Hřbitov v Plotištích nad Labem

Současný plotišťský hřbitov se nachází nedaleko kostela sv. Petra. Jedná se v pořadí již o třetí místo, kde se pohřbívalo. Ovšem ani to není úplně pravda, neboť v Plotištích, stejně jako v okolních obcích (Předměřice nad Labem, Lochenice) bylo archeologicky doloženo pravěké osídlení, včetně žárových hrobů a kosterních nálezů. Zejména šlo o místo bývalé cihelny firmy Souček a Srdínko, z níž byly nálezy zachráněny až po roce 1899, a to díky královéhradeckému historickému muzeu. Ty z dřívějších časů se nedochovaly. Co se dalo nějak využít, bylo rozkradeno a odneseno neznámo kam, nevyužitelné věci byly vyhozeny, zakopány či jinak zničeny.

Do konce 18. století užívali plotišťští farníci hřbitov u kostela sv. Petra na Pražském podměstí, jehož byly dnešní Plotiště součástí. Po jeho zbourání roku 1778 v souvislosti se vznikem královéhradecké pevnosti a výstavbě kostela stejného zasvěcení přímo v Plotištích nad Labem byl 2. července 1778 vysvěcen první místní hřbitov, který ležel zhruba 200 m od současného hřbitova, na pravém břehu Melounky, pod návrším dřívějšího areálu JZD. Vedle něho byla postavena zvonice, do níž byly 20. září 1778 zavěšeny prozatímně zvony z rozbořeného kostela sv. Petra na Pražském podměstí. Toto pohřebiště v lokalitě Na Vohradách bylo zrušeno jen několik let po svém vysvěcení a stalo se tak v souvislosti s vybudováním nového hřbitova v těsné blízkosti novostavby kostela v roce 1787, jenž byl vysvěcen 18. listopadu téhož roku.

V těsném sousedství kostela se pohřbívalo téměř 100 let, poté byl hřbitov zrušen, přesunut na nedaleké současné místo a na jeho místě vznikla farská zahrada. Nový hřbitov s bytem pro hrobníka, márnicí, pitevnou, studní a křížem byl vysvěcen 21. října 1883, ve stejný den jako nově zrekonstruovaný kostel sv. Petra. První pohřeb se zde konal 19. listopadu téhož roku. Zemřelá žebračka Anna Peterová z Plotišť měla velmi slavný pohřeb právě proto, že byla první zesnulou zde pohřbenou. Pomník na jejím hrobě byl zhotoven obecním nákladem. V roce 1887 byla o část starého hřbitova rozšířena školní tělocvična. Zbytek starého hřbitova byl roku 1889 osázen ořešáky, a to nákladem Záložní jednoty a ve spolupráci s předchozího roku ustaveným okrašlovacím spolkem. První pohřeb žehem se v Plotištích uskutečnil krátce po vzniku ČSR v roce 1922. Šlo tehdy o pekaře Jaroslava Stuchlíka. Roku 1925 byl hřbitov rozšířen (pozemek pro rozšíření zakoupila opět Záložní jednota) a v roce 1931 vystavěla obec na rozšířeném hřbitově márnici, ale hřbitov svojí plochou stále nestačil, takže se roku 1934 jeho rozloha opět zvětšila, a to o 26 arů směrem k cestě do cihelen. První polovina 50. let 20. století znamenala zánik některých historických hrobů, o něž se již nikdo nestaral. Hřbitov spravoval MNV Plotiště nad Labem a po sloučení obce s Hradcem Králové jej v roce 1971 převzaly Technické služby města Hradec Králové. Roku 1999 byl navíc opraven a rekonstruován objekt správy hřbitova (původní márnice).

Tento hřbitov nemá množství unikátních náhrobků, případně hrobů významných osobností, jako je tomu třeba na Zámečku, v Kuklenách nebo na Pouchově. Kdo však podrobněji hledá, určitě něco zajímavého nalezne. Největším hrobem staré části nového hřbitova je pískovcová hrobka majitele mlýna v Kydlinově, v jejíž centrální části se nachází náhrobek Jana Střemchy (1832-1879) a jeho manželky Johanny Střemchové, roz. Morávkové (1833-1904). Dalším významným objektem je hrobka rodiny Františka Ladislava Součka, továrníka, majitele realit, obecního zastupitele a spolumajitele kruhové cihelny Souček a Srdínko (1850-1915) a jeho choti Anny, roz. Žilkové. Řadu hrobek u čelní zdi uzavírá pískovcový náhrobek pseudogotického vzezření rolníka a zdejšího obecního starosty Josefa Doležala (1872-1922). Jediným knězem, který je pohřben na místním hřbitově je P. Josef Martinec, jenž ve farnosti působil v letech 1887 1916. Dále tu byli pohřbeni: dlouholetý obecní starosta František Komárek (25. února 1903), 18letá Marie Bohdanecká, služka učitelky Raduličové z Předměřic nad Labem, která se utopila 8. července 1904 při záchraně trojice topících se děvčat (10. července 1904), hostinský a královéhradecký městský zastupitel František Košťál (12. prosince 1915), královéhradecký obchodník Ota Špalek (28. června 1938). Mezi hroby na nové části hřbitova je třeba vzpomenout hrob Jiřího Janského (31. prosince 1947), který jako skaut byl spojkou mezi odbojovými skupinami, tj. mezi tzv. Velkým a Malým Josefem, a zemřel při autohavárii, kdy ho auto srazilo při odchodu z fary. Za zmínku ještě stojí pomník třem příslušníkům Rudé armády, kteří 5. července 1945 havarovali na motorce se sajdkárou u hospody Kalinka a na místě zemřeli.

Na závěr dodejme, že něco o hřbitově nalezneme třeba v publikaci "19. století na královéhradeckých hřbitovech" od Lucie Duškové, naopak střípky z jeho dějin v knize "Paměti obce Plotišť nad Lab. Vydáno k 20. výročí naší samostatnosti" od Františka Pišla. Některé zajímavé nápisy na náhrobnících se naopak dostaly do sborníku "Český lid" a byly v něm publikovány v roce 1912.