Libníkovický potok

Tento vodní tok vzniká výtokem z rybníka mezi čp. 14 a 19, jež se nacházejí v jižní části Libníkovic, odkud jako zatrubený teče do polohy „U Dubiny“. Tento název vznikl od toho, že se zde původně nacházela panská dubina, jež byla později vykácena a přeměněna v pole. Z této lokality teče nejprve na sever a pod domy čp. 5 a 8 otáčí svůj tok na severozápad až západ. V těchto místech se totiž nacházel dříve rybník, jenž je zaznamenán např. v mapě II. vojenského mapování z roku 1853.

Za zemědělským areálem, kde se říká „V rákosném“, vznikla v letech 2016-2017 na jeho toku stejnojmenná malá vodní nádrž s požerákem v nejnižším místě zátopy a s bezpečnostním přelivem v levé části hráze (V Rákosném), a to v rámci nového biocentra podle projektu pražské společnosti NDCon s. r. o. Tyto práce, jejichž dodavatelem se stala pražská firma Porr a. s., odštěpný závod – Vodohospodářské stavby, měly rovněž přispět k zadržení vody v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Kolem „Remízku“ míří na sever pod Panenkův kopec (273 m n. m.) a na sever od Horního Černilova se na něm nachází dvojice rybníčků, která obdržela svoje pojmenování Na Bělkách podle zdejší lokality - „Na bělkách“. Tamní biocentrum bylo vybudováno v letech 2012-2014. Jejím zhotovitelem byla firma AQUASYS s. r. o. Žďár nad Sázavou a autorem projektu Agroprojekce Litomyšl s. r. o. (Ing. Jaroslav Tměj a Ing. Eva Tmějová, v roce 2008), přičemž tůň I. má celkový objem akumulované vody 7 917 m3, celkovou plochu 5 278 m2 a mokřadní pásmo 786 m2 a tůň II. má celkový objem akumulované vody 5 516,4 m3, celkovou plochu 4 597 m2 a mokřadní pásmo 548 m2. Více o nich se dá dočíst zde: http://zitkrajinou.cz/aktuality/libnikovice-uspely-biocentry-i-polni-cestou/.

Z výše zmíněných rybníčků teče dále na severozápad a od míst, jež jsou nazývány jako „V černilovských hlínách“, mění svůj směr nejprve k severu a posléze na severovýchod. Nad lesíkem „U Vrbiček“ byl využit k založení rybníku „Vrbičky“, jehož hlavní tok ho obtéká, aby se později spojil před požární nádrží za výravským obecním úřadem s Výravským potokem. Následně protéká celou Výravou, jehož vydláždění bylo naposledy opraveno roku 2016 firmou TERMA a. s. Hradec Králové.

Zde však vyvstává opět problém, neboť podle jedněch zdrojů výše zmíněným soutokem Libníkovický potok zaniká (např. „Památník Vodního družstva pro Černilov a okolí v Černilově, okres Hradec Králové“) a podle druhých zde naopak končí Výravský potok. Dílo „Topografický popis všech osad hejtmanství kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ od Josefa Horáka o něm píše pouze toto: „Po vsi teče nepatrná struha s dešťovou vodou.“ V Műllerově mapě Čech z roku 1720 je zakreslen pouze Výravský potok a po Libníkovickém v ní není památky. Rozřešení nám nepřinese ani kniha „Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR“ od Vladimíra Vlčka, Jaroslava Kestřánka, Huberta Kříže, Stanislava Novotného a Jana Píšeho, neboť v ní není uveden ani jeden z nich. V katastrální mapě je však uveden jako jeho název Výravský potok, a tak bude nejlépe se podržet tohoto pojmenování, jež je také nejvíce používáno. To potvrzuje např. dílo Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“, v němž se píše: „Vesnice Výrava leží 243 m n. m. a 13.6 km od Hradce Králové. Má tvar dlouhé ulice. Rozkládá se v mírné dolině pod opukovým návrším Křiv zvaném (285-287 m n. m.) podle potoka Výravského, který pramení u Jílovic a do něhož vlévá se ve vsi jiný potok, vyvěrající v Libnikovicích. Dříve bývaly ve vsi dva rybníky. Nyní je tu 7 vodních nádrží.“

Ať tak, či onak, spojený tok míří od Výravy k lesu Kaltouzu (Kalthausu), jehož středem protéká (zaniklá zdejší vodní tvrz využívala právě jeho toku), aby se na jeho západním konci stal pravostranným přítokem Malostranského potoka (Číbru), a to po 8,8 km od Libníkovic. Pokud bychom oba potoky brali zvlášť, tak by Libníkovický potok měl do Výravy délku 4,8 km a Výravský potok by byl o celkové délce 5,6 km a vlastním povodím 11,5 km2 (od pramene v jihovýchodní části Výravy). S jistotou můžeme pouze říci, že správcem obou toků je společnost Povodí Labe, s. p.

I tyto vodní toky prošly regulačními pracemi, které byly spojeny s melioracemi na přilehlých polích a loukách. V Libníkovicích bylo ustaveno vodní družstvo již v roce 1912, naopak koryto ve Výravě bylo zpevněno kameny a jinak upraveno v letech 1928-1932 a poté několikrát v poválečném období, takže dnes je profil Výravského potoka z jedné části přirozený a z druhé části upravený položenými kameny a dlaždicemi na bocích, místy je dokonce na některých místech celý zaskružený. Dno koryta je rovněž z části přirozené a částečně upravené dlaždicemi nebo kameny. K této úpravě došlo rovněž kvůli častým povodním, ač se to z jejich normálního průtoku ani nezdá, ale nemusíme chodit daleko do historie, neboť Libníkovice s Výravou zažily poslední velkou vodu v květnu 2016, kdy je zasáhla blesková povodeň (v tisku je však Výravský potok zaměněn za Malostranský, jenž zástavbou Výravy neprotéká, v některých veřejných zakázkách jsou oba názvy zaměňovány, jak vidět, tak ve zdejších potocích je stále chaos a lidé v nich mají „guláš“).

Libníkovický potok na mapě