymburku a les zvaný Drahun, tj. les na místě pozdějších Loučovic. Zátoňská fara patřila pod benediktinský klášter Ostrov u Davle. Pod jejich patronátem tady postavili kapli. Není ale přesně známo, kdy byla kaple postavena. Stalo se to ale mezi lety 1220 a 1310. Z roku 1310 pochází listina, kde je klášteru Ostrov potvrzeno vlastnictví těchto pozemků včetně kaple v lese Drahun. Kaple byla pravděpodobně dřevěná. Zasvěcení svatému Prokopu snad může souviset s tím, že sázavský klášter, který svatý Prokop založil a byl jeho prvním opatem, byl také benediktinský, tak jako ostrovský klášter. Svatý Prokop je benediktinským světcem. Toto zasvěcení může ale mít souvislost i se zdejší divokou přírodou, divokou řekou a tedy i s nedalekou Čertovou stěnou a Čertovými proudy. Atributem svatého Prokopa je zkrocený ďábel či čert. Snad to tedy může mít souvislost se snahou zkrotit zdejší přírodu, podmanit si ji, tak aby poslouchala a nepřinášela „zlo“. V gotické době to už určitě byl zděný kostelík, který pak prošel i dalšími úpravami.
Na protějším břehu byla vystavěna roku 1361 na pozemcích cisterciáckého vyšebrodského kláštera kaple sv. Theobalda. Svatý Theobald (česky Děpold či Děpolt) je světec oblíbený především ve Francii. Cisterciáci pocházejí původně z Francie. Známost tohoto světce do Čech přinesli cisterciáci. A hlavně je sv. Theobald patronem uhlířů. Uhlířský vrch leží necelý kilometr a půl jižně od kostela a jméno dostal podle klášterních uhlířů, kteří tam v milířích pálili uhlí. Snad se kaple měla stát centrem osady uhlířů. Ale asi se tak nestalo, nehostinné místo zaplavované vodou řeky Vltavy nelákalo. Pozdějí u kaple vyrostla rybárna. V 80.letech 15.století pak byla kaple nahrazena zděným kostelem sv. Oldřicha. A tehdy se změnilo i zasvěcení. Svatý Oldřich Augsburgský, svatý Udalrik, byl kromě jiného patronem rybářů. Jedním z jeho atributů je ryba. Jeho připomínka se slaví 4. července. Stejný den se slaví i památka svatého Prokopa. Tak se zde svátky obou světců mohou slavit ve stejný den. Později byl kostel sv. Oldřicha ještě stavebně upravován.
Oba kostelíky byly pokusem o kolonizaci divokého neosídleného kraje v režii Rožmberků. Dnes kostelíky stojí na západním okraji obce. Neobklopují je jiné historické stavby. Pozornost ničím nepřitahují. Výrazný rozmach obce nastal až v 80. letech 19. století. To zde, východně od kostelů a původní obce založil Arnošt Porák celulózku a papírnu. Ale i ta už je minulostí. Po roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo a nahrazeno bylo osídlenci z vnitrozemí Čech, ze Slovenska, z Rumunska. Tedy lidmi, kteří k obci neměli žádný vztah. A tak nějak je na této obci znát, že se z toho negativního, co ji potkalo, ještě nevymanila. Takových obcí je v příhraničí stále dost. Ráda bych, aby lidé žijící v těchto obcích svoji ztracenou historii našli a byli na ni náležitě hrdí...
Přidat do oblibených uživatelů
Loučovice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Loučovice u Vyššího Brodu
