Ecce Homo-barokní sloup v Nízkém Jeseníku

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Ecce Homo-barokní sloup se sedícím Kristem-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (18) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Ecce Homo-barokní sloup se sedícím Kristem-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Zajímavou památkou je barokní sloup Ecce Homo v sedle Rozvodného vrchu(673m) u státní silnice z Moravského Berouna do Dvorců, který dal i název silnici ze Šternberka do Dvorců a také název známým závodům Ecce Homo ve Šternberku. Konec 17. stol. a začátek 18. stol. byl obdobím válek, krajem procházela polská a jiná vojska na pomoc Vídni napadené Turky, a jak píše kronikář „Ustavičná válka přispěla ke zdivočení lidí. Lupiči, mezi nimi propuštění a uprchlí vojáci, činili cesty nejisté", bylo velké nebezpečí rozšíření různých nemocí a nákaz. Radní města Dvorců se dohodli a v r. 1710 postavili u cesty na hranicích s katastrem města Berouna u Rozvodného vrchu barokní sloup Ecce Homo (Ejhle člověk) se sedícím Spasitelem s trnovou korunou. Název dostal barokní sloup podle slov Ecce Homo (Ejhle člověk) římského místodržícího Piláta, která pronesl ve chvíli, kdy Ježiše zbičovaného a trním oděného vedli římští žoldnéři na Golgotu. Později se toto označení vžilo pro umělecké ztvárnění Kristových soch s trnovou korunou a v posměšném rouše, zpravidla sedícího. Podobných barokních soch s Morovým sloupem, je v naší oblasti velmi málo. Na přední straně podstavce sloupu je německý nápis „ke cti korunovanému bolestnému králi Ježiši Kristu, našemu Spasiteli a Obnoviteli duší, je tato smuteční stavba vztyčena, aby křesťanům připomínala hořké utrpení a smrt našeho Vykupitele a aby též přiváděla k soucitu s tím, jenž umíral ve velkých bolestech . Anno MDCCX." Když se v r. 1714 morová nákaza přiblížila ke Dvorcům, ustavili radní tzv. Dvoreckou fortnu z mladých občanů, která měla za úkol střežit od 1.1. do 18.2. a 18.7. do 30.12.1714 u městských bran, aby se žádný nemocný do města nedostal a zabránili tak, že se morová nákaza Dvorcům vyhnula. Do roku 1945 byl název sloupu na všech mapách oblasti .

Ecce Homo-barokní sloup se sedícím Kristem-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Po odchodu německého obyvatelstva se na barokní památku zapomnělo, zarostla křovinami a stromy a stala se také terčem pro některé milovníky střelby. O její existenci vědělo jen několik pamětníků a to, že sloup stojí na rozvodí dvou moří - Černého a Baltského, přispělo k dlouho udržovanému omylu, že místo Krista sedí na sloupu římský bůh moří Neptun nebo také Posejdon. Kašna se sochou Neptuna, opředená pověstmi stojí ve Dvorcích na náměstí. Zásluhou občanského sdružení Vlastenecký poutník, Ecce homo , Matice slezské, Klubu za starý Bruntál, okolních obcí, mnoha občanů a Českými lesy Šternberk, byla památka restaurována v dílně olomouckého sochaře Hořínka. Za značného zájmu veřejnosti byl pak barokní sloup se sochou 8.5.2002 slavnostně odhalen a posvěcen. Bohužel asi po dvou letech byl originál sochy Krista ukraden a tak úsilím dvoreckých občanů a přátel historie a turistiky, byla v Olomouci zhotovena kopie a znovu usazena na sloup. V okolí památky má vyrůst park Ecce homo, který bude součásti Naučné stezky J. E. Purkyně.