Loading...
Bad Wörishofen je lázeňské město s asi 17 000 obyvateli, největší a nejlidnatější ve švábském okrese Unterallgäu. Leží asi 80 km západně od Mnichova a 35 km východně od Memmingenu na řece Wörthbach. Nálezy kamenných nástrojů dokládají osídlení regionu již v mezolitu. Z římského období tu byly objeveny dva poklady mincí a základy strážní věže u Schlingenu. Obec je poprvé doložena k roku 1067. V té době již patřila augsburskému biskupství. V roce 1243 ji odkázala Kristýna z Fronhofenu dominikánskému řádu s podmínkou, že bude využita k založení kláštera. Dominikáni darovali vesnici nově založenému klášteru svaté Kateřiny v Augsburgu. Dnešní barokní klášterní komplex byl postaven pod vedením stavitele Franze Beera v letech 1719-1721, se štukovou výzdobou a freskami od Dominika a Johanna Baptista Zimmermannových. Nedaleký farní kostel sv. Justiny pochází již z období 1519-1520.
Německý kněz a léčitel, jeden ze zakladatelů přírodní léčby vodou Sebastian Kneipp (1821-1897) pocházel z chudé rodiny, živil se původně jako tkadlec. Po maturitě na gymnáziu onemocněl tuberkulózou, pokládanou v oné době za nevyléčitelnou. Tehdy se však seznámil s knihou „O léčivé síle čerstvé vody“ („Unterricht von der Heilkraft des frischen Wassers“) od Johanna Siegmunda Hahna (1696–1773) a později také s metodami vodoléčby Vincence Priessnitze z Gräfenbergu (dnešní Lázně Jeseník). Pomocí těchto metod se zanedlouho uzdravil. Roku 1852 byl vysvěcen na kněze. Věnoval se jak léčení lidí, tak i publikování svých léčebných metod (jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny), jež až do konce svého života praktikoval právě v lázních Wörishofen blízko svého rodiště, kde byl farářem. Kolem roku 1889 tu byl pod jeho vedením zahájen pravidelný lázeňský provoz. Jeho terapie přitahovala do vesnice bohaté lidi, hledající uzdravení. Mezi lety 1891 a 1896 došlo k výstavbě více než 120 nových budov, převážně hotelů a penzionů. V roce 1896 byla otevřena železniční trať Türkheim–Bad Wörishofen. Před 1. světovou válkou měl Wörishofen již přes 10 000 lázeňských hostů ročně. Lázeňský průmysl během 1. světové války prudce upadl a hotely a lázeňské kliniky byly využívány jako vojenské nemocnice. V meziválečném období se počet hostů opět zvyšoval. Za 2. světové války sloužilo lázeňské městečko znovu jako vojenská nemocnice. V roce 1949 získal Bad Wörishofen status města. Lázeňská turistika se opět rozvíjela, což vedlo k dalšímu stavebnímu boomu. V lese Eichwald bylo postaveno stejnojmenné sanatorium, provozované lékařem Wilhelmem Weissem. Termální lázně, otevřené v květnu 2004, se staly novou hlavní atrakcí.
Zdejší lázeňský park se může pochlubit jednou z největších růžových zahrad v Německu, obsahuje více než 8 000 růžových keřů a přes 530 odrůd. Město se pyšní řadou budov, jež hrály důležitou roli v příběhu otce Kneippa, jako je jeho první lázeňský hotel Sebastianeum, postavený v letech 1890 až 1891.
Kneippovo muzeum bylo založeno v dominikánském klášteře, kde sloužil jako zpovědník od roku 1855 až do své smrti. Mezi další muzea ve městě patří Muzeum ryb v Allgäu, Muzeum letectví či Jihoněmecké muzeum fotografie.
Příznivé klima v nadmořské výšce 620 až 700 metrů a severní okraj kopcovitého regionu Allgäu vytvářejí ideální podmínky pro volnočasové a sportovní aktivity. Pěkná asi 13 km procházka je např. okruh: Waldsee - Waldmühle - Jagdhäusle - Tannenbaum - Sonnenbüchlsee - kaple sv. Ducha - termální lázně a zpět.
Od roku 1985 se každé jaro v divadelním sále Kurhaus koná mezinárodní šachový turnaj Bad Wörishofen Chess Festival.
Asi nejvýznamnějším rodákem Bad Wörishofenu je filmový režisér , herec a spisovatel Rainer Werner Fassbinder (1945–1982).