Historická vodárna v "Benátkách".

Fotografie (34) • Foto: TomášNejedlý

Před nějakým měsícem jsem, jen tak mimochodem, zaregistroval na internetu zmínku o snad historické budově vodárny nebo pramene v ostravské části Nová Ves, jinak známé i pod označením Benátky. Roky jsem zde nebyl a tak byl v nynějším příjemnějším počasí okamžitě plán na malou procházku po práci. Místo jsem „proletěl“ vlastně už o pár dní dříve, ale nebyl čas se zastavovat. Nicméně právě tehdy, kdy jsem spěchal na start Ludgeřovické patnáctky [1], [2], jsem ji „objevil“. Po práci jsem již tedy místo nemusel hledat, ale vzal jsem si s sebou také foťák. Časově to nevyšlo úplně nejlépe, do míst jsem přicházel až se západem slunce. Od Svinovských mostů jsem během chvilky doběhl na velkou světelnou křižovatku v Nové Vsi, kde jsem čekáním na semafory ztratil asi nejvíce času. Za pár minut se ale konečně dostávám na správnou stranu („Benátky“ jsou na opačné straně než stojí, taktéž historická, ale mnohem známější, upravenější a stále funkční vodárna. Sama by určitě stála za článek a pro zvídavější mohu uvést, že by se zde měly (snad) po objednání ve čtvrtky konat exkurze. Alespoň tak to hlásá kultivovaně provedený nápis na západní stěně jedné z budov.

Foto: TomášNejedlý

Nikdy jsem tuto oblast nijak zvlášť nezkoumal, ale určitě se jedná o místo zajímavé, i když tak dnes nemusí vypadat. Jako na spoustě jiných míst v Ostravě byly i zde honosné plány ke kterým, ale nikdy nedošlo. Plánovalo se zkulturnění okolí bývalého dolu a koksovny Svaté Trojice [3] - [5] (naštěstí zde byl nečinností a nezájmem udržen „duch místa“, který pro dobrodruhy i historiky průmyslu dá asi nejvíc z celé Ostravy – rozhodně minimálně bude patřit k těm nejvýznamnějším místům, kam se lze, netvrdím, že zcela košér, ale přece jen dostat), Karolina i důl Šalamoun zanikl, na Landeku žádné vstupy do podzemí (kromě nepřístupného krytu) již patrně nenajdeme, velké oči na přetvoření hrabůvecké haldy [9], [10] (kde v období druhé světové války se taktéž měly nacházet podzemní kryty ve vrstvách hlušiny) na část „vodíkového města“ nebo parku pro odpočinek Ostravanů se nenaplnilo a najdeme zde spoustu dalších míst, kde k ničemu nedošlo a současná i starší generace pomalu, ale jistě zapomíná na to, co zde bylo. Je pak velkou detektivkou přicházet na to k čemu dané stavby, v nejlepším případě jejich zbytky sloužily. Dnešní svět se snaží identitu všech zahladit a samotná PŘÍRODA má k tomu ty nejlepší schopnosti.

Foto: TomášNejedlý

Ochranáři tvrdí jak, že jsou všichni ti živočichové a rostliny zranitelní, ale opak je pravdou. Sama PŘÍRODA si vytvoří onu optimální rovnováhu mezi druhy. Ne ochranáři, zahradníci nebo neskutečnými právy oplývající myslivci. Bylo by hezké říci pravdu, ale to se nesmí. Kdo je asi největším rizikem pro rysy nebo vlky. Ne turisté, dokonce ani ne chovatelé ovcí, ale ti kteří mají neskutečně mnoho právních výhod a kteří mají přístup k nejrůznějším pastem a zbraním na lov. Výmluva se jmenuje „omezování stavů“. Ale toto jsem nechtěl říct, spíš to, že i v Ostravě, ve městě lze najít spoustu „ostrůvků divočiny“, kterým tento nezájem o „zkulturnění“ víc než prospívá. No a historická stavba vodárny v „Benátkách“ je jedním z míst velice vlídné „divočiny“. I tak má své kouzlo, stejně jako okolí současné vodárny, která určitě patří k nádherným stavbám umě spojující historii i technickou krásu uvnitř. Pohled na vodárnu v Nové Vsi je asi nejkrásnější večer, když jsou objekty jednak krásně nasvětleny a obloha již zapadlého slunce tuto krásu ještě zvyšuje. Současná velká světelná křižovatka silničních tepen zde vodárenský objekt rozděluje na tři části. Jenou z nich jsou „Benátky“, další je nejviditelnější současný objekt patřící Vodárnám a Kanalizacím Ostrava a prakticky již neznámým třetím kvadrantem sousedícím se Střelnicí, která se nyní přestavuje do velkolepého díla a politicky stále „nestabilní“ osady Bedřiška. Nečekaně má Bedřiška mnohem více společného s historií, vodou i se snahami o těžbu kvalitního černého uhlí. Mnohem více než současné či poněkud dávnější politické šarvátky s hnědomoraváky. Téma Bedřišky je určitě zajímavé a snad dojde na článek i o ní. Neměl by se však věnovat oné politice až tolik jako to v nedávných měsících bylo i v celostátní televizi.

Vodárenský objekt je zde obehnán plotem s drátem do něhož je v sekundových intervalech pouštěno poměrně vysoké napětí, které je zřetelně slyšet na velkou vzdálenost. Nebude se tedy s největší pravděpodobností jednat jen o nějakých pár kilovolt, ale o napětí vyšší a také se schopností dodat do „svodiče“ dostatečný proud. Místní budky trafostanic jsou také slyšet výrazně daleko. Jedná se o vodárenský objekt prvního stupně ze kterého je Ostrava napájená vodou a vstup i vjezd je zde zakázán. Toto pochopitelně platí i o přeletech dronů.

Foto: TomášNejedlý

Po prozkoumání okolí vodárny jsem se zde dostal už hodně pozdě a mnoho toho nebylo vidět. Pokud jsem se do tohoto okamžiku příliš rychle nehýbal, tak bylo třeba se posunout trochu dál a tak jsem se rozeběhl. Netrvalo to dlouho a zaujala mě další věc již na hranicí vodního zdroje a to podchod. Jsem zde asi teprve podruhé a určitě je to zajímavé místo. Později zjišťuji, že nad „tunelem“ měla vést železniční trať (vlečka) [6] připojující se k současným kolejím do FERONY.

Pokračuji k přípojce silnice „U Hrůbků“ a ze žluté turistické značky vidím krásně nasvětlený kostel svatého Bartoloměje. Vydávám se opačným směrem kolem školního statku a „vychutnávám“ si novou běžeckou trasu. Už jsem vcelku unaven a znám ji jen z opačné (lehčí) strany. Nyní mě naopak čekají především stoupání a to skoro až do Hrabůvky. Někde si dokonce vyberu i terénní „výšvih“ s úzkou cestičkou, kterou po tmě skoro nevidím. Je to zajímavým zpestřením a tuším, že pokud jsem se dosud jen „flákal“, tak nyní budu za to mít pěknou „rozcvičku“. Plánem je snažit se i v těch stoupáních co nejlépe držet tempo [8]. Trasa je zajímavá „schodovými vsuvkami“ a také dvěma kapličkami (svatého Josefa a kapličkou na ulici Jugoslávské před obchodním centrem), bludným balvanem, Husovým sborem a bývalou Zábřežskou radnicí.

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE: