Koněspřežní železnice

Fotografie (2)  • Foto: oiuztrekjh

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Historie: Koněspřežní železnice z Českých Budějovic do rakouského Lince představuje jeden z nejvýznamnějších technických počinů raného 19. století ve střední Evropě – šlo o první a nejdelší koněspřežní železnici na evropském kontinentě. Myšlenka spojení Vltavy s Dunajem se zrodila již v roce 1807, kdy byl ředitel prvního pražského polytechnického ústavu František Josef Gerstner pověřen prošetřením možnosti vybudovat vodní kanál mezi oběma řekami. Gerstner, ač byl odborníkem na vodní stavby, po důkladném studiu nakonec navrhl místo kanálu vybudování železnice, čímž předznamenal budoucí význam kolejové dopravy. Samotnou stavbu pak vedl jeho syn František Antonín Gerstner a práce byly zahájeny v roce 1825. Severní, česká část trati byla zkušebně uvedena do provozu v roce 1827 a o rok později se stala trvalou součástí dopravní sítě. Celá trať z Českých Budějovic do Gmündu byla dokončena 1. června 1830, pravidelná nákladní přeprava byla zahájena v roce 1832, zatímco přeprava osob byla zavedena teprve dodatečně.

Praktické informace: Vlaky tažené dvojicí koní zapřažených za sebou překonávaly trasu dlouhou 129 km za přibližně 14 hodin a křižovaly se v příhraničním Kerschtaumu. Po nástupu parních lokomotiv byla téměř celá česká část trati postupně přebudována pro provoz parní železnice, čímž koňský pohon ztratil svůj původní význam. Z historické trati se do dnešní doby zachovalo několik cenných fragmentů – například přízemní budova konečné stanice v Českých Budějovicích nebo úsek trati mezi stanicemi Suchdol a Rybník. V obci Holkov je dobře dochována budova přepřahací stanice a nedaleko ní i část náspu s klenutým mostem, což jsou oblíbené cíle zájemců o industriální a dopravní historii.

Zajímavosti v okolí: České Budějovice, výchozí bod trati, nabízejí rozsáhlé historické centrum s renesančním a barokním náměstím, pivovarem Budvar i řadou dalších technických památek. Trasa bývalé koněspřežky je dnes částečně sledovatelná pěšky nebo na kole a je oblíbená mezi milovníky industriální archeologie, kteří po ní hledají zachované fragmenty náspů, mostů a budov.

Doplňkové informace: Koněspřežní železnice je dodnes vnímána jako symbol české technické vynalézavosti a předstihu před řadou evropských zemí v oblasti kolejové dopravy. Zachované fragmenty trati jsou od roku 2019 zapsány do národního seznamu kulturních památek a probíhají snahy o jejich lepší zpřístupnění veřejnosti formou naučných stezek a informačních tabulí podél původní trasy.

Zachované fragmenty koněspřežní dráhy jsou cenným dokladem raného rozvoje kolejové dopravy ve střední Evropě a přitahují zejména zájemce o dějiny techniky a dopravy. Trasa mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem je dnes částečně sledovatelná i formou naučných stezek a cyklotras, které kopírují původní vedení historické trati a umožňují návštěvníkům představit si, jakou vzdálenost museli koňské potahy s vozy denně překonávat. Zájemci o industriální historii mohou trasu bývalé koněspřežky kombinovat s návštěvou dalších technických památek Českobudějovicka, včetně areálu pivovaru Budvar, který rovněž dokládá dlouhou průmyslovou tradici regionu. Pro turisty je zajímavá i skutečnost, že trať byla po dlouhou dobu nejdelší svého druhu na světě, což dokládá odvahu a technickou předvídavost jejích tvůrců v době, kdy železnice teprve začínala nahrazovat povozovou dopravu. Podél trasy je možné narazit i na další drobné technické pozůstatky, jako jsou staré mostní pilíře nebo zbytky náspů, které dokreslují původní vedení trati krajinou jižních Čech.

Sdílet s přáteli

2 turisté zde byli a hodnotili

3,50

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Koněspřežní železnice

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář