Tento chrám Páně byl původně románskou nebo raně gotickou stavbou, jež byla založena před rokem 1270 a v roce 1482 papež Sixtus IV. změnil status nově postaveného kostela na farní, přesto býval dlouhou dobu pouhou filiálkou, nejprve k Oseku, naposledy spravovanou z Jeníkova (něm. Janegg), a to z toho důvodu, že v tomto městě mívali vždy převahu nekatoličtí věřící, takže to tu nebylo nikdy moc jednoduché. Někteří doboví němečtí autoři ho dělali dokonce ještě starším, např. P. Lindner z "Duxer Zeitung" píše o tom, že byl částečně postaven v roce 905 z kamenů staršího svatostánku, přičemž první duchovní a faráři tohoto kostela byli dosazováni do svého úřadu mohučským arcibiskupem. Ale podle v roce 2001 provedeného stavebně historického průzkumu vznikl dnešní chrám Páně až někdy ve 3. čtvrtině 15. století. Z toho můžeme vyvodit, že mohl být vybudován částečně ze dřeva a časem prostě podlehl zkáze nebo zanikl v souvislosti s nějakou katastrofou, třeba požárem města. Prostě víme, že z uvedeného období se dochovaly stěny lodi o délce 17,5 m, vedoucí od severozápadní stěny a kamenné okenní kružby presbytáře. Od té doby prošel značnými změnami, o nichž se mnohdy nedochovaly žádné záznamy a byly objeveny až při oněch opravách a přestavbách. Během 1. poloviny 16. století došlo k úpravě bočního vchodu a klenba presbytáře je datována do poslední třetiny téhož století, když někdy ve 2. polovině 16. století do kostela uhodilo a ten byl značně poškozen a měl i vyhořet. V roce 1600 byl zvětšen a přistavěn k němu nový presbytář se 2 sakristiemi. Dokončený svatostánek byl posvěcen 28. dubna 1602 pražským arcibiskupem Msgre. Zbyňkem II. Berkou z Dubé a Lipé, přičemž obdržel současné zasvěcení. Tehdy byla rovněž postavena nedochovaná dřevěná zvonice nad vedlejším vchodem a provedena lodní klenba. Roku 1632 ho měli vypálit Sasové a jeho obnova měla být dokončena v roce 1637 (viz
https://www.hrady.cz/kostel-sv-barbory-hrob). Teprve v roce 1786, během své přestavby za opata Mauricia Elbela, získal kostel zároveň se školou vlastního lokalistu, z něhož se později stal prvofarář. Na přelomu 18. a 19. století ještě přibyla křtící kaple. Roku 1822 došlo k opětovné obnově chrámu Páně. V letech 1861-1862 došlo k velké přestavbě kostela, kdy byla loď prodloužena o dvě klenební pole lodi na severozápadní straně a byla postavena věž, přičemž toto druhé rozšíření kostela bylo zahájeno 17. června 1861. Tehdy bývalý císař Ferdinand I. Dobrotivý věnoval na tento projekt 400 zlatých. 31. srpna 1862 byl rozšířený kostel vysvěcen oseckým opatem a patronem hrobského chrámu Páně Athanasiem Bernhardem. Vysvěcení zvonů se pak uskutečnilo 5. října 1862. Kromě obrazu sv. Barbory zdobil interiér kostela také obraz Odsouzení Krista, který byl zaslán z Říma do Litoměřic pro kostel v Hrobě na paměť toho, „že se obyvatelé vrátili pod ochranu římskokatolické církve“. Jak se obraz dostal do Hrobu, tak o tom se hovoří takto: "Po Letnicích v roce 1722 se v Hrobě v pracovní den v poledne objevila dvojice Židů v bílých rouších, když děti chodily do školy. Požádali jednoho patnáctiletého chlapce, aby jim otevřel kostel a mohli do něj pověsit obraz, který byl zabalen v bílém plátně. Jejich přání bylo vyplněno, takže umístili obraz do kostela a opustili město, aby se vrátili domů do Lovosic. Měli na sobě bílá roucha z toho důvodu, že nedávno předtím konvertovali ke křesťanství. Asi o 4 týdny později se jakýsi cizinec na koni, který byl podle očitých svědků důstojníkem, vyptával na obraz a pohanské Židy. Poté, co si obraz prohlédl, odjel zpět, aniž by uvedl své jméno. Ve 2. polovině 19. století byl fasádám dán jednotný novorománský vzhled. V roce 1904 došlo k opravě místních fresek a ve 2. polovině 20. století byla nevhodně upravena věž. 23. září 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-barbory-13773396).
Jedná se o jednolodní zděnou orientovanou stavbu se sedlovou střechou, s odsazeným polygonálním presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně, s přístavkem na jižní straně a s hranolovou věží s hodinami a helmovou střechou nad západním průčelím (dolní dvoustupňová část má čtvercový půdorys, na ní navazuje osmistěnný užší horní úsek), jež je upraveno pseudogoticky, na jižní straně lodi je původní pozdně gotický portál, přičemž okna jsou hrotitá s plaménkovými kružbami. Presbytář s vymalovanými rostlinnými a geometrickými ornamenty je zaklenut síťovou klenbou s maltovými žebry; triumfální oblouk je půlkruhový s římsou, nad ním je figurální malba mariánského cyklu (Zvěstování, Korunování Panny Marie) a Kristus na Olivetské hoře. Loď je sklenuta 5 nestejně širokými poli křížové klenby bez žeber, přičemž do dvou západních polí je vestavěna plackami podklenutá kruchta. Fasády jsou členěné lizénami a ty jsou propojené obloučkovým vlysem.
Zařízení je převážně pseudogotické z doby úpravy kostela. Na hlavním oltáři z poloviny 19. století se nachází malba sv. Barbory od Václava Vavřince Reinera; vlevo od něj na stěně vedle bočního oltáře je obraz Krista před Pilátem, jinak nazývaný jako Soud Spasitele, pochází z roku 1628 (podle lidové tradice má spolu s 2 menšími obrazy pocházet od Albrechta Dürrera) a v sakristii nalezneme pozdně gotickou křtitelnici. Okna presbytáře získaly barevné mozaiky v roce 1862 díky faráři P. Isidoru Walterovi. Současné varhany postavil v roce 1905 Heinrich Schiffner (viz
https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3430).
Zvonů se v kostele nacházelo vždy více. Ve věži dnes nalezneme zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera z Freibergu o výšce s korunou 94 cm, dolním průměru 94 cm a s nápisem: "VVLT POPVLVM CAMPANA SONANS AD SACRA VENIRE. ANNO DOMINI. M.D.LXXXVII. WOLFF HILGER ZV FREIBERGK GOS MICH. 1587.", jenž se nacházel původně v kostele sv. Michaela Archanděla v Krásném Studenci (něm. Schönborn, zbourán v roce 1966) a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. Dříve tu bývaly ještě 3 další zvony - zvon z roku 1640 od Zachariáše Hillgera z Freibergu o výšce s korunou 82 cm, dolním průměru 78 cm a s textem: "O REX GLORIA VENI CVM PACE ANNO 1640", který je v současné době v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Oseku (vznikl spolu s dalším zvonem a oba byly určeny právě pro Hrob); zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. Za západním oknem věže jsou ještě 2 litinové hodinové cymbály (viz
https://www.nockostelu.cz/kostel/7854/).