Komárno - zajímavosti a památky obce
Velká plocha území ohraničená z jedné strany hradbou Hostýnských vrchů, na druhé vyvýšeninou Maleníku a táhnoucí se od Přerova až k Hranicím a Valašskému Meziříčí je rozmezím Valašska a Hané. Typickou hanáckou „lautr rovinu“ zde ale nevidět, neboť celá oblast je již součástí Podbeskydské pahorkatiny, což samozřejmě notně vyzdvihuje krásu krajiny. V ní je rozhozena spousta zajímavých lidských sídel, z nichž některé se (navlečeny jak korálky na šňůře) táhnou podél železniční trati z Hulína přes Holešov a Bystřici pod Hostýnem do „Valmezu.“
Právě za Bystřicí se koleje mezi Hostýnskými vrchy a pahorkatinou vinou mezi jejími mnohem vyššími táhlými kopci, což svádí dobrodružněji založené poutníky navštívit i místa, kam tur.značky dosud nevedou. (A s jejich barvami tady prozatím značkaři opravdu hodně šetřili: jediná modře značená tur.trasa směřuje z Břestu přes Dřevohostice ku hradu Helfštýnu a další se od něj vinou po hřebeni Maleníku k městu Hranice a lázním Teplice nad Bečvou. Jinak už zde není - pokud nepočítáme cyklostezky, pro pěší turisty vyznačen ani ždibíček.)
Já první návštěvu části Podbeskydské pahorkatiny učinil už loni, kdy jsem podnikl túru z Kunovic přes Lhotku a městečko Kelč do Police u Valašského Meziříčí a velmi se mi tu zalíbilo.
Letos jsem si dal (chtěje poznat další zajímavá místa těchto končin) repete a cestu začal v dědince Komárno. Ta se nachází v oblasti tzv. „Hostýnského Záhoří“ již mimo železniční trať a já se do ní musel dopravit busem.
Obec Komárno je od vrcholu Kelčského Javorníka (865 m) vzdušnou čarou vzdálena asi 3.5 km. Její zástavba se rozkládá v mělkém úvalu okolo soutoku potoka Komárníka s říčkou Juhyní a je obklopena táhlými svahy pahorkatiny. Malé sídlo se nachází na konci okresu Kroměříž (v sousedství okresů Přerov a Vsetín) a dnes v něm žije 260 obyvatel.
První písemná zmínka v kronice se o Komárově objevuje roku 1281. Ve 14.století do ní byl zapsán mlýn s jedním kolem, ve století sedmnáctém funkční železná huť, to vše ale už dávno zmizelo v propadlišti dějin.
Dnes je dědinka bohatě obklopena zelení, což „zmírňuje“ pohled na okolní lány, bonusem pak je výhled na nedalekou hradbu Hostýnských vrchů s jejich nejvyšší kótou, mající ráz mohutného horského masívu. Pokud se domníváte, že název obce má něco společného s tím nesympatickým bodavým hmyzem, nemýlíte se – v minulosti se tu ještě před vysušením nacházely rozsáhlé bažiny zamořené komáry.
Komárno bývalo řadovou vsí, kdy její stavení lemovala hlavní průjezdní silnici. Bývala tu pila a mlýn, v němž se mlelo obilí pro celé panství. Ve 14.století ve vesnici stávala tvrz, která beze stopy zanikla. Majitelé vsi a panství se v minulosti často střídali a až se před koncem 16.století se Komárno stalo přímým majetkem olomouckého biskupa. Se změnou vlastníka nastal velký hospodářský rozmach: byl vystavěn velkostatek pivovar, huť a založeny rybníky, které ale v polovině 18.století zanikly. Obci se dobře dařilo i v následujícím století, „století páry.“ Část pivovaru byla přestavěna na školu a zbytek zakoupila firma Thonet z Bystřice pod Hostýnem a nechala v něm zřídit svou filiálku. V roce 1928 v obci vznikl nový obecní úřad (dnes přestavěný na hasičskou zbrojnici) a nový místní hřbitov. Roku 1936 u žalova vysvěcena nová kaple a v témže roce byla obec elektrifikována. Po druhé světové válce ale v obci nastal hospodářský propad: JZD tady pro nezájem místních nevzniklo, byla zrušena filiálka továrny Thonet, mlýn a zanikl i vepřín, stojící na okraji vsi. Většina místních musela za prací dojíždět do okolí a kvůli poklesu obyvatel zrušena mateřská školka. Bývalý pivovar byl v rámci „Akce Z“ přestavěn na kulturní dům a v sedmdesátých letech zbudována nová hospoda a obchod.
Dnes má Komárno vlastní víceúčelové hřiště, veřejnou knihovnu s dalším kulturním zázemím, obchod se smíšeným zbožím a pohostinství.
Nejstarší památkou je barokní socha sv.Jana Nepomuckého, která byla ze středu obce přemístěna před hřbitov a jejíž sokl je vyzdoben velmi pěknými reliéfy. Hned vedle skuptury stojí kamenný kříž a odborníky ceněný funkcionalistický sakrální objekt. Tahle kaple sv.Cyrila a Metoděje totiž byla vystavěna podle projektu slavného zlínského architekta Františka Lýdie Gahury. Socha, kříž, hřbitov a kaple se nacházejí na východním okraji obce při silnice vedoucí do Kunovic. Na opačném západním okraji Komárna je zase silnice do Osíčka lemována 600 m dlouhou lipovou alejí, v níž dosahují některé památné stromy obvodu až 320 centimetrů. Tady u aleje stojí i Památník obětem světových válek. Ten jsem sice na vlastní oči neviděl, ale z netu vím, že v té první zahynulo 15 místních mužů a následná válka měla z řad místních občanů tři oběti.
Pěkně upravenou náves ve středu vsi krášlí malovaný dřevěný altán, poblíž ní stojí dřevěná skuptura vodníka a budova komárenské hasičárny. Bývalou radniční funkci objektu připomíná malá hodinová vížka. V severní zástavbě obce stojí u silnice kamenný krucifix, ten další se u komunikace směřující do Provodovic a Všechovic osaměle vypíná mezi lány polí asi ¾ km za obcí.
Přidat do oblibených uživatelů
Komárno
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Komárno - zajímavosti a památky obce
