V druhé polovině 19. století se začalo budovat nové železniční spojení Brna s Vídní. Jednalo se o značně členitý terén, tudíž na trase bylo potřeba vybudovat několik mostů a tunelů. Kromě toho největšího a nejvýznamnějšího mostu přes údolí řeky Jihlavy, naplánovali všechny jako dvojkolejné.
Viadukt u Ivančic byl vybudován v letech 1868-1870 a do provozu byl slavnostně předán 15. září 1870. Most o celkové délce 373 metrů a hmotnosti cca 1.600 tun byl rozdělen na šest polí, které podepíralo pět ocelových příhradových pilířů s kamennými patkami a na každé straně kamenné podpěry. Největší výška nad údolím činila 42,7 metru. Nosná ocelová konstrukce mostu byla zhotovena ve francouzsko – belgických železárnách a strojírnách.
Investorem byla C. k. rakousko-uherská státní železniční společnost a jednalo se o první stavbu tohoto druhu na území Rakouska-Uherska. Zajímavý vzhled pilířů tohoto významného technického díla a podíl francouzských strojíren na výrobě vede občas k úvahám, zda se na jeho návrhu nepodílel Gustav Eiffel. Ale důkazy nejsou, a tak se jedná patrně pouze o spekulace. Náklady stavby činily 702 tisíc zlatých. Montáž proběhla na tehdejší možnosti a technické vybavení velice rychle. Během pěti týdnů smontovala konstrukci asi třicítka dělníků. Při stavbě viaduktu a železniční trati byl poprvé na našem území použit při ražbě tunelů dynamit.
Kde se tehdy vloudila chybička se neví, ale již v roce 1876 se objevily v konstrukci mostu poruchy. nejprve byly v roce 1892 vyměněny pilíře, respektive do původních litinových byly vestavěny nové železné z válcovaných profilů, které byly vyrobeny v Rumunské Resitě. Veškeré zmíněné úpravy byly prováděny za provozu trati bez výrazných omezení.
V následující době se uvažovalo o generální opravě, ale doba tomu nepřála. Nakonec most přežil obě dvě světové války a stále po něm jezdily vlaky, a tak se jeho rekonstrukce odkládala. Na začátku šedesátých let padla poprvé zmínka o výstavbě nového železničního mostu v těsné blízkosti původního a ke konci tohoto desetiletí se s jeho výstavbou skutečně započalo. Dokončení se dočkal v roce 1978. Mezitím, 25. října 1963, byl starý viadukt zapsán do seznamu kulturních památek. Poslední vlak po něm přejel 9. 11. 1979 v 7 hodin a 2 minuty. Ještě téhož dne byla železniční doprava převedena na nový most. V současnosti tady vede železniční trať č. 244 z Brna do Hrušovan nad Jevišovkou a dále. Nebližší železniční stanice má název Moravské Bránice.
Původní viadukt byl ponechán na svém místě, ale nikdo se o něho asi nestaral, a tak chátral. Bohužel i památková ochrana byla po devíti letech zrušena, a tak v roce 1991 byl už stav viaduktu tak vážný, že musela být rozebrána nejprve jeho první část a další demontáž následovala o osm let později. Torzo mostu, které se dochovalo do dnešních časů, představuje jeden pilíř, jedno celé pole, část druhého pole a jedna opěra. Při bedlivém průzkumu lze spatřit zarostlé kamenné patky pilířů. V roce 2000, kdy by viadukt slavil 130. výročí uvedení do provozu, byl pozůstatek mostu vyhlášen za technickou památku.
Tohoto příhradového torza si nelze nevšimnout, ať už jde člověk kolem pěšky, na kole či jede autem.
Zajímavé jsou také vlastnické poměry okolo torza mostu. Železná část a jedna břehová opěra je totiž v majetku města Ivančice, druhá břehová opěra patří obci Moravské Bránice a něco by mělo také patřit Českým drahám. Tudíž jednání ohledně budoucího osudu tohoto velice zajímavého místa jsou složitá. Jedním z návrhů je část mostu zpřístupnit jako rozhlednu, jelikož by se tady nabízely zajímavé výhledy do okolí. Ale vše je o lidech a penězích.
*
Nejenom v Ivančicích jsem viděl samá zajímavá místa:
Poslední aktualizace: 27.12.2025
Ivančice a Železniční viadukt či Bránický železňák nebo Ivančický viadukt (2026) na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Ivančice a Železniční viadukt či Bránický železňák nebo Ivančický viadukt (2026)
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!