Z Obecnice na Tok

Kam a jak jedeme?

Z Obecnice nedaleko Příbrami si uděláme výlet na nejvyšší brdskou horu Tok (865m). Cestu absolvujeme pěšky, je možné využít též horské kolo. Místy náročnější terén. Do Obecnice se z Příbrami dostaneme autobusem, nebo vlastní Dopravou.

Výlet zahájíme na návsi v Obecnici (u kostela) a vydáme se jakýmsi náměstíčkem dolů kolem prodejny. Po hlavní silnici (směr Oseč) mineme dvě odbočky (uličky) vpravo a zabočíme až na tu třetí. Tu zleva již lemuje okraj lesa, vpravo zpovzdálí mineme hřiště a koupaliště (občerstvení "Rezervace") a pak už vstoupíme do hlubokých brdských lesů. Cesta jak podle pravítka nás pozvolným stoupáním dovede po 1,6km ke studánce U Kloboučku (cca 630m). Odtud obejdeme vrchol Kloboučku (704m), který se k východu působivými skalními srázy (cvičný horolez.terén) sklání do údolí Albrechtského potoka. Záhy se napojíme na lesní silničku a odbočíme po ní vlevo. Po pár metrech dojdeme do mělkého sedla mezi Kloboučkem a vlastním masivem Toku a po silničce budeme dál zvolna stoupat až na místo, kde asfalt definitivně končí před protipožárním příkopem a širokým průsekem.

Příkop překročíme a po pár metrech dojdeme k elegantnímu velkému seníku. Nyní už klasická lesní cesta nás mírným stoupáním vede JV částí vrcholové plošiny Toku, rozvolněným lesem "vánočních" smrků, obklopených vřesem, borůvčím, brusinčím a balvanitými sutěmi. Po 1,5 km se opět potkáváme s protipožárním průsekem. Opět jej překročíme a velmi mírně klesající stezkou projdeme cca 300m řídkým lesem na cestu, vysypanou červenou drtí, uhneme na ní Doprava a po pár desítkách metrů dojdeme na mýtinu, které kraluje nástupce někdejší (zlikvidované) hájenky Carvánka, srubová lovecká chata. Do ní sice nemůžeme, ale lavičky a stůl v jejím sousedství zvou k posezení. Příjemný odpočinek je umocněn i nedalekou krytou studnou, asi nejvýše položenou v České kotlině (850m). Dobře znatelnou cestou kolem ní pak opět dojdeme k požárnímu průseku a vlevo uvidíme několik kamenných pyramid, označujících spolu s dřevěným samorostem vrchol nejvyšší hory Brd, Toku (865m).

Od vrcholu pokračujeme průsekem velmi mírným klesáním kamenitou cestou až k místu, kde nám další postup komplikuje rozsáhlá a hluboká louže. Tu doporučuji obejít zleva znatelnou stezkou - je třeba dávat trochu pozor, terén je značně zamokřený, neb se pohybujeme rašeliništěm. Brzy dojdeme do místa, kde na smrku je opět ceduka s označením hory a teploměr. Bývá tu někdy také ohniště (nedoporučuji využívat) a tu a tam i vrcholová kniha - pokud není zrovna ukradena.

Odtud se opět vrátíme do průseku a pokračujeme jím vlevo klesáním k severu. Řídký les postupně zcela ustoupí stranou a my pokračujeme hřebenem vrcholové pláně, tu a tam s pahýly stromů, zakrslými smrčky a travnatými palkouky, střídajícími se s všudypřítomným vřesem, borůvčím a lány suchopýru.

Po 1km příjemné a na výhledy bohaté cesty dorazíme na křižovatku s dlážděnou horskou silničkou "Alianka", po které se vydáme vpravo dolů. Po pravé ruce máme stále širokou pláň Toku, po levé již vzrostlý les, který však průseky umožňuje kouzelné výhledy k SZ - do údolí Červeného potoka.

Poté, co spolu se silničkou absolvujeme jednu ostřejší zatáčku, opustíme ji vpravo na stezku mířící středem pláně. Ta chvilku jen lehce stoupá, pak vede téměř po rovině a následně začíná stále více klesat a traverzuje obrovskou pláň s nekonečnými lány vřesu, brusinek a borůvek a tu a tam stojícími zakrslými smrčky nebo jejich ohořelými pahýly. Pláň je plná větších či menších kráterů, některé jsou již dosti zarostlé a tvoří se v nich rašelinná oka. Procházíme totiž dopadovou plochou dělostřelecké střelnice. Kolem vidíme bílé pápěří suchopýrů, zahlédneme arniku a když sestoupíme místy i v kamenných sutích ještě níže, na vlhkých okrajích cesty potkáme množství rosnatek.

Postupně se více noříme nejprve do rozvolněného a postupně stále hustšího a vzrostlejšího lesa. Traverz končí cca po 2 km opět u protipožárního průseku, od něhož nás dále stálým klesáním vede lesní silnička. Ta se po 1150m spojí s jinou (přichází zprava), překročí můstkem Tetřívčí potok a dále klesá nejprve ostřeji, posléze již jen velmi mírně do míst, kde již zahlédneme probleskovat hladinu nádrže Octárna. Necháme si zajít chuť na koupání (rezervoár pitné vody) a kolem hájovny pod hrází nádrže sestoupíme ještě několik metrů, abychom následně mírným stoupáním dospěli k silnici, spojující Obecnici s Valdekem. Po silnici uhneme vpravo dolů a po 800m chůze dospějeme do Obecnice a na místo, odkud jsme ráno vyšli.

Máme za sebou 15 km, převýšení celkem 382m a před sebou příjemný a rázovitý hostinec, místními nazývaný U Stalina. V něm se můžeme občerstvit a bude nám nejspíš velmi chutnat i jednoduchá strava, která je nabízena.

Za čím jedeme?

Výlet je bohatý na kouzelné a romantické scenérie, množství dalekých rozhledů a překvapí nás, že i uprostřed Čech leží enkláva ryze horské divočiny.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovat se je možné v několika penziónech v Obecnici, v Podlesí nebo v blízké Příbrami. Občerstvit se můžeme právě třeba v hostinci U Stalina, případně v "Rezervaci" na koupališti nebo v baru "Noční ježek" (vše v Obecnici). Po cestě již občerstvení nenajdeme, kromě studánek a průzračných potoků, z nichž lze bez obav i pít.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Oblast Toku patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co lze v Brdech spatřit. I proto byla její velká část vyhlášena jako EVL. Je smutné, že jsou lidé, kterým vadí i "pitomá" vrcholová kniha. Vrcholová rašeliniště na Toku a zajímavé terény bohužel lákají také čtyřkolkáře, motorkáře a offroadisty, kteří zdejší přírodě opravdu škodí. Obávám se, že dokud nebude v této části Brd vyhlášena CHKO a oblast bude lépe sledována, situace se nezlepší.

Ostatní informace

Je nezbytné upozornit, že celá oblast leží ve VVP Brdy a velká část trasy vede dopadovou plochou. V žádném případě nedoporučujeme odbočovat z cesty a i na ní zachovávat přiměřenou ostražitost, nedotýkat se případných dělostřeleckých artefaktů atd.

MO vyhlásilo záměr VVP Brdy zrušit. Než se tak však stane, jedná se stále o vojenský újezd do něhož je oficiálně veřejnosti vstup zakázán - a ten je tak pouze na vlastní riziko.

V září 2011 vydala Geodézie On Line, s.r.o. mapu Brd v měřítku 1:25.000(!), která zobrazuje jak území současného vojenského újezdu, tak i Třemšínské Brdy. Vřele doporučuji!!