Loading...
Kostel Nejsvětější Trojice v Hluboši je výraznou krajinou dominantou a neodmyslitelná součást pohledů ze Svatohorského náměstí. Od samotné novorománské stavby je také krásný výhled na masiv Kloučku a Slonovce, Dominikální Paseky nebo Třemošnou.
Stručný popis místa a přístup: Kostel Nejsvětější Trojice leží přibližně jihozápadním směrem od hlubošského zámku a návsi. Od zámku přes náves (kolem autobusové zastávky) k němu vede modrá turistická značka. Kolem kostela se nachází hřbitov, co ale opravdu stojí za to, je výhled – který za pěkného počasí skutečně stojí za to. Je vidět Svatá Hora nad Příbramí, pohled na samotné město trochu kazí průmyslová zóna v popředí. Nezaměnitelnou dominantu zde vytváří Třemošná nad Orlovem, poté je za Litavkou vidět na Dominikální Paseky a hřeben Slonovce a Kloučku nad nimi a výhled pak uzavírá pověstmi opředený Plešivec nad Jincemi.
Historie: Původně byl kostel vystavěn v barokním slohu, vysvěcen byl na konci 17. století. Jak už to ale v mnoha případech bylo, ani této stavbě se nevyhnula přestavba v 19. století v tehdy populárních neoslozích nebo chcete-li pseudoslozích. V roce 1877 byl tak hlubošský kostel přestavěn do novorománské podoby. Z původní barokní stavby se mělo dochovat jen zdivo věže. Uvnitř je kromě hlavního oltáře umístěn ještě oltář Panny Marie, sv. Antonína. Kaplička svatého Antonína tu měla být podle legendy už dříve, než zde vůbec byl kostel postavený – viz níže. Kostelu se naštěstí vyhnuly požáry, jiné kostely v podbrdských obcích například kostel v Bohutíně nebo Třebsku, takové štěstí neměly.
Se Svatou Horou a s Hluboší je spojena osobnost faráře Tomáše Draského. Tento kněz navštěvoval Svatou Horu každý týden, na toto poutní místo docházel pěšky. Byl nadaným hudebníkem, nejenže hrál na vodní varhany (ty ale byly umístěny na zámku, ne v kostele), a složil korunovační mši, která byla na Svaté Hoře uvedena ke stoletému výročí Korunovace Panny Marie Svatohorské - tedy v roce 1832. Pomáhal také místním lidem a přeložil Bibli (pravděpodobně do češtiny – letáček na kostelních vratech uvádí jen zmínku o překladu Bible z původních jazyků). Je pochován na hřbitově u kostela. Další dva zmínění kněží měli zřejmě mnohem krušnější osud než Tomáš Draský. Mons. Antonín Bořek-Dohnalský, zde pobyl jen tři roky, sloužil zde v letech 1921 až 1923, byl umučen v koncentračním táboře v Osvětimi v roce 1942. Páter Jindřich Neubaer, premonstrát, který zde sloužil po druhé světové válce, byl v roce 1960 zatčen a dva roky pobyl ve vězení.
První zmínky o obci jménem Hluboš jsou už z roku 1355. V roce 1422 zde husité porazili příbramské vedené Hanušem z Kolovrat. V roce 1611 se u obce bojovalo znovu, to do Čech vpadli Pasovští. Později si zdejší zámek vybral jako své letní sídlo první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Hluboš byla ale poměrně daleko od Prahy, a tak dal nakonec přednost Lánům. Prezidentský zámek vznikl přestavbou původní tvrze, v posledních letech několikrát měnil majitele, sporadicky býval otevřený.
Legenda o založení kostela: Se založením kostela se pojí legenda o dvou místních zlodějíčcích – obchodníkovi ze sousedních Německých Pasek a jeho pomocníkovi, kteří si v místě, kde stojí dnešní kostel měli odpočinout po cestě z nějakého svého pochybného kšeftu. Tehdy na výšině nad Hluboší ještě nestál kostel, ale jen malá kaplička sv. Antonína (tento světec má dodnes svůj oltář v kostele). Když dva kumpáni dorazili ke kapličce, našli tu dva zapomenuté koláčky, které tu nechal chlapeček z Hluboše. Odpoledne hrál s ostatními dětmi o knoflíky a prohrál skoro všechny i ty, které měl na kalhotách. Až po té, co se snědl dva ze čtyř koláčků, které dostal doma ke svačině a pomodlil se ke svatému Antoníčkovi, začal najednou vyhrávat. Na dva zlodějíčky, kteří u kapličky odpočívali po tom, co už děti dávno odešly domů a podělily se o koláčky, které tu našly, mělo ale pečivo přesně opačný efekt. Začali se propadat do země a jejich končetiny začaly kamenět. Oba prosili svatého Antoníčka, aby jim odpustil, a slíbili, že když je zachrání, postaví kostel. Podle legendy měli na kostel přispívat i obyvatelé Hluboše, Bratkovic a dalších okolních vsí, vesničani ale nakonec usoudili, že ke kostelu přišli lacino – jen kvůli dvou zapomenutým koláčům. A neopomněli se tomu každému chlubit a zdůraznit, že se v Německých Pasekách krade – proto se také vsi začalo říkat Kradavec, což pak bylo později, když místním začal hanlivý název vadit, změněno na Kardavec.
Legenda reflektuje dobovou praxi rozšířenou už od středověku – stavení křížků, případně kapliček nebo větších staveb, jako poděkování za záchranu života. Je tedy možné, že i na této legendě, je zrnko pravdy.
Přístup a doprava: Kousek od Hluboše prochází Svatojakubská poutní cesta. Ta však nevede přímo do vsi, ale překračuje silnici spojující Pičín a Hluboš v lesích (turistické rozcestí U kříže). Na Svatou Horu. Když už ale budete na pouti třeba zrovna na nedalekou Svatou Horu, nic vám nebrání si do ke kostelu zajít. Místa, odkud bylo prvně vidět na cíl poutě, měla prý magickou moc.
Do Hluboše jezdí autobus – linka PID 531 (Příbram-Hořovice). Nejbližší vlaková zastávka je v Bratkovicích, od kostela sem vede žlutá turistická značka.
Další tipy: V okolí je několik značených turistických tras, obcí prochází Masarykův okruh, v okolních lesích se dají sbírat lesní plody, houby, nebo jen tak vyrazit na procházku. Své nezaměnitelné kouzlo má luční enkláva Náves i okolí hájovny Skorotín.
Další informace:
Kostel v současnosti spravuje Římskokatolická farnost Jince, pravidelně ho lze navštívit v rámci celostátní akce Noc kostelů.
Zdroje a další literatura:
Legenda o založená kostela je podrobně popsána zde: https://www.hrady.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-hlubos a také na oficiální stránkách obce Hluboš: https://www.starahut.eu/obec/turisticke-informace/okoli/hlubos-55cs.html
V průvodci Brdy a Hřebeny od Věry Smolové (nakladatelství freatag a berndt, ISBN 80-7316-156-7), najdete tipy na několik tras vedoucí okolo nebo přímo přes Hluboš. Jen pozor některé informace, třeba ty ohledně otevírací doby zámku a některé informace ohledně dopravy, už nejsou aktuální.
Letáček na vratech kostela