Kolín - ulice Na Hradbách

Ulice Na hradbách je zřejmě nejvýznamnější částí někdejší kolínské židovské čtvrti, což není zrovna málo, protože ta patří k nejcennějším památkám tohoto typu na území Čech. Tato čtvrť bývala svého času „městem ve městě“, ve kterém žilo ve 40 domech asi 400 židovských obyvatel. Kolínské uzavřené ghetto fungovalo až do roku 1782 a od II. poloviny 19. století zde už víceméně probíhaly jen četné přestavby a demolice.

Asi 130 m dlouhá ulice Na Hradbách dnes spojuje další významné kolínské komunikace, a to ulici Pražskou s ulicí Politických vězňů. Její vzhled potěší jak příznivce „starých“ stylů, tak moderny I. třetiny 20. století. Vždyť zde najdeme např. židovskou synagogu, Rabínský dům nebo tzv. Živnostenský dům, jehož nejzajímavější a nejvýraznější část je však otočena do ulice Politických vězňů.

Chceme-li začít synagogou, musíme na prvním místě zmínit jeden dvojdům. Jeho levá část (č.p. 126) je vlastně někdejším gotickým domem ze 14. století, ve kterém nejpozději od roku 1654 sídlila židovská škola. V roce 1745 byl dům  kolínským stavitelem Jedličkou přestavěn (viz. současné pozdně barokní průčelí). Škola později sloužila jako byt rabína a žáci se přestěhovali do nově přistavěné klasicistní budově (č.p. 157) z let 1844 až 1846. Součástí této budovy je také průjezd umožňující přístup k synagoze. Židovská škola zde pak fungovala až do svého zrušení v roce 1898.

Kolínská synagoga je zajímavá už jen tím, že se jedná naši největší synagogou, postavenou do 18. století (mimo Prahu, samozřejmě). Synagoga zde sice stála již na přelomu 14. a 15. století, ale ta současná je většinově výsledkem barokní přestavby z let 1693 až 1696 (upravena pak byla ještě v letech 1721, 1815 a 1844 až 1846). Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953 a od té doby ji vlastní město Kolín. V souvislosti se synagogou musíme zmínit hlavně její interiér s raně barokní lunetovou klenbou a bohatou štukovou výzdobou (reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny). Předsíně jsou sklenuté pozdně renesanční hřebínkovou klenbou, z původního mobiliáře se dochoval pouze svatostánek Aron ha-kodeš a jedna řada synagogálních lavic.

A když už začínáme tím nej, musíme pokračovat činžovním domem (č.p. 93) z let 1922 až 1923, který je známý jako Živnostenský. Byl postaven podle projektu architekta Freiwalda a do ulice Politických vězňů se otevírá dekorativním průčelím v rondokubistickém stylu (rpbustní dekorativní římsy, šambrány, portály apod.). Průchod v této cenné stavbě vede do ulice Na Hradbách.

Dále už budeme postupovat podle č.p. a začneme číslem 122. To nese atrový řadový dům s dochovanou přízemní středověkou dispozicí. Dům č.p. 123 je rovněž řadovým patrovým (dvoj)domem gotického původu, který si zachoval středověké sklepy i jádro celého přízemí.

Dům č.p. 124 je znám jako Rabínský. Jedná se o hodnotný patrový řadový dům, původně ze 13. století, který byl přestavěn renesančně a barokně. Současná rokoková fasáda ale pochází až z poloviny 18. století. V přízemí domu se nachází rituální lázeň mikve z 20. let minulého století, kterou napouští přírodní pramen. Vedlejší barokní dům č.p. 125 je pro změnu bývalou Židovskou radnicí. Pochází z 18. století, má klasicistně upravený štít a je přístupný pouze průchozí chodbou z č. 124.

Za zmínku ale jistě stojí i další domy, např. č.p. 127 (původně gotický, přestavěný renesančně a barokně, současná fasáda z konce 19. století), č.p. 128 (renesanční patrový řadový dům z konce 15. století, přestavěný do dnešní podoby v 18. století), domy č.p. 129 až 131 a 133 (další Freiwaldova stavby z let 1920 až 1923, které navazují na Živnostenský dům), č.p. 152 (původní gotický dům byl v 15. století přestaven renesančně, takže získal uliční průčelí s patrem vysunutým na pískovcových krakorcích – toto průčelí bylo do dnešní podoby upraveno v roce 1732) nebo dům č.p. 154 (dvoupatrový barokní dům, na starších základech s Jedličkovou bohatě zdobenou fasádou z poloviny 18. století).