Kolín – Kouřimská ulice

Kouřimská ulice je jednou z nedlouhých komunikací nacházejících se v historickém centru středočeského Kolína. Vychází z centrálního Karlova náměstí a končí kruhovým objezdem na ulici Politických vězňů, kde se – alespoň směrově – promění v ulici Legerovu. Mezi zajímavosti spojované s ani ne 200 metrovou Kouřimskou ulicí patří např. fakt, že zde najdeme stejně tak jedny z největších domů v historickém centru Kolína, jako ten úplně nejužší. A také je zvláštní, že dům výrazný až nejnápadnější nijak zvláště ceněn není, zatímco ten, který tak trošku působí jako „nepovedená historizující rekonstrukce“, je vynášen až do oblak. Tak už to ale občas bývá …

Pod č.p. 14 najdeme dům známý jako Skálovský. Tento řadový patrový dům středověkého původu (dodnes zachovány gotické klenuté sklepy s kamenným portálkem) byl v podstatě znovu postaven v 16. století a v I. čtvrtině 17. století sloužil jako škola. Dnešní podoba s historizující fasádou s pseudorenesančními prvky však vznikla až v 19. století (plasticky bohaté rámování oken. pilastry s dekorativní hlavicí, římsa zdobená zubořezem). Patrový dvojdům č.p. 18 a 19 býval kdysi velkým gotickým domem městského písaře, který byl v roce 1527 rozdělen na tři domy. Po požáru v roce 1796 získal objekt svou současnou pozdně barokní podobu, částečně ještě upravenou v 19. století.

Nápadný je velký dvoupatrový nárožní dům s č.p. 20, známý jako Chvorovský. Původně se jednalo o gotický dům z II. poloviny 14. století, který byl barokně přestavěn v roce 1734 a který bývá považován většinou za součást Karlova náměstí. Svou dnešní podobu získal při radikální úpravě v letech 1844 až 1850, kdy mj. došlo k zazdění podloubí, a roku 1883, kdy byla dokončena bohatě členěná eklektická fasáda s neorenesančními prvky. V přízemní prodejně se prý v roce 1963 natáčely některé scény Formanova Černého Petra.

Číslo 24 má již zmíněný kačer mandarínský, tedy nejvýraznější dům v ulici. V roce 1890 jej pro svou manželku postavil architekt Čeněk Křička, který fasádu domu „okopíroval“ z renesančního paláce Vendramin Calergi na benátském Canale Grande. A když už se vracíme k úvodu článku, tak oním nejužším domem v historickém centru města je č.p. 105. Dům je postavený na původní středověké parcele a jeho šířka dosahuje hodnoty pouhých čtyř metrů.

Jako „předzávěr“ pár řádků o dvou objektech. Tím prvním je č.p. 115, tedy velký řadový dvoupatrový dům středověkého původu, který býval součástí sousedního Chvorovského domu a který má v poměrně střízlivě pojaté fasádě secesní dekor. Dům č.p. 136 pak bývá popisován jako velmi hodnotný patrový nárožní dům, který vznikl spojením dvou užších staveb na gotických parcelách. Poprvé je písemně zmiňován na konci 15. století a v roce 1622 se stal součástí židovské čtvrti. Odborníci tvrdí (a autor článku – coby čirý laik - to moc nechápe), že si tento dům přes všechny své pozdější úpravy většinově uchoval svou renesanční podobu se dvěma nesymetrickými štíty z poloviny 16. století. Za nejpůsobivější bývá označováno severní průčelí nesené šesticí konzol na kamenných krakorcích.

Úplný závěr je věnován dvěma monumentálním objektům, které se již nachází mimo historické jádro Kolína a na které si doposud naši památkáři nevzpomněli. Tím prvním je budova bývalé Obchodní akademie (objekt vedle sídla policie stále slouží „obchodce“), tím druhým palác někdejší Rakousko – Uherské banky (svému účelu budova slouží stále, jen ji obývá banka více Komerční).

Budova Obchodní akademie byla postavena v letech 1858 až 1859 podle projektu Josefa Spudila. Tehdy byla ovšem sídlem Gymnasia a OA sídlila jinde. Obě školy si v roce 1953 své objekty prohodily. Budova je postavena v historizujícím stylu neorománského slohu a neogotiky. Její symetrické průčelí tvoří tvoří tři trojúhelníkové štíty zdobené zubořezem; z toho prostředního vybíhá gotizující hodinová věž. Vstupní portál zastřešuje portikus na sloupech se zdobnými hlavicemi.

Palác Rakousko-Uherské banky byl postaven v letech 1913 až 1914 podle projektu arch. Otakara Nekvasila. Vznikla tak honosná budova s mohutnou mansardovou střechou, barokně se vlnícím průčelím a secesním dekorem. Zajímavostí je nárožní gloriet.