Husův sbor v Dobrušce

Husovy oslavy se v Dobrušce konaly pravidelně již od konce 19. století a byly v režii místní TJ Sokol, která spolupracovala s pěveckými jednotami „Vlasta“ a „Dobroš“. Církev československá vznikla celostátně až 8. ledna 1920 v Praze, ale k organizaci této církve na Dobrušsku došlo teprve 29. září 1921, kdy byla v Dobrušce ustavena první místní rada starších. První bohoslužby zdejších husitů se uskutečnily až 9. října 1921 v Archlebových sadech. Zprvu spadali dobrušští věřící pod Nové Město nad Metují, ale v roce 1925 došlo ke státnímu souhlasu se vznikem náboženské obce na Dobrušsku se sídlem farního úřadu a rady starších, a to právě v Dobrušce. Dalších 5 let se mnoho nezměnilo, protože náboženská obec byla stále administrována z Nového Města nad Metují. Náboženské úkony měli na svých bedrech učitelé náboženství jako jáhnové, někdy sem zavítali novoměstští duchovní, zejména při významných příležitostech, aby propagovali nově vzniklou církev a pomáhali jejímu rozšíření mezi lidem.

Teprve v srpnu 1930 sem byl dosazen první duchovní a přeneseny matriční knihy, jež byly založeny roku 1927. Obvod náboženské obce se tehdy kryl s hranicemi soudního okresu opočenského a v roce 1938 byly k Dobrušce navíc přifařeny ještě Ještětice, dosud náležející k Rychnovu nad Kněžnou. Nejhorším bylo to, že náboženská obec neměla vlastní objekt k modlitbám a dalším církevním aktům. Nebýt vstřícnosti místní školní rady, jež zařídila církvi místo v tělocvičně zdejší měšťanské školy, bylo by velmi těžké hledat nějakou vhodnou místnost. I tak se objevily různé problémy a nedorozumění, protože se jednalo o školní objekt a podle toho se musela náboženská obec zařídit.

Kvůli tomu i při myšlenkách na budoucnost sboru se začali věřící poohlížet po tom, jak si zařídil vlastní objekt, v němž by byli svými pány. Nejprve projevili zájem o místo, kde později vyrostla živnostenská škola. Jeho získání však skončilo neúspěchem. O vhodných pozemcích bylo jednáno při všech schůzích i valných shromážděních několik let, protože lidé se nedokázali shodnout na té jediné a nejvhodnější lokalitě, navíc neměli dostatečné finanční prostředky ke stavbě vlastní modlitebny. Nakonec byl zakoupen pozemek v Jiráskově čtvrti nedaleko Brtevského potoka, který doporučil sboru pražský architekt Ladislav Machoň. Jeho celková rozloha činila 9 208 m2, z čehož bylo nakonec zastavěno 2 746 m2.

Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo 21. července 1935 a bylo zároveň oslavou 10 let trvání místní náboženské obce. Kámen byl přivezen z pískovcové hory Ostaše, a to přímo ze Sluje českých bratří, v níž se v protireformačním období konaly bohoslužby tajných evangelíků. Stavba pokračovala přímo mílovými kroky. Snad díky tomu, že většinu prací získaly místní firmy a účastnili se jich též přímo farníci. Již 27. října 1935 bylo otevřeno kolumbárium s urnovým hájem a samotný Husův sbor s farou a 18,5 m vysokou věží 24. května 1936, což dokazuje krátká zmínka v „Národních listech“ z 25. května 1936: „Nový Husův sbor církve československé otevřen byl slavnostně včera v Dobrušce za účasti přes 4000 osob.“

Stavbu vyprojektovali ve funkcionalistickém slohu architekti Bohuslav Kubeček a Václav Steklík z Jaroměře a jejím provedením byl pověřen stavitel Josef Jirsák z Dobrušky, od něhož byl v roce 1926 zakoupen pozemek pro výstavbu. Parkovou úpravu okolí sboru a úpravu umového háje navrhl zahradní architekt Josef Kumpán z Prahy.

Musíme také říci to, že náboženská obec byla tak vstřícná, že zde nechala fungovat místní českobratrskou církev evangelickou, jež měla obdobné problémy jako husité před několika lety. Odsud nakonec odešla poté, co získala do svých rukou bývalou synagogu. Místo ní tu dnes působí jiná církev - Církev adventistů sedmého dne.

Kromě bohoslužeb se v Husově sboru uskutečnilo a v budoucnu ještě bude konat rovněž mnoho divadelních představení, koncertů a dalších společenských a kulturních akcí, z nichž můžeme jmenovat část koncertů mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka, jenž byl založen v roce 2011. V objektu sboru jsou rovněž umístěny vzácné varhany (jediné s pneumatickou trakturou v regionu) z roku 1904, které jsou dílem firmy A. Schuster & Sohn Orgelbau ze Zittau a byly sem přeneseny v roce 1954 z rozbořeného evangelického kostela v Rudníku, protože se zamýšlelo s tím, že budou opraveny a nahradí dosavadní hudební doprovod harmonia. Jediným, k čemu však došlo, bylo to, že krnovský varhanář Josef Kloss upravil skříň, aby se nástroj vešel pod strop kůru, zhotovil nový hrací stůl a nejspíše upravil také rozmístění vnitřních částí varhan. Na tento nástroj se však dlouho nehrálo. Opravu tohoto nefunkčního nástroje inicioval až varhaník Pavel Svoboda, který je podle podnětu Stanislava Kupky z Mělčan znovuobjevil roku 2012. Delší dobu trvalo sehnání potřebných financí, ale výsledek stál za to. 10. června 2015 se opravy ujala firma Roberta Pončy z Krnova a oprava byla zakončena počátkem listopadu téhož roku po finálním ladění nástroje intoniérem Tomášem Fafílkem. 7. listopadu 2015 se uskutečnil děkovný koncert pro dárce v podání Pavla Svobody a Lukáše Koblásy.

Vedle toho došlo k různým opravám budovy samé. Poslední a zásadní rekonstrukce objektu zároveň přišla až s přelomem 20. a 21. století, jež byla zakončena v letech 2003-2004 opravou střechy a omítek. Na závěr ještě zmiňme, že Husův sbor má určitou spojitost s místním hrdelním právem, a to tak, že v jeho zahradě stávala do roku 1908 stará katovna, jíž měl postavit první známý kat Michal.