Krátce o prvních velkých výstavách v Hořicích

Již od počátku 19. století byly provozovány různé školní a spolkové výstavy a přehlídky, avšak akce větších rozměrů se zde začaly konat až koncem téhož století. První výstavou, která se uskutečnila v Hořicích, byla Krajinská hospodářsko-průmyslová výstava, jež byla uspořádána Hospodářsko průmyslovou jednotou okresu hořického 27. a 28. září 1872 na pozemcích, kde později vznikla továrna Bratři Goldschmidtové a spol. Protože se jednalo o velkou novinku, byla výstava na tehdejší dobu velmi slušně vypravena, účast vystavovatelů byla obstojná a návštěva byla více než hojná. V umělecké oblasti vynikl svými dřevořezbami Josef Verich z Turnova, návrhem na Žižkův pomník Pavel Jiříček z Hořic a hotovou sochou Jana Žižky jeho krajan Antonín Myslivec. Také finanční výsledek této akce byl dobrý, protože její přebytek činil 1 200 zlatých. Předsedou výstavy byl Josef Wirth, tehdejší předseda Hospodářsko-průmyslové jednoty, místopředsedou Hynek Raiman a jednatelem zvěrolékař Josef Feifar. Ne vše však bylo v pořádku, což můžeme číst v konstatování "Krakonoše", jenž vyšel 14. října 1872: "V celku vypadla výstava dosti dobře. Ku konci radíme, aby se do komitétu méně lidí, za to ale více inteligence brala, poněvadž se zhusta stává, že do komitétu vstupují lidé, kterým o to běží, aby ulovili cenu pro sebe anebo své známé. Vystavovatelé musí pak okolo nich ocáskovat anebo je i jinak získat hledět, nechtějíli odejít s prázdnou, třeba by měli nejlepší vědomí o dokonalosti svého zboží."

Po jejím ukončení bylo v rámci Hospodářsko-průmyslové jednoty ustanoveno, že se takováto větší výstava bude konat každým desátým rokem, ale místní obyvatelstvo bylo nakloněno kratšímu termínu, a tak bylo rozhodnuto v dubnu 1879, že další, tentokrát okresní výstava, se uskuteční ve dnech 14. a 15. září téhož roku, a to v souvislosti s oslavou svého desetiletého trvání. Do předsednictva výstavy byli opět zvoleni hlavní funkcionáři Hospodářsko-průmyslové jednoty. Předsedou se stal Matouš Jezbera, místopředsedou V. Dušek, jednatelem a pokladníkem Josef Feifar. Výstava se uskutečnila v polích, na nichž byla později vybudována odborná škola sochařsko-kamenická.

Také její úspěch byl o mnoho větší, protože její vedení již získalo zkušenost s tím, co by návštěvníci na ní chtěli a co ne. Úprava byla skutečně nádherná a též dražší, přibylo vystavovatelů a zároveň s tím též návštěvníků. Veškerý příjem činil 4 159 zlatých a 13 krejcarů, přičemž čistý zisk dosáhl 128 zlatých a 12 krejcarů. Současně s ní probíhal ve městě 2. kočovní sjezd štěpařů a vinařů z Čech, který však nebyl navštíven tak, jak se původně čekalo. V souvislosti s tímto sjezdem Štěpařského spolku pro království České byla Hospodářsko-průmyslovou jednotou okresu hořického uspořádána výstava vína a ovoce pro severovýchodní Čechy, na níž obdržel jedinou zlatou medaili Václav Khol z Ostroměře za loupané sušené ovoce, tehdy velkou novinku.

Později však nastal dlouholetý klid, který byl způsoben tím, že na konci prosince 1882 byl uvalen na hořický cukrovar konkurs a ten ochromil veškerou činnost v celém hořickém okrese. Teprve v roce 1894 se hořický okres zúčastnil královéhradecké Hospodářské průmyslové a národopisné výstavy, která se měla uskutečnit od 12. do 26. srpna téhož roku, ale nakonec byla pro velký zájem prodloužena až do 2. září 1894, a to hromadně ve zvláštním pavilonu na prostranství nynější Pospíšilovy třídy, přičemž některé drobnosti byly prezentovány navíc v odborné škole zámečnické a v budově reálky.

Od 25. do 29. září 1898 se konala výstavka ovoce, před ní výstavka ječmene a 17. a 18. prosince téhož roku rozměrnější a zajímavá vánoční výstava a tržnice řemeslných výrobků. Kromě všech výše zmíněných výstav se konaly v Hořicích ještě různé prezentace prací žáků odborné školy sochařsko-kamenické (např. 13.-15. srpna 1885), dámského kursu na pokračovací škole průmyslové a městské obchodní škole. Všechny tyto výstavy se konaly každoročně. Dále je třeba ještě zmínit výstavku zahradnických návrhů pro Smetanovy sady 18. března 1900, kterou uspořádal Daliborův spolek ku pořízení Sadů Smetanových, a výstavu konkurenčních návrhů na Smetanův pomník, jakož i výstavu soutěžních plánů na nové školní budovy.

Již v roce 1897 bylo opět jednáno o uskutečnění nové výstavy, a to opět v režii Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu hořického. Došlo k řadě přípravných prací a výstava měla být otevřena roku 1899, o čemž hovoří drobný článeček "Národních listů" ze 14. srpna 1897: "Okresní všeobecná výstava bude pořádána v Hořicích r. 1899. Výstavní komitét již zřízen ze všech oborů k vystavování způsobilých. Protektorát výstavy přijali okresní výbor a městská rada v Hořicích. Minulá výstava byla pořádána v Hořicích před 20 roky a všem účastníkům jejím zůstala v dobré paměti jako výstava v každém ohledu zdařilá. Od těch dob stal se v mnohých odvětvích lidské činnosti značný pokrok, takže zamýšlená všeobecná výstava okresní slibuje úspěch a myšlenka její doznává ve všech vrstvách obyvatelstva celého okresu živého ohlasu." Avšak mnoho shromáždivších se nepříznivých okolností její konání nakonec znemožnilo.

Myšlenka na novou výstavu však nezanikla, i když ji převzala jednota samostatných řemeslníků v Hořicích, v jejíž výborové schůzi 3. března 1902 byl učiněn předsedou Janem Novákem návrh na pořádání výstavy, o níž "Jičínský obzor" 17. května 1902 napsal: „Z Hořic. V Hořicích bude v r. 1903 v měsíci srpnu pořádána krajinská hospodářskoprůmyslová výstava. Poněvadž od roku 1879 žádná výstava v Hořicích pořádána nebyla, slibuje, že se s dobrým výsledkem potká, zvláště když všecky kruhy rozhodující slíbily pomoc a účast.“ Z ní se později vyklubala Hospodářská, průmyslová a umělecká výstava českého severovýchodu v Hořicích, uskutečněná od 26. července do 6. září 1903 (nakonec prodloužená do 13. září téhož roku) na více než 20 korcích pozemků pod vrchem Gothardem (jejím středem se staly Smetanovy sady) a pod protektorátem Jana hraběte z Harrachu.

Od ní se vlastně čekalo nejvíce, což potvrzuje zmínka v "Jičínských novinách" z 11. března 1903: "Výstavy v Čechách r. 1903. Letos uspořádány budou v království Českém 3 výstavy: Výstava českého severovýchodu v Hořicích, výstava Pardubická a německá výstava v Ústí nad Labem. - Výstava čes. severovýchodu v Hořicích má bez odporu největší význam a důležitost, což i v kruzích politiků českých obecně se uznává. Mimo cíle výstavami vůbec sledované má výstava čes. severovýchodu v Hořicích i cíle eminentně národní: "Dokázati, že české obyvatelstvo v uzavíraném území není živlem pouze stěhovavým, fluktujícím, a že jsou to namnoze dovední živnostníci a řemeslníci, a dokázati, že požadavek na rozdělení obchodní komory v Liberci a na zřízení nové české komory v Hradci Král. je přesně odůvodněný, oprávněný a nutný. Za tím účelem uspořádána bude výstava Hořická ve velikém, na krajinských výstavách dosud nebývalém slohu. Pořadatelstvo výstavy, město, okres a j. interesovaní činitelové učiní vše možné, a vynaloží vše, aby výstava nejen po stránce věcné, ale i po stránce vnější, co lesku se týká, byla důležitosti a významu svému přiměřena. Český severovýchod bude tu i v tomto ohledu representován jako hospodářsky i průmyslově nejpokročilejší kraj celé říše."

A skutečně se tato výstava, na níž dostali možnost prezentace dokonce i dosud vysmívaní a zatracovaní spiritisté, stala vrcholem snažení hořických spolků i občanů samých. Spolu s ní byly totiž úzce spojeny různé další sjezdy a veřejné akce, z nichž můžeme zmínit např. 30. července 1903 zahájené závody jednot divadelních ochotníků; manifestační sjezd všech, kteří chtěli zřízení nové obchodní komory v Hradci Králové, k němuž došlo 1. srpna 1903; husitskou slavnost, sjezd českých menšin a slet sokolstva severovýchodních Čech o 14 dní později a 8. září 1903 se uskutečnila dokonce jakási volba miss, jež však nebyla volena výstavním výborem, nýbrž návštěvníky a na 1. místě se umístila Vlasta Rumlová, dcera místního advokáta. Nic jiného v historii, natož v pozdějších časech, ji nedokázalo úspěchem dohnat, natož předehnat. Vše navíc podtrhuje to, že o ní referoval rovněž americký krajanský tisk. Trvalou památkou na ni je 12,4 m vysoký obelisk F. L. Riegra s heslem: "Všeliká moc pochází z lidu!" a citátem: "Národu svému přeji z té duše, aby sebe nikdy neopouštěl v malomyslnosti.", který vznikal během výstavy, ale slavnostně byl odhalen až 8. září 1907.