Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice v Třebenicích

Tato místa se dříve již nacházela mimo město, a to přímo za jejich branami, resp. za tou východní, kterou se směřovalo do města od Lovosic, Čížkovic, Úpohlav, Házmburku nebo Libochovic. Původně sloužila jako pastviny nebo pole, takže se později začala hodit k tomu, aby se z nich stalo nové pohřebiště, neboť když se měl stavět nový kostel Narození Panny Marie, jenž byl větší než dosavadní chrám Páně, musela se najít jiná lokalita k pohřbívání místních obyvatel, protože na dosavadním hřbitově zůstávalo pouhých pár míst. Kdy se tak stalo, to nevíme přesně. Mnozí autoři odhadují, že k tomu mohlo dojít po roce 1551, čehož dokladem by mohlo být rovněž to, že roku 1568 určil svou poslední vůlí Václav Bartošovic jinak Penížek, jenž je zmiňován v nápisu na kostelní věži, část svého majetku v podobě některých svých vinic k vydláždění cesty od městské brány až „ke svaté Trojici”. Z čehož můžeme usoudit, že předchůdkyně současného objektu tu musela stávat již kolem poloviny 16. století a stejně tak nevíme, zda se jednalo o kamennou, nebo dřevěnou stavbu, natož bychom znali, zda tehdy stávala také samostatná zvonice. S jistotou víme pouze to, že vdova po výše jmenovaném Anna Penížková dala v roce 1576 odlít velký zvon ke cti Nejsvětější Trojice, který se zde dosud nachází. V 17. století musela být tato kaple v příšerném stavu, snad doslova ruinou, neboť roku 1678 obec žádala abatyši svatojiřského kláštera - Annu Mechthildu kněžnu Šenveisovou z Ekšteina - o příspěvek k postavení "kapličky sv. Trojice na krchově, která již dříve bývala, ale nyní se znova stavěti musela." Nebožtík Jáchym Štraboch na tuto stavbu odkázal 100 zlatých, nějaké další pak matka Václava Mayera a pomocí dalších darů a právě příspěvku klášterní vrchnosti se shromáždil dostatečný obnos, aby se stavba mohla zahájit. V květnu 1692 byla louka před kaplí vyčištěna, aby si zde při své cestě mohla případně odpočinout Františka Helena Pironka z Gallianu. Co se zde mělo nacházet, tak to se nám nedochovalo. Je možné, že tu byly sutiny z kaple, nějaký stavební materiál na budoucí stavbu, nebo prostě nějaký nepořádek. V srpnu téhož roku bylo konečně usneseno, že se bude nová kaple sv. Trojice konečně stavět a na místo se začal prozatímně navážet kámen a písek, a to podle rozvrhu poddanských prací zdejších obyvatel. K tomu je však třeba dodat, že základní kámen nové stavby měl být položen již 16. května 1686, z čehož je vidět, že se u nás nikdy s ničím nespěchalo, ať již to bylo dříve, či v současnosti. Z roku 1695 máme zmínku o tom, že bylo spěcháno se stavbou kaple, aby se lešení mohlo postavit při vrchním kostele, kde bylo potřeba schodit nebezpečné kruchty. Ještě v témže roce na podzim došlo k dokončení kaple, následujícího roku byla obílena a 25. listopadu 1696 byla zdejším farářem posvěcena. Roku 1698 došlo ke smlouvě s malířem Orlitzrem (též psán jako Worlitzer) o malování oltáře "něco na způsob mramoru a něco alabastru", přičemž obrazy dal malovat Tomáš Peřina. Tím asi skončila úplně stavba kaple. Postupem času však začala opět chátrat, což není nic divného, pokud byl její stav zanedbáván, takže v roce 1835 se kaplan P. Jan Krejčí rozhodl ke sbírce na její obnovu, jež vynesla po městě i přifařených vsí 200 zlatých. K tomu mu ještě obyvatelé pomáhali bezplatně při zřizování nové střechy a vybílení kaple. Když toto dokázal, rozhodl se předem jmenovaný ještě uskutečnit sbírku na ozdobení oltářů, která vynesla 40 zlatých. Další opravy kaple pak proběhly v letech 1880 a 1896. V roce 1921 ji obec propůjčila Církvi československé, ale tento krok byl o rok později jak okresním, tak zemským úřadem zrušen jako nezákonný. Roku 1928 došlo k opravě fasády a střechy. 1. září 1964 pak byla kaple zapsána do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kaple-nejsvetejsi-trojice-12810209). V letech 1975-1976 došlo k její opravě a přestavbě na smuteční obřadní síň (viz https://trebenican.estranky.cz/clanky/historie-nasich-domu/kaple-sv_-trojice.html). Poslední výraznější úprava jejího interiéru se uskutečnila v roce 2011.

Jedná se o raně barokní jednolodní obdélnou stavbu se 2 okenními osami, s rovným závěrem bez oken a zaoblenými východními nárožími. Boční fasády mají pilastry a segmentově zakončená okna, v jižní stěně nalezneme portálek s uchovitě zalamovaným rámcem, přičemž závěr je hladký. Průčelí s plochým středním rizalitem je členěno též pilastry a vyvrcholeno volutovým štítem se segmentovým nástavcem. Portál je obdélný, se segmentovým štítem; 0,74 m vysokým sousoším Nejsvětější Trojice, na jehož podstavci je text: "WW 1669" (pravděpodobně inciály Wíta Wykroczila, potomka stejnojmenného donátora druhého zvonu) a letopočtem 1695. Za tím je segmentové okno. V horním podlaží je pak slepé okno, v něm stejně jako ve vrcholovém segmentovém štítu osmicípá hvězda, přičemž mezi tou spodní a oknem je nápis: "1896 FN". Interiér je sklenut valenou klenbou s lunetami a pásem a stěny jsou členěny pilastry. Kruchta s kanemmým kuželkovým zábradlím je podklenutá valenou klenbou s lunetou. V jižní části je vestavěné schodiště. Východní rohy lodi jsou zkoseny, v nich jsou situovány niky s mušlemi pro sochy sv. Jana a Máří Magdalény, ve východní stěně je ještě mělký výklenek, otevřený stlačeným obloukem se sedly, přičemž nad zmíněnými zkosenými nárožími i výklenkem nalezneme lunety. Na střeše je pak umístěn typický sanktusník.

Zařízení kaple bylo téměř veskrze z 18. století. Hlavní oltář z 1. čtvrti 18. století byl vybudován jako zděný s vyřezávaným antependiovým rámem. Jeho zadní dřevěná stěna měla zdobně vyřezávaný tabernákl a 2 boční pole, v nichž bylo poprsí Odpočívajícího Krista a Bolestné Matky Boží. Vystupující rohy zabíraly klečící andílkové. Obraz pak představoval Korunovaci Panny Marie skrze Nejsvětější Trojici. Boční oltář byl upraven z edikuly epitafu z 1. poloviny 17. století. V zaoblené nice ve zdi nad dřevěnou menzou byl dřevěný sloupový dvoupatrový nástavec, v dolním patře malba Smrti Panny Marie, v horním patře štukový reliéf Vzkříšení mrtvých. Celek byl pak korunován postavou Krista trůnícího na zeměkouli. Podle některých zmínek bývaly v kapli varhany, ale o nich se mi nic nepodařilo dohledat. Co přesně se v kapli dnes nachází, tak to nevím, vždy jsem zde byl, kdy byla nepřístupná, ale našel jsem něco na webu města (viz https://www.mesto-trebenice.cz/201106-kaple-na-starem-hrbitove/d-53205).

V sousedství kaple se nachází dřevěná hranolová zvonice na zděné podezdívce, jež pochází zřejmě z konce 17. století a byla opravena spolu se sousední kaplí roku 1896. V ní byla umístěna dvojice zvonů - první o průměru 0,87 m, výšce 0,67 m a s textem: "QVAERIS quis Tribuit laniis insignia clara Picta vides rigidae candida membra ferae Olim Boemorum magnus rex nomine Janus Et virtus quorum semper et usque viget." a druhý o průměru 0,72 m, výšce 0,56 m a s nápisem: LETA Panie 1608 WIT Wykroczil Trzebeniczky pro czest a chwalv Boži a pamatkv swav i bvdavczych swych tento zwon gest dal slyti na swvj naklad ktereyz darvje do Trzebenicz kostelv k S. Trojicze ode mne Baltazara Hofmana zwonarze w n(owem) m(iestie) P(razskem) (w) Slowanech." V sanktusníku pak byl zavěšen zvonek se sv. Floriánem a Janem Nepomuckým, jenž byl slit v Praze v roce 1759.