Původní kostel na tomto místě byl postaven celý ze dřeva a jako farní byl zmíněn již v roce 1359 (jiné prameny uvádějí až rok 1362, kdy zemřel farář Vojslav; v dalších objevíme zase již rok 1350), kdy k němu náležely Krňovice, Štěnkov, Běleč nad Orlicí a Bělečko, ale jeho existence je zmíněna již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. V roce 1362 nastoupil do svého úřadu nový plebán Pecold ze Dvorů, který nahradil zemřelého faráře Vojslava a zemřel roku 1371. Po něm nastoupil 31. října 1371 nymburský kněz Petr, který zemřel o 5 let později. V roce 1384 býval počítán mezi chudé, protože zdejší plebán neplatil na korunovaci císaře pro chudobu žádný desátek. Roku 1393 byl zmíněn plebán Václav z Třebechovic. O krňovickém plebánovi se objevuje poslední zmínka v roce 1416. Plebánie vzala za své během husitských válek a od těch dob byl kostel filiálním do Třebechovic pod Orebem. Roku 1579 se píše o Krňovicích toto: „V té vsi jest založení na nebe vzetí Panny Marie, ku kterémužto záduší patří rolí, luk a lesů nemálo, čehož se na kněze a potřeby toho záduší užívá.“ V roce 1652 činil příjem třebechovického faráře odtud 1 a ½ kopy grošů míšeňských a korec žita. Roku 1706 měl tento kostel následující majetky: kus lesa; kus pole nazvaného Kopanina, z něhož platil nájemník ročně 30 krejcarů; zahrádku za kostelem, z níž platili 4 krejcary 5 denárů. Jejich výměra nebyla v tehdejších listinách uvedena. Dále měl kostel stříbrný pozlacený a druhý stříbrný nezlacený kalich a stříbrnou uvnitř pozlacenou kazetu. 10. února 1778 však podlehl požáru, který vypukl v chalupě sedláka Jiřího Krejcara u nájemce Holečka a kromě kostela zničil 3 zahradnické a 2 chalupnické usedlosti. Při tomto požáru se rozlila i dvojice zvonů. Na prvním z nich z roku 1490 býval text: „Leta boziho tisiciho cccco dewadesateho tento zwon slit gest ke czti a chwale Panu bohu a matce bozi.“, druhý z roku 1529 nesl nápis: „Leta panie M. D. XXIX. slit gest tento zwon ode mne Diwisse.“ Větší tragédií však bylo to, že v chalupě uhořeli 2 malí synové zahradníka Pumra. Stavba nového kostela se odkládala více než 3 roky. Další kostel v řadě postavil na tomto místě v roce 1781 královéhradecký mistr zednický Václav Runkas, a to podle plánů stavitele J. Hejzlara z Opočna. Rozpočet stavby činil 2 173 zl. a 51 kr. Kamene na stavbu se svezlo 120 sáhů po 4 zl., písku 1 200 vozů, vápna od Žamberka za 86 zl. a 7 kr., cihel od třebechovické obce bylo 17 500 za 105 zl. Vrchnost dala staviva a vápna za 258 zl. Zednický mistr Runkas měl za zednickou práci dostat 480 zl., mistr tesařský J. Hrubý z Opočna za tesařskou práci 190 zl. Jeho oltář byl zhotoven malířem Josefem Kramolínem. Základy se začaly kopat 21. května 1781, 22. června 1781 byl posvěcen za oltářem základní kámen, a to farářem P. Antonínem Francem. 30. října téhož roku byl kostel dostavěn a první služby Boží se v něm konaly na sv. Štěpána. K posvěcení kostela však došlo teprve 5. září 1783. Ale i tento svatostánek podlehl zkáze, když vyhořel 8. srpna 1835. Tento požár vypukl v kovárně Josefa Pumra a vedle kostela strávil do základu 15 stavení. Tehdy lehla popelem věž, střecha, strop, oltář, stolice a opět byly roztaveny také zvony. Nový kostel byl vystavěn v roce 1836 a zvonová věžička byla zřízena až následujícího roku. Tehdy byla pořízena i trojice nových zvonů od zvonaře Karla Viléma Paula z Hradce Králové – první, Rudolf, který byl ozdoben rostlinným motivem, o výšce 30 cm, průměru 42 cm a hmotnosti 70 liber nesl nápis: „CA PANOWANI RVDOLFA COLLOREDO Z MANSFELD FARAŘE WACLAWA WIDEA 1836.“, druhý, František, s ornamentem gotického vzhledu a reliéfem sv. Františka na plášti měl průměr 35 cm, výšku 25 cm, hmotnost 36 liber a nalezli bychom na něm krátký nápis: „K. W. PAVL 1836.“ Malý umíráček měl být pořízen až v roce 1909, ale zmínku o něm nalezneme již v Cechnerově „Soupisu památek“ z roku 1904, takže opět nějaká ta záhada. Ve skutečnosti se jednalo o zvon Václav o hmotnosti 21 liber, který byl rovněž pořízen v roce 1836. Celá tato trojice zvonů, jež měly vesměs stát 94 zl. a 50 kr., podlehla rekvizici roku 1917 a v následujícím roce byly dokonce zabrány cínové píšťaly kostelních varhan, které byly zhotoveny v roce 1903 varhanářem Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou. Roku 1865 měl kostel 10 jiter a 579 čtverečných sáhů pozemků. Nový zvon Josef z roku 1922 byl ulit u Jana Bělohoubka na Pražském Předměstí u Hradce Králové. Ve 40. letech 20. století byl do kostela zaveden elektrický proud. V letech 1969-1970, 1975 a 1982 došlo k jeho rekonstrukci. Od 25. března 2003 je objekt památkově chráněn (viz
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-s-ohrazenim-hrbitova-2142173). V následujícím roce získal novou střechu a fasádu.
Jedná se o bezvěžový neorientovaný kostel s valbovou střechou, který se skládá z obdélné lodi, na níž je posazen oplechovaný sanktusník o čtvercové základně, se segmentově uzavřeným presbytářem a čtveřicí sakristií po jižní straně. Fasáda je jednoduchá a je členěná lizénovými rámci. Segmentově zakončená okna mají nevýrazné šambrány a na každé boční straně jsou celkem tři. Pilastry s čabrakovými hlavicemi členěné vstupní průčelí s hlavním vchodem v kamenném ostění a nad ním s oválným oknem završuje výrazný trojúhelný štít, jenž je římsami rozdělen na 3 části. 3 poli placky do pásů sklenutá loď je od kněžiště oddělena půlkruhovým vítězným obloukem. Presbytář se dvojicí menších oken je zaklenut jedním polem placky a valeně, 11,2 m dlouhá a 8 m široká loď třemi poli placky do pásů a sakristie má českou klenbu.
Díky dvojici zmíněných požárů má kostel velmi chudou výbavu. Na hlavním oltáři můžeme vidět obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ z roku 1848 od Josefa Honka z Nového Hradce Králové, který však stejně jako dřevěná socha Panny Marie, dřevěná kazatelna s bohatě zdobenou stříškou a ostatní výbava pochází z počátku 19. století, případně z toho následujícího. Starší jsou pouze malby sv. Antonína Paduánského a Narození Páně na menze hlavního oltáře, neboť pocházejí z období kolem roku 1780. Křížová cesta sem byla přenesena z kostela sv. Ondřeje v Třebechovicích pod Orebem. Varhany byly zhotoveny Josefem Kobrlem v roce 1904 a k jejich opravě došlo roku 2005 sázavským varhanářem Janem Karlem (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3814 a
https://www.youtube.com/watch?v=5QqeGC345AY&t=1665s).
V sanktusníku je zavěšen 1 zvon z roku 1922 (viz
https://farnosttrebechovice.webnode.cz). Původně tu však bývalo více zvonů, o jejichž zánik se postaraly jak požáry, tak válečné rekvizice.