Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Lomnici nad Popelkou

První zmínku o existenci tohoto kostela nalezneme v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod jičínský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Prvním známým plebánem v Lomnici nad Popelkou byl Machek, jehož v roce 1362 nahradil kněz Mikoláš z Prahy (někde se uvádí již rok 1360). Ten následujícího roku odsud odešel a jeho úřad převzal kněz Sbyslav (též Zbyslav). V roce 1369 bylo z Lomnice odváděno 15 grošů papežského desátku. Roku 1383 došlo ke změně far mezi plebány Mikolášem z Lomnice a Janem ze Sobotky. O rok později se zmiňuje existence kostela sv. Mikuláše s oltářem Ukřižovanému Kristu. V roce 1392 založil Ješek z Martinic u lomnického kostela zádušní mši, přičemž půl kopy grošů českých měl k tomu odvádět mlynář Stach "pod městem Lomnicí" (lat. sub oppido Lompnicz) a 1 kopu grošů trojice sedláků ve vesnici (villa) Lomnici. O 2 roky později věnoval Beneš z Byšic, jinak z Valdštejna, kostelu 1 kopu úroku na 2 úročnících v Libštátě. Roku 1407 odešel plebán Jan do Dohalic a jeho místo zaujal kněz Václav. V roce 1408 Jan z Lomnice prezentoval k oltáři sv. Doroty v Lomnici Mikoláše, po rezignaci stejnojmenného předchozího oltářníka. Roku 1409 odešel plebán Václav do Veliše a odtamtud zamířil do Lomnice plebán Jan. Roku 1411 došlo ke směně far mezi plebánem Janem a Janem z Bošína. V roce 1422 nahradil zemřelého plebána Jana kněz Havel. Během husitských válek byla tamní fara opuštěna a následně osazena kněžími podobojí, po nichž přišli utrakvisté, aby byli po bitvě na Bílé hoře vystřídáni římskými katolíky. Sám chrám Páně byl přestavěn roku 1509, aby vyhořel při požáru města v roce 1590. O 2 roky později byl vybudován kamenný kostel a u něj dřevěná zvonice. V letech 1578 a 1583 byla pořízena dvojice kancionálů, jež později odvezli Morzinové do Vrchlabí. V roce 1599 byl v kostele vymalován erb pánů kozlovských, což vyšlo na 45 grošů. Posléze se začalo přemýšlet o výstavbě nového kostela. Sám farář P. Václav Hegler ho chtěl roku 1767 vybudovat pod současnou farou, ale jak vedení města, tak jeho obyvatelé, chtěli, aby stál na náměstí. V roce 1781 byl dosavadní svatostánek zbořen a na jeho místě vznikla v letech 1781-1782 raně klasicistní stavba podle projektu stavitele Antona Teimera z Turnova, přičemž z původního kostela zůstala pouze krypta a dvojice vrchnostenských mramorových náhrobníků Václava Štěpanického z Valdštejna z roku 1579 a jeho manželky Elišky z Martinic z roku 1605. Stavba byla zahájena položením základního kamene 13. června 1781, následujícího roku byl stavěn již oltář, okna a kazatelna, interiér vymalován pražským malířem Fideliem Waiblem a 29. září 1782 byla novostavba slavnostně vysvěcena královéhradeckým biskupem Msgre. Janem Leopoldem rytířem z Haye. Některé interiérové práce však pokračovaly i v následujících letech, např. v letech 1783-1785 byl dokončen oltář, kazatelna a pořízeny varhany. Při požáru v roce 1849 zůstaly z chrámu Páně pouze obvodové zdi a část klenby. Celý mobiliář byl zničen, až na pár drobných věcí, jež se podařilo zachránit. K obnově kostela došlo o 3 roky později, zejména šlo o střechu a krovy. Veškeré práce na kostele skončily až roku 1852. 24.-26. června 1873 zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu. 27.-28. září 1882 navštívil kostel u příležitosti 100 let od postavení a posvěcení chrámu Páně královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Jan Evangelista Hais, jenž posvětil hlavní oltář, nové varhany a hřbitovní kříž. Roku 1887 byla provedena obnova kostela. V roce 1897 došlo na opravu interiéru, jeho výmalbu a restaurování tamních maleb. 12. května 1898 sem zavítal královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych, který zde udílel sv. biřmování. V roce 1899 zde konali sv. misii pražští redemptoristé. 28. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-17726314). Poslední výrazná oprava byla provedena roku 2002. O 2 roky později byl u kostela zřízen misijní kříž.

Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a se sakristií s oratoří po severní straně. Vně jsou jednoduché lizénové rámce. Nad trojosou hlavní fasádou je situován lichoběžníkový tabulový štít, osazený kamennými obelisky. Interiér je zaklenut plackami na pásech, stěny jsou navíc členěny svazky pilastrů s ionskými hlavicemi a uvnitř se v západní části nachází zděná trojramenná kruchta s podkruchtím, které má jak české, tak pruské placky jako sklenutí. Obdélná loď je zaklenuta 2 poli pruské placky a zdvojenými klenebními pásy, čtvercový presbytář má naopak českou klenbu, jež je zakončena konchou a do ní se zařezávajícími lunetami. Původní varhany byly zhotoveny vrchlabským varhanářem Tobiasem Thomasem v roce 1686, aby byly roku 1697 přeneseny Georgem Tillem do Dolní Kalné. Ten v témže roce vytvořil nový nástroj, který byl v letech 1782-1783 nahrazen novými varhanami od Pavla Františka Horáka a v letech 1879-1882 od Josefa Kobrleho (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=567), na něž se získávaly peníze těžce. Nešlo jen o obyčejné sbírky, ale v prospěch jejich zřízení se hrálo i divadlo a stejně tak byly provozovány hudební produkce místního zpěváckého spolku Bořivoj.

Ze zařízení kostela je nejhodnotnější řezbářská část z 2. poloviny 18. století, u níž se uvažuje, že pochází z jedné dílny. Jde o bohatý sochařský hlavní oltář a dvojici protějškových bočních oltářů sv. Jana Nepomuckého s plastikami sv. Víta, Václava a původním obrazem, a oltář sv. Anny se sochami sv. Barbory a Kateřiny a s novodobou malbou; v presbytáři je ještě obraz sv. Rodiny, patrně italský ze 17. století, případně její kopie z téže doby. Za zmínku stojí ještě mramorové náhrobníky z let 1579 a 1605, z nichž jeden je figurální.

Původní zvony byly zničeny již zmíněnými požáry, kdy se rozlily a byly nahrazeny v 19. století novými. V roce 1916 došlo k rekvizici 20 kg vážícího zvonku s nápisem: "OBĚTOVAL NA PAMÁTKU JAN JANSA, MĚŠŤAN PRAŽSKÝ A ČESTNÝ SETNÍK NÁRODNÍ STRÁŽE LOMNICE 1849" a v roce 1942 postihl jeho osud též dva další zvony. Dnes je zde zavěšen zvon s textem: "KE CTI BOHU, CÍRKVI A VLASTI KU BLAHU L. P. 1946 ULIL R. MANOUŠEK A SPOL. V BRNĚ." O všech zvonech v Lomnici nad Popelkou pojednává výborná stať, kterou nalezneme na tomto webovém odkazu: https://www.lomnicenadpopelkou.cz/zvonice-a-jeji-zvony/d-7794.